Žemlovka

Žemlovka
Základní informace
Místo původuČesko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žemlovka (také zemlbába, memlovka, memla, údajně související s německým Semmelbaba) je sladký nákyp, který se připravuje z jablek a bílého pečiva (nejčastěji rohlíků nebo veky), namočeného do oslazeného mléka a vajec. Samotný název zemlbába je však jen počeštělý krajový název a s němčinou nemá nic společného. V německy mluvících zemích se pro žemlovku historicky vzato používá název Scheiterhaufen, event. i Semmelauflauf. V českých zemích se už před M. D. Rettigovou používal název „jablkovec“, připravovaná s třešněmi pak „třešňovec“. V 19. století byla žemlovka pečená stejným způsobem ale bez jablek, jen s rozinkami nebo brusinkami.

Místo nejčastěji používaných jablek lze použít také hrušky. Jedná se o pokrm, který je tradiční součástí české kuchyně a často je podáván ve školních jídelnách nebo jídelnách závodního stravování.

Ve stravovacích zařízeních se podle někdejších celostátních československých norem podávala jablková žemlovka (ČSN 19603) a tvarohová žemlovka (ČSN 19604).[1]

Příprava

Bílé pečivo se nakrájí a namočí do mléka, do kterého se přidá cukr, vanilkový cukr a případně vajíčka. Do máslem vymazaného pekáče se pak klade střídavě vrstva pečiva namočeného v mléce a vrstva nastrouhaných nebo nakrájených jablek, přičemž poslední vrstva je tvořena v mléce máčeným pečivem. Ovoce se posype cukrem, vanilkovým cukrem, mletou skořicí, případně rozinkami. Peče se, dokud se nevytvoří zlatavá kůrka. Žemlovka se podává teplá, ale lze ji jíst také studenou.

Krajové názvy

  • Bublanina – na některých místech v Podkrkonoší je název bublanina používán pro žemlovku s třešněmi – přitom se tato žemlovka správně jmenuje třešňovec, ale i pro třenou buchtu s třešněmi, která je nazývána bublaninou ve zbytku Česka.
  • Semlbába, zemlbába – tento název vznikl pravděpodobně z německého slova „semmel“ (houska, žemle) a lidového označení pro nákyp nebo pečivo „bába“. V 19. století byl pokrm v kuchařkách označován jako žemlová bába. V německy mluvících zemích se standardně používá název Scheiterhaufen (hromada čarodějnic, slet čarodějnic, čarodějná hromada).
  • V pořadu Česká soda se objevil i termín Zemlgroßmütter, zde šlo ovšem o žertovný, doslovný překlad.[1]

Reference

  1. ↑ a b Žemlovka? Zemlbáby neskončily v propadlišti dějin. Stále chutnají s jablky, tvarohem, z vánočky [online]. Maková panenka, 2020-11-13 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy