Počátek perské říše se datuje do 6. století př. Kr. a zakladatele Kýrose II., který na východě od Perského zálivu založil říši, kterou za dobu své vlády (~590–530 př. Kr.) rozšířil až přes celou Levantu včetně Lýdie. Po jeho smrti se ujal vlády jeho syn Kambýsés II.. Expanse říše zasáhla Egypt, který Kambýsés II. dobyl 525 př. Kr. a ovládl až po hranice s Nubií. Protagonisty byli panovníci perské říše a Egypt ovládali jako jednu ze svých satrapií a provincií platící pravidelný tribut. Tradiční egyptská královská ideologie ovšem nepřipouštěla nadvládu cizinců proto zřejmě v Egyptě přijali tamní titulaturu faraonů. Akceptovali aktuální správní strukturu a loajální místní vládce ponechali ve svých funkcích. Vrcholné úředníky vybírali ze svých perských řad. Oficiálně byli pokládáni v nepřetržitém sledu za další „domácí“ krále. Jejich dynastie se tedy řadí ke sledu předchozích egyptských dynastií.[3][4]. Zmíněný stav přetrval přes vládu Dareia I. a jeho následníky až do smrti Dareia II. ∼405 př. Kr. Po jeho úmrtí došlo k nástupnickým rozporům, navíc v různých částech říše docházelo k povstáním, které vyčerpávaly zdroje vládnoucího panovníka. Toho využil princ Amyrtaeus v egyptském Sau k rovoletě proti Peršanům 411 př. Kr., ovládl Deltu Nilu a prohlásil se faraonem. Jeho vláda a jeho šest následníků (29. a 30. dynastie), kteří jednotlivě nevládli příliš dlouho, se odehrávala v období trvajícím 46 roků za vlády Artaxerxa II.. Období jejich souhrnné Saiské egyptské vlády trvalo ∼61 roků. Několikrát proti nim Artaxerxés II. vojensky neúspěšně zasahoval. Po jeho smrti vládu převzal jeho syn Artaxerxés III. V roce ∼351 př. Kr. se opakovaně pokusil porazit Egypťany, úspěšně až v bitvě u Pelusia 343 př. Kr. kdy Egypťany porazil a nastolil zde " druhou perskou satrapii".
S ohledem na tradiční dělení dynastií 27. až 31. se do perské dynastie promítá souběžná historie perských králů a revolty egyptských „Saiských“ lokálních vládců, které jen v historicky poměrně krátkém období narušili perskou nadvládu, nicméně nakonec neuspěly a Egypt se stal nedílnou součástí pádu achaimenovské perské říše a vítězného nástupu Makedonců.
"Druhá egyptská satrapie" (405–343); otec Artaxerxés II., ~359 př.Kr. potlačil rebelii krále-satrapy Teos(e);[7][8] 351 př.Kr. se pokusil o opětné ovládnutí Egyptu až 343 př.Kr. bitva u Pelusia ukončila vládu Nectanebo II., posledního krále 30. dynastie.
Historický obraz Achaminovské dynastie na Středním východě a v Egyptě dokumentuje vzestup a pád perské říše, která po fázi enormní expanze své moci za vlády Kýrose II., Kambýsés II. a Daraiose I. v období ~590–480 př.Kr., se za následníků potýkala jednak se svými vnitřními rozpory, zejména při řešení nástupnictví, a jednak vnějšími v okupovaných oblastech, kde se permanentně vyskytovaly rebelie lokálních vládců. To vše říši oslabovalo. V Mezidobí relativního obnovení jednoty Egypta v 30. dynastii, 380–343 př.Kr. bylo několik pokusů Pešanů znovu obnovit svou nadvládu za Artaxerxa II., až to Artaxerxés III. završil porážkou posledního egyptského faraona Necteneba II. u Pelussie 343 př. Kr. V Egyptě ustanovil vládou satrapu Pherendates II[10] a vrátil se do centra perské říše. Nicméně se stal obětí spiknutí svého syna Arsése, který otce dal otrávit a ujal se vlády. Ani ne po dvou letech vlády jej ale dal otrávit Dareios III., jeho nevlastní bratr.[7] Mezi tím se zformovala armáda Řeků pod vedením Alexandra Velkého. V první bitvě u Issus 333 př.Kr. se projevily malé válečné schopnosti perského krále, takže velitelem perské armády ustanovil Satrapu Mezause. Ten pak vedl bitvu u Gaugamel 331 př.Kr. kde Řekové Pešany porazili. Dareius III. uprchl byl ale dostižen a usmrcen. Vítězný Alexandr ustanovil v Egyptě vládcem Satrapu Mezause[7]., který zde vládl od 332 až do své smrti 328 př.Kr.
Znaky ovládaných zemí
Amulet Darios I.
Darius III. – útěk v bitvě s Alexandrem Velkým v 331 př. Kr.; Museum Madrid
↑CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdBUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
↑Artaxerxes III Ochus [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
↑KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s.
↑Arataxexes III [online]. Neq York: 2011. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
Kltz David, Persien Period, J. UCLA Encyclopedia of Egyptology (1), 2015
Brier Bob, The History of Ancient Egypt, Long Island University, 1999
Bárta Niroslav, Kolaps a regenreace: cesty civilizací a kultur, Akademia Praha 2011, ISBN978-80-200-2036-9
Henkenman Wouter, Khurt Amelie, A Persian Perspective, Leiden 2003
Znaky ovládaných zemí
Amulet Darios I.
Darius III. – útěk v bitvě s Alexandrem Velkým v 331 př. Kr.; Museum Madrid
Bitva Makedonců s Pešany u Issus 331 př.Kr.
Lukostřelci; relief v paláci Darios I. Susa Írán
Zlatý zdobený pohár; Persie ~450 př.Kr.
Sokol-symbol boha Hora ; 27. dynastie
Nápis z Wadi Hammamt,
Hrobka Darius II. v nekropoli Nakš-e Rustam, Persie
Kartuš Darios II. na pylonu v chrámu Hibis v oaze Kharga
Chrám Hibis v oaze Kharga; chrám postavil Psammetik II. z 26. dynastie
Obrázky, zvuky či videa k tématu 27. dynastie na Wikimedia Commons 
