Andrej Rublev

Je navržen přesun přesměrování Andrej Rubljov na název článku tenisty Andrej Rubljov
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Na tento článek je přesměrováno heslo Andrej Rubljov. Tento článek je o středověkém malíři. O tenistovi pojednává článek Andrej Rubljov (tenista).
Svatý
Andrej Rublev
malíř
Narození1360?
Moskevské velkoknížectví
Úmrtí29. leden? 1430
Andronikův monastýr
Příčina úmrtímor
Svátek29. ledna a 4. července
Místo pohřbeníAndronikův monastýr
Státní občanstvíMoskevské velkoknížectví
Vyznánípravoslaví
Svatořečen1988 Ruskou pravoslavnou církví
Uctíván církvemiRuská pravoslavná církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Rublev, používá se též transkripcí převedený tvar Rubljov, rusky Андрей Рублёв, (1360? – 29. leden? 1430) je považován za nejvýznamnějšího malíře pravoslavných ikon a fresek ruského středověku.

Životopis

O jeho životě se toho ví jen málo. Místo jeho narození je neznámé, vyrůstal pravděpodobně v Trojicko-sergijevské lávře.

První zmínka o něm pochází z roku 1405, kdy spolu s Teofanem Grekem a Prochorem z Gorodece pracoval na ikonách a freskách pro chrám sv. Zvěstování v moskevském Kremlu. Teofan, původem z Byzance, byl patrně Rublevovým učitelem.

Jak uvádějí kroniky, roku 1408 spolu s Daniilem Čorným vymaloval Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vladimiru a v letech 1425–1427 pracoval na katedrále sv. Trojice v Trojicko-sergijevské lavře. Po Daniilově smrti odešel do moskevského Andronikovova kláštera, kde vytvořil své poslední dílo, fresky v chrámu Spasitele.

Jde patrně o autora nejméně jedné z iluminací v Chitrovově evangeliáři.

Ikona sv. Trojice z roku 1410 je jediné jeho dílo prokazatelně vytvořené jím samotným (nyní se nachází v Treťjakovské galerii v Moskvě). Jako předloha mu posloužila ikona Pohostinnost Abrahamova (ilustrace ke Genesis 18), Rublev z ní odstranil postavy Abrahama a Sáry.

V jeho díle se mísí tradiční asketismus s klasickou vyvážeností byzantského manýrismu. Ze zobrazovaných postav je vždy cítit klid a rovnováha. Časem se jeho dílo stalo vzorem chrámové malby a pravoslavné ikonografie.

Zemřel v Andronikovském klášteře 29. ledna 1430 (přesné datum je ovšem stále nejisté). Jeho dílo ovlivnilo celou řadu dalších umělců. Na církevním koncilu Stoglavij Sobor byl jeho styl oficiálně prohlášen za vzor pro další církevní malby. Roku 1988 byl kanonizován ruskou pravoslavnou církví. Jeho svátek se slaví 29. ledna a 4. července.

Roku 1959 bylo v Andronikovském klášteře otevřeno Muzeum Andreje Rubleva.

Roku 1966 natočil Andrej Tarkovskij oceňovaný film Andrej Rublev, inspirovaný jeho životem.[1][2][3][4]

Vybraná díla

  • Narození Páně 1405 (Chrám Zvěstování Panny Marie, Kreml, Moskva)
    Narození Páně
    1405 (Chrám Zvěstování Panny Marie, Kreml, Moskva)
  • Křest Páně 1405 (Chrám Zvěstování Panny Marie, Kreml, Moskva)
    Křest Páně
    1405 (Chrám Zvěstování Panny Marie, Kreml, Moskva)
  • Zvěstování 1405 (Chrám Zvěstování Panny Marie, Kreml, Moskva)
    Zvěstování
    1405 (Chrám Zvěstování Panny Marie, Kreml, Moskva)
  • Verze ikony Přesvaté Bohorodice Vladimirské asi 1405
    Verze ikony Přesvaté Bohorodice Vladimirské
    asi 1405
  • Archanděl Michael 1408 (Ikonostas v Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
    Archanděl Michael
    1408 (Ikonostas v Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
  • Archanděl Gabriel 1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
    Archanděl Gabriel
    1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
  • Svatý Ondřej 1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
    Svatý Ondřej
    1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
  • sv. Řehoř z Nazianzu 1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
    sv. Řehoř z Nazianzu
    1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
  • Přesvatá Bohorodice z deesis 1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir); některé části mohou být dílem Theofana Řeka
    Přesvatá Bohorodice z deesis
    1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir); některé části mohou být dílem Theofana Řeka
  • Sv. Jan Evangelista 1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
    Sv. Jan Evangelista
    1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
  • Sv. Jan Křtitel 1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
    Sv. Jan Křtitel
    1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
  • Kristus Pantokrator 1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
    Kristus Pantokrator
    1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir)
  • Kristovo sestoupení do pekel 1408–1410 (Vladimir)
    Kristovo sestoupení do pekel
    1408–1410 (Vladimir)
  • Kristus – vykupitel asi 1410 (Treťjakovská galerie, Moskva)
    Kristus – vykupitel
    asi 1410 (Treťjakovská galerie, Moskva)
  • Nanebevzetí 1408 (Treťjakovská galerie, Moskva)
    Nanebevzetí
    1408 (Treťjakovská galerie, Moskva)
  • Apoštol Pavel 1410 (Treťjakovská galerie, Moskva)
    Apoštol Pavel
    1410 (Treťjakovská galerie, Moskva)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrei Rublev na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.csfd.cz/film/32345-andrej-rublev/prehled/
  2. ↑ Andrej Tarkovskij - české stránky. nostalghia.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Andrej Rublev / Jak zacházet s monstrem. cinepur.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ ROSE, Steve. Andrei Rublev: the best arthouse film of all time. The Guardian. 2010-10-20. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Literatura

  • LAZAREV, Viktor. Svět Andreje Rubleva. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1981
  • Konrad Onasch, Das Problem des Lichtes in der Ikonomalerei Andrej Rublevs. Zur 600–Jahrfeier des grossen russischen Malers, vol. 28. Berlin: Berliner byzantinische Arbeiten, 1962.
  • Mikhail V. Alpatov, Andrej Rublev, Moskva: Iskusstvo, 1972.
  • Gabriel Bunge, The Rublev Trinity, St. Vladimir's Seminary Press, Crestwood, New York, 2007.

Externí odkazy