BMW Open
BMW Open | |
---|---|
BMW Open by American Express | |
Centrální dvorec MTTC Iphitos pro 5 600 diváků | |
Založeno | 1900 |
Odehráno | BMW Open 2023 |
Místo | Mnichov Německo |
Dějiště | MTTC Iphitos |
Souřadnice | 48°11′6″ s. š., 11°36′50″ v. d. |
Povrch | antuka / venku |
Soutěže | 28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 630 705 EUR |
Prize money | 562 815 EUR |
Období | duben a květen |
Ředitel | Patrik Kühnen |
ATP Tour | |
1990–1997 | ATP World Series |
1998–2008 | ATP International Series |
2009– | ATP Tour 250 |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
BMW Open je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v německém Mnichově, metropoli Bavorska. Původně byl založen v roce 1900. V otevřené éře na něj navázal moderní turnaj. V rámci okruhu ATP Tour patří od sezóny 2009 do kategorie ATP Tour 250. Dějištěm se stal klub MTTC s otevřenými antukovými dvorci. Probíhá ve formě Mezinárodního tenisového mistrovství Bavorska (Internationale Tennis-Meisterschaften von Bayern).
Historie
V otevřené éře po roce 1968 turnaj navázal na původní mnichovskou událost, jejíž premiérový ročník proběhl roku 1900 v tenisovém klubu Münchner Tennis und Turnierclub (MTTC) Iphitos. Jedná se nejstarší mnichovský oddíl založený studenty v roce 1892, v němž se původně nacházely pouze travnaté dvorce. Následně byl povrch nahrazen antukou. Centrální kurt v Aumeisterwegu byl postaven v roce 1930 a jeho ochozy pojmou 5 600 diváků.
Finanční dotaci turnaj premiérově poskytl v roce 1970. Její výše činila 20 tisíc dolarů. V sezóně 1990 došlo k začlenění bavorského turnaje do nově založeného okruhu ATP Tour a v oficiálním pojmenování se objevil název generálního partnera, automobilky BMW.
Do dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů.[1][2] Nejmladším vítězem v otevřené éře se stal Argentinec Guillermo Perez-Roldan, který jako 17letý triumfoval v roce 1987 a následující sezónu titul obhájil.[3]
Přehled finále
Dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1929 | Alberto Del Bono | Erik Worm | 6–4, 6–4 |
1930 | Emmanuel du Plaix | Richard B. Bell | 2–6, 6–3, 3–6, 6–2, 6–4 |
1931 | Hyotare Satoh | Enrique Maier | 7–5, 4–6, 7–5, 6–1 |
1932 | Heinz Remmert | William L. Breese | 6–1, 3–6, 6–3, 8–6 |
1933 | |||
1934 | |||
1935 | Heinz Tüscher | Eberhard Nourney | 4–6, 6–2, 8–6 |
1936 | Alfred Gerstl | Rolf Goepfert | 6–4, 6–3 |
1937 | Georg von Metaxa | ||
1938 | |||
1939 | Henner Henkel | Engelbert Koch | 6–4, 6–4, 6–2 |
1940 1945 |
turnaj se nekonal | ||
1946 | Gottfried von Cramm | Roderich Menzel | 6–3, 6–0, 6–3 |
1947 | Roderich Menzel | Gottfried von Cramm | 6–2, 6–4, 6–2 |
1948 | Helmuth Gulcz | Willi Stingl | 7–5skreč |
1949 | Gottfried von Cramm | Ernst Buchholz | 3–6, 7–5, 6–1, 6–0 |
1950 | Gottfried von Cramm | Jan Dostál | 6–4, 6–4, 6–1 |
1951 | Rolando Del Bello | Roderich Menzel | 6–2, 1–6, 7–5, 6–2 |
1952 | turnaj se nekonal | ||
1953 | Jaroslav Drobný | Armando Vieira | 6–3, 6–1, 6–3 |
1954 | Budge Patty | Hugh Stewart | 6–4, 6–2, 6–4 |
1955 | Budge Patty | Art Larsen | 6–3, 6–3, 6–3 |
1956 | Budge Patty | Lew Hoad | 1–6, 0–6, 6–2, 7–5, 6–4 |
1957 | Mervyn Rose | Budge Patty | 5–7, 12–10, 5–7, 6–2, 6–4 |
1958 | Orlando Sirola | Luis Ayala | 3–6, 7–5, 1–6, 11–9, 6–4 |
1959 | Bob Hewitt | Pierre Darmon | 6–3, 6–3, 8–6 |
1960 | Don Candy | Jan-Erik Lundqvist | 5–7, 6–3, 6–0, 3–6, 6–2 |
1961 | Roy Emerson | Bob Hewitt | 6–2, 6–3, 6–2 |
1962 | José Edison Mandarino | Manuel Santana | 1–6, 6–3, 6–2, 6–4 |
1963 | Patricio Rodrigues | Nikola Pilić | 1–6, 4–6, 7–5, 9–7, 6–2 |
1964 | Manuel Santana | Bob Hewitt | 6–2, 6–3, 11–9 |
1965 | Christian Kuhnke | Ingo Buding | 6–4, 6–1, 6–3 |
1966 | István Gulyás | Wilhelm Bungert | 6–4, 4–6, 8–6, 9–7 |
1967 | Martin Mulligan | Wilhelm Bungert | 6–4, 3–6, 6–4, 6–4 |
1968 | Martin Mulligan | Ion Țiriac | 6–3, 3–6, 7–5, 6–3 |
1969 | Bob Hewitt | Christian Kuhnke | 6–4, 3–6, 6–2, 6–2 |
1970 | Ion Țiriac | Nikola Pilić | 2–6, 9–7, 6–3, 6–4 |
1971 | Juan Gisbert Sr | Péter Szőke | 6–2, 6–4, 6–4 |
1972 | turnaj se nekonal | ||
1973 | Sandy Mayer | Harald Elschenbroich | 6–4, 6–3, 6–3 |
1974 | Jürgen Fassbender | François Jauffret | 6–2, 5–7, 6–1, 6–4 |
1975 | Guillermo Vilas | Karl Meiler | 2–6, 6–0, 6–2, 6–3 |
1976 | Manuel Orantes | Karl Meiler | 6–1, 6–4, 6–1 |
1977 | Željko Franulović | Víctor Pecci | 6–1, 6–1, 6–7, 7–5 |
1978 | Guillermo Vilas | Buster Mottram | 6–1, 6–3, 6–3 |
1979 | Manuel Orantes | Wojciech Fibak | 6–3, 6–2, 6–4 |
1980 | Rolf Gehring | Christophe Freyss | 6–2, 0–6, 6–2, 6–2 |
1981 | Chris Lewis | Christophe Roger-Vasselin | 4–6, 6–2, 2–6, 6–1, 6–1 |
1982 | Gene Mayer | Peter Elter | 3–6, 6–3, 6–2, 6–1 |
1983 | Tomáš Šmíd | Joakim Nyström | 6–0, 6–3, 4–6, 2–6, 7–5 |
1984 | Libor Pimek | Gene Mayer | 6–4, 4–6, 7–6, 6–4 |
1985 | Joakim Nyström | Hans Schwaier | 6–1, 6–0 |
1986 | Emilio Sánchez | Ricki Osterthun | 6–1, 6–3 |
1987 | Guillermo Pérez Roldán | Marián Vajda | 6–3, 7–6 |
1988 | Guillermo Pérez Roldán | Jonas Svensson | 7–5, 6–3 |
1989 | Andrej Česnokov | Martin Střelba | 5–7, 7–6, 6–2 |
1990 | Karel Nováček | Thomas Muster | 6–4, 6–2 |
1991 | Magnus Gustafsson | Guillermo Pérez Roldán | 3–6, 6–3, 4–3skreč |
1992 | Magnus Larsson | Petr Korda | 6–4, 4–6, 6–1 |
1993 | Ivan Lendl | Michael Stich | 7–6(7–2), 6–3 |
1994 | Michael Stich | Petr Korda | 6–2, 2–6, 6–3 |
1995 | Wayne Ferreira | Michael Stich | 7–5, 7–6(8–6) |
1996 | Ctislav Doseděl | Carlos Moyà | 6–4, 4–6, 6–3 |
1997 | Mark Philippoussis | Àlex Corretja | 7–6(7–3), 1–6, 6–4 |
1998 | Thomas Enqvist | Andre Agassi | 6–7(4–7), 7–6(8–6), 6–4 |
1999 | Franco Squillari | Andrei Pavel | 6–4, 6–3 |
2000 | Franco Squillari | Tommy Haas | 6–4, 6–4 |
2001 | Jiří Novák | Anthony Dupuis | 6–4, 7–5 |
2002 | Júnis Al Ajnáví | Rainer Schüttler | 6–4, 6–4 |
2003 | Roger Federer | Jarkko Nieminen | 6–1, 6–4 |
2004 | Nikolaj Davyděnko | Martin Verkerk | 6–4, 7–5 |
2005 | David Nalbandian | Andrei Pavel | 6–4, 6–1 |
2006 | Olivier Rochus | Kristof Vliegen | 6–4, 6–2 |
2007 | Philipp Kohlschreiber | Michail Južnyj | 2–6, 6–3, 6–4 |
2008 | Fernando González | Simone Bolelli | 7–6(7–4), 6–7(4–7), 6–3 |
2009 | Tomáš Berdych | Michail Južnyj | 6–4, 4–6, 7–6(7–5) |
2010 | Michail Južnyj | Marin Čilić | 6–3, 4–6, 6–4 |
2011 | Nikolaj Davyděnko | Florian Mayer | 6–3, 3–6, 6–1 |
2012 | Philipp Kohlschreiber | Marin Čilić | 7–6(10–8), 6–3 |
2013 | Tommy Haas | Philipp Kohlschreiber | 6–3, 7–6(7–3) |
2014 | Martin Kližan | Fabio Fognini | 2–6, 6–1, 6–2 |
2015 | Andy Murray | Philipp Kohlschreiber | 7–6(7–4), 5–7, 7–6(7–4) |
2016 | Philipp Kohlschreiber | Dominic Thiem | 7–6(9–7), 4–6, 7–6(7–4) |
2017 | Alexander Zverev | Guido Pella | 6–4, 6–3 |
2018 | Alexander Zverev | Philipp Kohlschreiber | 6–3, 6–3 |
2019 | Cristian Garín | Matteo Berrettini | 6–1, 3–6, 7–6(7–1) |
2020 | zrušeno pro pandemii koronaviru | ||
2021 | Nikoloz Basilašvili | Jan-Lennard Struff | 6–4, 7–6(7–5) |
2022 | Holger Rune | Botic van de Zandschulp | 3–4skreč |
2023 | Holger Rune | Botic van de Zandschulp | 6–4, 1–6, 7–67–3 |
Čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|
1974 | Antonio Muñoz Manuel Orantes |
Jürgen Fassbender Hans-Jürgen Pohmann |
2–6, 6–4, 7–6, 6–2 |
1975 | Wojciech Fibak Jan Kodeš |
Milan Holeček Karl Meiler |
7–5, 6–3 |
1976 | Juan Gisbert Manuel Orantes |
Jürgen Fassbender Hans-Jürgen Pohmann |
1–6, 6–3, 6–2, 2–3skreč |
1977 | František Pála Balázs Taróczy |
Nikki Spear John Whitlinger |
6–3, 6–4 |
1978 | Ion Țiriac Guillermo Vilas |
Jürgen Fassbender Tom Okker |
3–6, 6–4, 7–6 |
1979 | Wojciech Fibak Tom Okker |
Jürgen Fassbender Jean-Louis Haillet |
7–6, 7–5 |
1980 | Heinz Günthardt Bob Hewitt |
David Carter Chris Lewis |
7–6, 6–1 |
1981 | David Carter Paul Kronk |
Eric Fromm Šlomo Glickstein |
6–3, 6–4 |
1982 | Chip Hooper Mel Purcell |
Tian Viljoen Danie Visser |
6–4, 7–6 |
1983 | Chris Lewis Pavel Složil |
Anders Järryd Tomáš Šmíd |
6–4, 6–2 |
1984 | Boris Becker Wojciech Fibak |
Eric Fromm Florin Segărceanu |
6–4, 4–6, 6–1 |
1985 | Mark Edmondson Kim Warwick |
Sergio Casal Emilio Sánchez |
4–6, 7–5, 7–5 |
1986 | Sergio Casal Emilio Sánchez |
Broderick Dyke Wally Masur |
6–3, 4–6, 6–3 |
1987 | Jim Pugh Blaine Willenborg |
Sergio Casal Emilio Sánchez |
7–6, 4–6, 6–4 |
1988 | Rick Leach Jim Pugh |
Alberto Mancini Christian Miniussi |
7–6, 6–1 |
1989 | Javier Sánchez Balázs Taróczy |
Peter Doohan Laurie Warder |
7–6, 6–3 |
1990 | Udo Riglewski Michael Stich |
Petr Korda Tomáš Šmíd |
6–1, 6–4 |
1991 | Patrick Galbraith Todd Witsken |
Anders Järryd Danie Visser |
7–5, 6–4 |
1992 | David Adams Menno Oosting |
Carl Limberger Tomáš Anzari |
3–6, 7–5, 6–3 |
1993 | Martin Damm Henrik Holm |
Karel Nováček Carl-Uwe Steeb |
6–0, 3–6, 7–5 |
1994 | Jevgenij Kafelnikov David Rikl |
Boris Becker Petr Korda |
7–6, 7–5 |
1995 | Trevor Kronemann David Macpherson |
Luis Lobo Javier Sánchez |
6–3, 6–4 |
1996 | Lan Bale Stephen Noteboom |
Olivier Delaître Diego Nargiso |
4–6, 7–6, 6–4 |
1997 | Pablo Albano Àlex Corretja |
Karsten Braasch Jens Knippschild |
3–6, 7–5, 6–2 |
1998 | Todd Woodbridge Mark Woodforde |
Joshua Eagle Andrew Florent |
6–0, 6–3 |
1999 | Daniel Orsanic Mariano Puerta |
Massimo Bertolini Cristian Brandi |
7–6, 3–6, 7–6 |
2000 | David Adams John-Laffnie de Jager |
Max Mirnyj Nenad Zimonjić |
6–4, 6–4 |
2001 | Petr Luxa Radek Štěpánek |
Jaime Oncins Daniel Orsanic |
5–7, 6–2, 7–6 |
2002 | Petr Luxa Radek Štěpánek |
Petr Pála Pavel Vízner |
6–0, 6–7, [11–9] |
2003 | Wayne Black Kevin Ullyett |
Joshua Eagle Jared Palmer |
6–3, 7–5 |
2004 | James Blake Mark Merklein |
Julian Knowle Nenad Zimonjić |
6–2, 6–4 |
2005 | Mario Ančić Julian Knowle |
Florian Mayer Alexander Waske |
6–3, 1–6, 6–3 |
2006 | Andrei Pavel Alexander Waske |
Alexander Peya Björn Phau |
6–4, 6–2 |
2007 | Philipp Kohlschreiber Michail Južnyj |
Jan Hájek Jaroslav Levinský |
6–1, 6–4 |
2008 | Michael Berrer Rainer Schüttler |
Scott Lipsky David Martin |
7–5, 3–6, [10–8] |
2009 | Jan Hernych Ivo Minář |
Ashley Fisher Jordan Kerr |
6–4, 6–4 |
2010 | Oliver Marach Santiago Ventura |
Eric Butorac Michael Kohlmann |
5–7, 6–3, [16–14] |
2011 | Simone Bolelli Horacio Zeballos |
Andreas Beck Christopher Kas |
7–6(3), 6–4 |
2012 | František Čermák Filip Polášek |
Xavier Malisse Dick Norman |
6–4, 7–5 |
2013 | Jarkko Nieminen Dmitrij Tursunov |
Marcos Baghdatis Eric Butorac |
6–1, 6–4 |
2014 | Jamie Murray John Peers |
Colin Fleming Ross Hutchins |
6–4, 6–2 |
2015 | Alexander Peya Bruno Soares |
Alexander Zverev Mischa Zverev |
4–6, 6–1, [10–5] |
2016 | Henri Kontinen John Peers |
Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
6–3, 3–6, [10–7] |
2017 | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
Jérémy Chardy Fabrice Martin |
6–3, 6–3 |
2018 | Ivan Dodig Rajeev Ram |
Nikola Mektić Alexander Peya |
6–3, 7–5 |
2019 | Frederik Nielsen Tim Pütz |
Marcelo Demoliner Divij Šaran |
6–4, 6–2 |
2020 | zrušeno pro pandemii koronaviru | ||
2021 | Kevin Krawietz Wesley Koolhof |
Sander Gillé Joran Vliegen |
4–6, 6–4, [10–5] |
2022 | Kevin Krawietz Andreas Mies |
Rafael Matos David Vega Hernández |
4–6, 6–4, [10–7] |
2023 | Alexander Erler Lucas Miedler |
Kevin Krawietz Tim Pütz |
6–3, 6–4 |
Galerie
-
Areál klubu
-
Alexander Zverev, 2014
-
Jürgen Melzer, 2014
-
Areál klubu
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bavarian International Tennis Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ BMW Open 2023 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BMW Open 2023 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Danish teen Rune to play Van de Zandschulp in BMW Open final. AP NEWS [online]. 2022-04-30 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu BMW Open na Wikimedia Commons
- BMW Open – oficiální stránka (německy) (anglicky)
- BMW Open na stránce ATP Tour (anglicky)