Bó

Tradiční rokushakubō je 6 shaku dlouhá (180 centimetrů).

Bó (棒: ぼ う), bong (korejsky), pang (kantonsky), bang (mandarínsky), [1] [2] nebo kun (okinawsky), je zbraň původem z ostrova Okinawa. Bó je tyč dlouhá 180 - 270 centimetrů, vyrobená nejčastěji ze dřeva. Používá se v japonských bojových uměních, konkrétní disciplína boje s touto tyčí se nazývá bōjutsu. Kratšími variantami bó jsou džó (128 centimetrů) a hanbó („poloviční bó" - 90 centimetrů).[3][4][5]

Vlastnosti

Bó je obvykle vyrobena z jednoho kusu syrového dřeva (neupraveného lakem, fermeží či mořidlem). Kvůli svému určení je bó nejčastěji vyráběna z velmi tvrdého dubového, nebo pružného ratanového dřeva, aby se v boji nezlomila. Častým materiálem pro výrobu bó je i bambus či dřevo z borovice.

Původní bó mívaly profil kulatý (maru-bo), čtvercový (kaku-bo), nebo osmiúhelníkový (hakkaku-bo).[6]

Standardní tyč bó o délce 180 centimetrů je označována jako rokushakubō (六尺 棒: ろ く し ゃ く ぼ う). Název pochází ze spojení japonských slov roku (六: ろ く), což znamená „šest“; shaku (尺: し ゃ く), japonské jednotky míry; a bō. Rokushakubō tedy označuje tyč o délce 6 shaku (asi 180 centimetrů). Bó však mohly být dlouhé až 270 centimetrů (kyu-shaku-bō).[7]

Bó je standardně 3 centimetry tlustá. Může se také postupně zužovat od středu (chukon-bu) ke koncům (kontei), kde má v průměru 2 centimetry. Tlustší střed v tomto případě slouží k lepšímu úchopu a tedy snadnější manipulaci.

Některé bó byly pro větší pevnost a údernou sílu vyztužovány různými kovy či opatřeny kovovými kroužky. Bó tak může mít podobu jednoduché dřevěné tyče, ale i vyřezávaného uměleckého díla s ornamenty ze vzácných kovů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bō na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kim, R. The Weaponless Warriors. [s.l.]: Ohara Publications, 1974. Dostupné online. ISBN 9780897500418. S. 26. (anglicky) 
  2. ↑ Demura, F. Bo, Karate Weapon of Self-defense. [s.l.]: Ohara Publications, 1976. Dostupné online. ISBN 9780897500197. S. 10. (anglicky) 
  3. ↑ Hayes, S.K. The Ninja and Their Secret Fighting Art. [s.l.]: Tuttle Publishing, 1990. Dostupné online. ISBN 9780804816564. S. 79. (anglicky) 
  4. ↑ Draeger, D.F.; SMITH, R.W. Comprehensive Asian Fighting Arts. [s.l.]: Kodansha International, 1980. Dostupné online. ISBN 9780870114366. S. 1–117. (anglicky) 
  5. ↑ Hassell, R.G.; OTIS, E. The Complete Idiot's Guide to Karate. [s.l.]: Alpha Books, 2000. Dostupné online. ISBN 9780028638324. S. 204. (anglicky) 
  6. ↑ Demura, F. Bo, Karate Weapon of Self-defense. [s.l.]: Ohara Publications, 1976. Dostupné online. ISBN 9780897500197. S. 19. (anglicky) 
  7. ↑ Demura, F. Bo, Karate Weapon of Self-defense. [s.l.]: Ohara Publications, 1976. Dostupné online. ISBN 9780897500197. S. 10. (anglicky) 

Externí odkazy