Fuldera
Fuldera | |
---|---|
Panorama obce | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°36′31″ s. š., 10°22′17″ v. d. |
Nadmořská výška | 1638 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Engiadina Bassa/Val Müstair |
Obec | Val Müstair |
Fuldera | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13,18 km² |
Počet obyvatel | 121 (31.12.2008) |
Hustota zalidnění | 9,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7533 |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fuldera je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se ve stejnojmenném údolí, asi 43 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1638 metrů. Má přibližně 120 obyvatel.
K 1. lednu 2009 se na základě výsledku referenda Fuldera sloučila s dalšími okolními obcemi (např. Santa Maria Val Müstair, Tschierv, Valchava) do nové obce Val Müstair.
Geografie
Fuldera leží na severovýchodně se svažujícím svahu napravo od řeky Rambach v nadmořské výšce okolo 1600 metrů. Skládá se ze dvou osad – centrální Fuldera-Dora a menší Fuldera-Daint. Z celkové rozlohy bývalé obce 1 319 ha zaujímají lesy a háje 491 ha. Téměř stejnou plochu, konkrétně 480 ha, tvoří neproduktivní půda (většinou hory). Dalších 329 ha lze využít pro zemědělství – z toho asi 60 % tvoří vysokohorské farmy. Zbývajících 10 ha tvoří plochy osídlení.
Historie
Vesnice se připomíná v roce 1322 jako Faldiera. Název je odvozen z latinského fundaria („tavicí pec“), a vztahoval se na celé vnitřní údolí a oblast kolem Buffalory na engadinské straně průsmyku Ofenpass, kde byly doly. Předpokládá se, že na křižovatce silnice do Lü se nacházela římská krčma. V pozdním středověku prosazoval klášter v Müstairu rozšiřování pozemků ve Fuldeře. Fuldera byla zničena během švábské války a nepokojů v Graubündenu. Kolem roku 1530 se zde prosadila reformace. Je zde doložen kostel svatého Rocha a v roce 1708 byl postaven současný reformovaný kostel; od roku 1714 měla Fuldera vlastního faráře. V roce 1762 bylo údolí Val Müstair vykoupen bez všech rakouských práv.[1]
Ve druhé polovině 19. století lze pozorovat silný odliv obyvatelstva. V roce 1854 se Fuldera stala samostatnou obcí a v letech 1870–1872 byla rozšířena silnice přes Ofenpass. Během druhé světové války byla planina Palü dals Lais odvodněna. Od 60. let 20. století se ve Fuldeře rozvíjí turismus.[1]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1835 | 1870 | 1900 | 1910 | 1941 | 1970 | 1980 | 2000 | 2004 | 2007 | |||
Počet obyvatel | 123 | 155 | 98 | 115 | 113 | 116 | 100 | 115 | 127 | 121 |
Jazyky
V obci se historicky mluví graubündenskou rétorománštinou, konkrétně dialektem jauer. Mezi lety 1880 a 1980 se dokonce zvýšil její podíl (1880: 80 %, 1941 89 % a 1980 95 % obyvatel s rétorománštinou jako mateřským jazykem). V roce 1990 mluvilo tímto jazykem jako svým hlavním nebo druhým celkem 93 % obyvatel a v roce 2000 92 %. Rétorománština je i jediným úředním jazykem v obci. Podíl německy mluvící menšiny se však v posledních desetiletích zvyšuje i zde, jak ukazuje následující tabulka:
Jazyky ve Fuldeře | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 5 | 5,00 % | 17 | 16,19 % | 27 | 23,48 % | |||
Rétorománština | 95 | 95,00 % | 87 | 82,86 % | 86 | 74,78 % | |||
Italština | 0 | 0,00 % | 1 | 0,95 % | 1 | 0,87 % | |||
Počet obyvatel | 100 | 100 % | 105 | 100 % | 115 | 100 % |
Náboženství
Fuldera přijala kolem roku 1530 novou (reformovanou) víru, která dominovala po celá staletí. V důsledku přistěhovalectví se náboženská situace od poloviny 20. století výrazně změnila. V roce 2000 zde žilo 57,39 % protestantských reformovaných a 41 % římskokatolických křesťanů. Kromě toho zde bylo 1 % obyvatel bez vyznání a 1 % obyvatel, kteří neuvedli své náboženské vyznání.
Doprava
Fuldera leží na hlavní silnici č. 28, spojující Davos, Dolní Engadin a italské údolí Vintschgau. Napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fuldera na německé Wikipedii.
- ↑ a b c GRIMM, Paul Eugen. Fuldera [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-09 [cit. 2024-11-05]. Dostupné online. (německy)