Hamiltonova funkce (též označovaná jako hamiltonián - pod tímto pojmem však bývá obvykle myšlen Hamiltonův operátor) označuje ve fyzice funkci vyjadřující energii fyzikálního systému v zobecněných souřadnicích a hybnostech.
Hamiltonova funkce hraje důležitou úlohu v Hamiltonovské formulaci mechaniky.
Funkce je pojmenována po Williamu Rowanu Hamiltonovi.
Definice
Hamiltonova funkce mechanického systému s
stupni volnosti je definována vztahem:
,
kde
je Lagrangeova funkce systému a
na pravé straně jsou zobecněné rychlosti
vyjádřené jako funkce zobecněných souřadnic
, zobecněných hybností
a případně času
, tzn.
.
Vlastnosti
Hamiltonova funkce se nemění při pohybu, u kterého Lagrangeova funkce není explicitně závislá na čase. Dosadí-li se totiž Lagrangeovy pohybové rovnice do totální derivace Lagrangeovy funkce:
,
poslední člen je vzhledem k explicitní nezávislosti lagrangiánu nulový, a dosadí-li se Lagrangeovy pohybové rovnice, vychází:
![{\displaystyle {\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} t}\left[\sum _{i}\left({\frac {\partial L}{\partial {\dot {q}_{i}{\dot {q}_{i}\right)-L\right]={\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} t}\left(\sum _{i}p_{i}{\dot {q}_{i}-L\right)={\frac {\mathrm {d} H}{\mathrm {d} t}=0}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/2d761a4e706941aa916c288d7bee5785c5eb1e68)
Lagrangeovu funkci
lze získat z Hamiltonovy funkce
dosazením za
zobecněných souřadnic, rychlostí a času podle Hamiltonových rovnic.
Přechod od Lagrangeovy k Hamiltonově funkci, tedy přechod od proměnných
k proměnným
, se nazývá Legendreova duální transformace.
Hustota hamiltoniánu
Zejména v kvantové teorii pole se používá hustota hamiltoniánu, vyjadřující jeho prostorové rozložení. Vzájemná souvislost je dána vztahem
![{\displaystyle H=\int {\mathcal {H}(q_{j}(\mathbf {x} ),p_{j}(\mathbf {x} ),t)\,\mathrm {d} ^{3}\mathbf {x} }](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/1d5f60d698074bd66b0981827870edc85a276060)
Jednoduché příklady
![{\displaystyle H={\frac {\vec {p}^{2}{2m}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/3a5bc8fc2886675505b8fdc568358bfd9808564b)
![{\displaystyle H={\frac {({\vec {p}-q{\vec {A})^{2}{2m}+q\varphi }](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/f95c2bfd4a2e5b5a9b8f1f4550a00ba41ae93c9b)
- Hamiltonova funkce relativistické částice (pro nenabitou částici odpadá člen s
):
![{\displaystyle H={\sqrt {m^{2}c^{4}+({\vec {p}-q{\vec {A})^{2}c^{2}+q\varphi }](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/e692c39ce364f279ef691321483e4304e27060a4)
Literatura
- BRDIČKA, Miroslav; HLADÍK, Arnošt. Teoretická mechanika. Redakce Karel Juliš, Aleš Baďura, Petr Čech. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. 21-093-87. Kapitola 3.10.1 Hamiltonovy rovnice, 3.10.2 Legendrova duální transformace, s. 329–330.
- LEECH, J. W. Klasická mechanika. 1. vyd. Praha: SNTL, 1970. 136 s. (Teoretická knižnice inženýra). 04-012-70. Kapitola Hamiltonova funkce, s. 45–46.
Související články