Istrijština
| Istrijština (Lengua Istriota) | |
|---|---|
| Rozšíření | Chorvatsko |
| Počet mluvčích | 400 |
| Klasifikace | Indoevropské jazyky
|
| Písmo | latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | ist |
| Ethnologue | ist |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Istrijština nebo istrorománština (italsky istrioto, istroromanzo, starší aj: istriano[1]) je románský jazyk resp. dialekt, kterým dnes už hovoří jen několik stovek osob na jihozápadním pobřeží Istrie v Chorvatsku, a to v sídlech Rovinj, Bale, Galižana. Vodnjan a donedávna i v obcích Fažana a Šišan. Dnes je jazyk silně ovlivněný „istrobenátštinou“ a chorvatštinou.[2][3]
Název jazyka v istrijštině neexistuje, označuje se jen prostřednictvím názvů jednotlivých sídel, v kterých jazycích hovořila, teda rovignese, vallese, gallesanese, bumbaro, fasanese a sissanese.[4]
Jiné románské jazyky na Istrii
Istrijština je odlišná od dvou dalších románských nářečí/jazyků, kterými se hovoří na Istrii, jimiž jsou „istrobenátština“ (tj. istrijské nářečí patřící pod benátské nářečí italštiny) a istrorumunština (románský jazyk, řazený někdy k nářečím rumunštiny). Pokud by se benátská nářečí klasifikovala jako samostatný románský jazyk, byla by v takovém případě „istrobenátština“ nářečím benátského jazyka a ne italštiny.[5][6][7]
Klasifikace
Klasifikace istrijštiny je sporná. Klasifikuje se jako:[8][9][1][10]
- nářečí benátského nářečí italštiny patriace mezi severní nářečí italštiny (resp. nářečí samostatného benátského jazyka) nebo
- nářečí patrice mezi severní nářečí italštiny (popř. benátských nářečích a galoitalických nářečích) nebo
- románský jazyk příbuzný s italštinou (spolu patřila mezi tzv. italodalmatské románské jazyky) nebo
- románský jazyk příbuzný s (už vymřelou) dalmatštinou (spolu tvoří tzv. ilyrsko-románské jazyky) nebo
- románský jazyk příbuzný s furlanštinou (spolu patří mezi tzv. rétorománské jazyky) nebo
- románský jazyk původně příbuzný s furlanštinou i dalmatštinou (všechny tyto tři dnešní jazyky tvořily původně jeden jazyk), který byl (zhruba od 10. stol.) silně ovlivněný benátštinou
- zcela zvláštní románský jazyk
Příklady
Číslovky
| Istrijsky | Česky |
| oûn / oûna | jeden |
| dui | dva |
| tri | tři |
| quatro | čtyři |
| sinque | pět |
| seîe | šest |
| siete | sedm |
| uoto | osm |
| nùve | devět |
| gize | deset |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně):
- Pàro nòstro, ca tu se intel cèl,
- santifica si el te nom,
- vèngi el te regno,
- si fàto la te volentà,
- cume in cèl e cusì ancje in tèrra.
- Duote oggi
- 'l nòstro pan cotidium,
- e regetà a noi i nostre dèbeti,
- cume noi 'l remaèttiemo
- ai nostre dèbetur,
- e non indòusi in tentasiogno,
- ma delibragne dal mal. Amen.
Reference
- ↑ a b http://www.istrianet.org/istria/languages/italic/istrioto/nedves_dialetti.htm[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.ethnologue.com/language/ist/18
- ↑ http://wwwg.uni-klu.ac.at/eeo/Istriotisch.pdf Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. 87.
- ↑ V tomto článku byl použit překlad textu z článku Istriot language na anglické Wikipedii.
- ↑ MRUŠKOVIČ, Viliam. Evropa jazyků a národů na prahu třetího tisícletí. [s.l.]: Matice slovenská, 2008. 517 s. ISBN 978-80-7090-858-7. S. 162.
- ↑ http://www.istrianet.org/istria/languages/intro.htm[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. wwwg.uni-klu.ac.at [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-31.
- ↑ http://wwwg.uni-klu.ac.at/eeo/Istriotisch.pdf Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. str. 88
- ↑ http://www.ethnologue.com/subgroups/italo-dalmatian-0
- ↑ Dardano, M., Trifone, P.: Grammatica Italiana, 1992, najme str. 46