Kyrgyzové

Kyrgyzové
Кыргыздар
Kyrgyzské osobnosti: Č. Ajtmatov, Alykul Osmonov, B. Bejšenalijeva , Šabdan Baatyr, 2. řada Sujmenkul Chokmorov, Kurmanjan Datka, Tolomuš Okejev, Bokonbayev, 3. řada Bajtik Baatyr, Kasym Tynystanov, Sajakbaj Karalaev, Togolok Moldo
Kyrgyzské osobnosti: Č. Ajtmatov, Alykul Osmonov, B. Bejšenalijeva , Šabdan Baatyr, 2. řada Sujmenkul Chokmorov, Kurmanjan Datka, Tolomuš Okejev, Bokonbayev, 3. řada Bajtik Baatyr, Kasym Tynystanov, Sajakbaj Karalaev, Togolok Moldo
Populace
asi 5 000 000
Kyrgyzstán Kyrgyzstán4 800 000[1]
Uzbekistán Uzbekistán250 000[2]
Čína Čína202 000[3]
Rusko Rusko103 000[4]
Tádžikistán Tádžikistán62 000
Kazachstán Kazachstán23 000[5]
Ukrajina Ukrajina1 000[6]
Turecko Turecko6 000[7]
Jazyk(y)
kyrgyzština
Náboženství
sunnitský islám
Příbuzné národy
Turkické národy

Kyrgyzové, starým pravopisem Kirgizové (vlastním jménem Kыргыз či Kыргыздар) jsou turkický národ, žijící ve střední Asii. Jejich počet se odhaduje na přibližně 5 miliony osob. Kyrgyzové žijí převážně v Kyrgyzstánu, kde tvoří přibližně 73 % obyvatelstva. Významné skupiny Kyrgyzů žijí též v Uzbekistánu a Čínské lidové republice. Tradičním způsobem obživy Kyrgyzů bylo a zčásti zůstává kočovné a polokočovné pastevectví. Většina Kyrgyzů jsou sunnité, před přijetím islámu vyznávali šamanismus. Proslulá je kyrgyzská tradice hrdinské epiky, zahrnující především recitaci lidového eposu Manas. Etnonymum Kyrgyzové původně zahrnovalo i Kazachy.

Etnogeneze

Kyrgyzové před jurtou u jezera Issyk-kul

Předky dnešních Kyrgyzů jsou turkické kmeny tureckých kaganátů 6. a 10. století a kočovné svazy Saků, Asijských Hunů (Siung-nuové) a Wusunů. Na etnogenezi se podíleli i Jenisejští Kyrgyzové. V 9. století předkové Kyrgyzů zničili říši Ujgurů. Pod tlakem Mongolů se poté přesunuli k Ťan-šanu a Pamíru. Zde došlo i k formaci kyrgyzské národnosti za účasti místních turkických kmenů.

O etnonymu „Kyrgyz“, které je nejstarším samonázvem z Turkických národů, je mnoho rozporuplných teorií: V hrdinském dastanu Manas, z 9. až 10. století se jako první uvádí teorie Manasovích případních předchůdcích „kırk-bala“ → v překladu „čtyřicet dětí“, jež byli božský hoši se svou komunitou. Samotný Manas byl také v turkických jazycích nazýván „kırk-čör“ , aneb „čtyřicet hrdinů“. V díle „Badaī at-tavārīkh“ jsou Kyrgyzové (Jenisejští Kyrgyzové) nazývání „Az“. Etnonymum „Kirgiz“, které se skládá ze dvou slov „kırk + as“, je spojené s etnickým nebo geografickém termínem „Az“, nebo také „Uz“, čili „kırk-as“ → „čtyřicet Azů“ nebo „kırk-us“ → „čtyřicet Uzů“ či od slova „Uuz“ → „nezničitelný“.[8] Lidová etymologie tohoto termínu vede k legendě o původu Kara-kyrgyzského lidu od „kırk-kız“ → „čtyřicet dívek“, zmiňovaných v dastanu Manas, od „čtyřiceti kmenů“.

Kyrgyzka

V „Madzhmū at-tavārīkh“ je mezi skupinami domorodých Kyrgyzů (Jenisejští Kyrgyzové), západně od pohoří Altaj, uveden kmen „Telёs“. [pozn. 1]. V této době se část „Telёsů“ stala jedním z historických předchůdců současných Kirgizů, kteří nadále až do dnes tvoří tuto skupinu. „Telёsům“se také věnuje muslimské dílo z 18. století, mluví o nich jako o účastnících v armádě Arzu Muhammed-beka, v jeho válečném tažení proti Jarkendu. [pozn. 2].

Poznámky

  1. ↑ Rukopis „B-667“, uložen v Leningradské (St.Petersburg) pobočce Institutu asijských národů, Akademie věd SSSR (LOINA), ll. 86-a, 88-a, 133-b.
  2. ↑ Z rukopisu „Tarih e-Kašgar“ Přeložil M. N. Pokrovsky.

Reference

  1. ↑ Население - Официальная статистика - Статистика Кыргызстана. www.stat.kg [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Censuses 1970-1989 show 0.9 % Kyrgyz population share in Uzbekistan total, 2000 estimates were also 0.9 % (Ethnic Atlas of Uzbekistan), actually Uzbekistan population is 27,767,100 (2009), so 0.9 % is appr. 250,000
  3. ↑ Archivovaná kopie [online]. Xinjiang Bureau of Statistics [cit. 2020-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-01. (zh-hans) 
  4. ↑ Archived copy [online]. [cit. 2009-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-07. (anglicky) 
  5. ↑ http://92.46.60.130/open.php?exten=pdf&nn=760179[nedostupný zdroj]
  6. ↑ Ukrainian population census 2001 Archivováno 17. 1. 2012 na Wayback Machine.: Distribution of population by nationality. Retrieved on 23 April 2009
  7. ↑ Sedat Peker, Reis, Ruh Adam, Sedat Reis. www.ozturkler.com [online]. [cit. 2013-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-02. 
  8. ↑ Bartold V. V., Aristov N. A. "Zametki ob etničeskoj istorii tjurskih plemjon"//Soč. – М., Т. 2, č. 1, 1963, v s. 485.

Literatura

  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha: Mladá fronta, 1985. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Turkické národy
Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny – znak † ukazuje vymírající skupiny
Historické skupiny národů, kmenů a klanů
Turkuti † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • Karlukové • Kimakové † • Kumáni (Polovci) • Kypčaci • Kızılbašové • Ogurští Turci – Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Prabulhaři † • Oguzští Turci • Türgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové †
Současné národy a národnosti
Altajové • Azerové • Balkaři • Baškirové • Chakasové• Chaladžové • Chorásánští Turci • Čulymci • Čuvaši • Dolgani † • Gagauzové • Iráčtí Turkmeni • Jakuti • Karačajové † • Karaité † • Karakalpaci • Karamanliové • Karapapachové † • Kaškajové • Kazaši • Krymčáci † • Krymští Tataři • Kumandynci † • Kumykové • Kyrgyzové • Meschetští Turci • Najmani • Nogajové • Salarové • Syrští Turkmeni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalaři † • Turci • Turkmeni • Tuvinci • Ujgurové • Urumové • Uzbeci • Jugurové †
Západoevropští Turci
Turci v západní Evropě
Balkánští a ostatní Turci
Turci v Bulharsku • Turci v Egyptu • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Severní Makedonii • Turci v Rumunsku • Turci v Západní Thrákii • Muslimové v Řecku