Li vstoupil do komunistické strany v roce 1927 a roku 1935 se účastnil Dlouhého pochodu coby armádní kapitán a politický komisař. Roku 1945 se stal členem Ústředního výboru Komunistické strany Číny. Po založení Čínské lidové republiky v roce 1949 získal pozici guvernéra ve své rodné provincii Chu-pej. V roce 1954 se stal ministrem financí a roku 1956 byl zvolen členem politbyra ÚV KS Číny.
V době Velké proletářské kulturní revoluce přišel o funkci ministra financí. Důvodem byly jeho těsné vazby na Teng Siao-pchinga. Roku 1973 se však na post ministra financí vrátil, když byl znovujmenován Čou En-lajem.[zdroj?] Li tak sehrál důležitou roli v obnově kulturní revolucí zdevastované ekonomiky Číny.
V letech 1983–1988 zastával funkci prezidenta komunistické Číny. V roce 1985 navštívil Spojené státy a stal se tak nejvyšším představitelem ČLR, který do té doby USA navštívil.
I po svém odchodu z politiky zůstával vlivnou osobností a během nepokojů na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 silně odporoval vůči tvrdému zásahu vůči protestující mládeži.[zdroj?]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Li Sien-nien na Wikimedia Commons
Mao Ce-tung(předseda ÚV; zemřel v říjnu 1976) • Čou En-laj(místopředseda ÚV; zemřel v lednu 1976) • Wang Chung-wen(místopředseda ÚV; zatčen v říjnu 1976) • Kchang Šeng(místopředseda ÚV; zemřel v prosinci 1975) • Jie Ťien-jing(místopředseda ÚV) • Li Te-šeng(místopředseda ÚV a člen stálého výboru do ledna 1975) • Ču Te(zemřel v červenci 1976) • Čang Čchun-čchiao(zatčen v říjnu 1976) • Tung Pi-wu(zemřel v dubnu 1975)
od ledna 1975 i
Teng Siao-pching(místopředseda ÚV; odvolán v dubnu 1976, opět člen stálého výboru a místopředseda ÚV od července 1977)
od dubna 1976 i
Chua Kuo-feng(místopředseda ÚV, od října 1976 předseda ÚV)