Lotus Omega
| Lotus Omega | |
|---|---|
 | |
| Výrobce | Lotus a Opel/Vauxhall |
| Další jména | Lotus Carlton Opel Lotus Omega Vauxhall Lotus Carlton |
| Roky produkce | 1990–1992 |
| Vyrobeno | 950 kusů |
| Místa výroby | Hethel, Norfolk, Spojené království |
| Předchůdce | Lotus Cortina |
| Nástupce | Vauxhall VXR8 |
| Příbuzné vozy | Opel Omega Holden Commodore |
| Karoserie | čtyřdveřový sedan |
| Třída | sportovní sedan |
| Platforma | General Motors V |
| Technické údaje | |
| Délka | 4,763 mm |
| Šířka | 1,930 mm |
| Výška | 1,435 mm |
| Rozvor | 2,730 mm |
| Hmotnost |  1,655 kg (parametr potřebuje upřesnit) |
| Motor | |
| Motor | 3,6l Opel C36GET s twin-turbem |
| Výkon | 281 kW (377 koní) |
| Převodovky | |
| Převodovka | 6stupňová manuální ZF S6-40 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lotus Omega (také známý jako Lotus Carlton, Vauxhall Lotus Carlton a Opel Lotus Omega) je vysoce výkonná verze sedanu Opel Omega A/Vauxhall Carlton, kterou upravila automobilka Lotus pro značky Opel a Vauxhall koncernu General Motors. Stejně jako všechny vozy Lotus byl označen typovým číslem – v tomto případě Type 104 - a vyráběl se od roku 1990 do roku 1992. Celkem bylo vyrobeno 950 kusů.
Technické specifikace
Navýšování výkonu začalo vylepšením motoru, který Lotus upravil ze standardního řadového šestiválce Opel o objemu 3,0l, který používala sportovní výbava Omega GSi.[1] Motor byl zvětšen na objem 3 615 cm³ (3,6l).[2] Lotus poté přidal dvě turbodmychadla Garrett T25, která poskytují až 0,7 baru (10 psi) tlaku od přibližně 1 500 ot./min.[3] Bylo vylepšeno také zapalování a pohon rozdělovače. Přidán byl mezichladič značky Behr, který je schopen snížit teplotu nasávaného vzduchu ze 120°C na 60°C.[4]
Kromě zmíněných úprav motoru provedl Lotus řadu dalších technických změn, aby motor spolehlivě fungoval a využíval přidaný výkon. Aby se vyrovnal s vyššími tlaky ve válcích, byla zesílena a zpevněna vnější žebrování na bloku motoru. Kliková hřídel byla také nahrazena vlastní; první kusy měly klikovou hřídel obráběno z ocelových bloků v Itálii, ale později je vyráběl sám Opel. Upravena byla i spalovací komora a motor byl osazen kovanými písty vyrobenými společností Mahle.[1] Šestistupňová manuální převodovka ZF byla převzata z vozu Chevroletu Corvette ZR-1 a samosvorný diferenciál z vozu Holden Commodore V8.[5]
Víceprvková náprava modelu Omega, již tak chválená automobilovým tiskem, byla dále upravena Lotusem pro lepší stabilitu při vysokých rychlostech a lepší jízdní vlastnosti. Aby se vyrovnaly problémy s významnou změnou odklonu (viditelnou při vysoké rychlosti a plně naloženém voze), bylo použito samonivelační zavěšení z vozu Opel Senator. Z modelu Senator byl dále převzat posilovač řízení Servotronic, který poskytuje plnou asistenci při parkovacích rychlostech a s rostoucí rychlostí se asistence snižuje.[6]
17palcová kola byla vyrobena společností Ronal a vůz měl širší pneumatiky Goodyear Eagle než standardní Omega. Směs pro výrobu pneumatik byla použita stejná jako pro vůz Lotus Esprit Turbo SE, zlepšující stabilitu při vysokých rychlostech a poskytující lepší jízdní vlastnosti na mokré silnici.[7]
Mezi změny na exteriéru patřilo přidání zadního spoileru, nasávání na kapotě, odznaků Lotus na předních blatnících a víku kufru, bodykitu a značně širších blatníků, jelikož měl vůz větší kola. Lotus Omega byl prodáván na všech trzích pouze v jedné barvě, v odstínu tmavě zelené Imperial Green.[8]
Vůz ve výsledku poskytoval výkon 281 kW (377 koní) při 5 200 ot./min a točivý moment 568 N⋅m při 4 200 ot./min, z čehož 470 N⋅m bylo k dispozici od 2 000 ot./min. Auto dokázalo zrychlit z 0 na 100 km/h za 5,2 sekundy a dosahovalo maximální rychlosti 283 km/h.[5] Díky vysokému převodovému poměru je Lotus Omega schopný dosáhnout rychlosti téměř 90 km/h na první rychlostní stupeň. Vůz držel mnoho let titul nejrychlejšího sériově vyráběného čtyřdveřového sedanu.[7]
Ohlas
Protože Lotus Omega výkonem a jízdními schopnostmi vyrovnával či i překonával mnoho tehdejších sportovních vozů od značek jako Ferrari a Porsche, zatímco pohodlně přepravoval čtyři cestující, vyvolal mezi automobilovým i především britským obecným publikem nadšení, ale i určitou kontroverzi.[9] Bob Murray, tehdejší šéfredaktor jednoho z největších britských automobilových časopisu Autocar, vůz zkritizoval především kvůli jeho neomezené maximální rychlosti, kterou považoval za zbytečně vysokou pro čtyřmístný vůz, a navrhl, aby Vauxhall následoval příklad německých výrobců (kteří elektronicky omezovali maximální rychlost svých vysokovýkonných vozů na 250 km/h).[9] Opel maximální rychlost vozu po celou dobu výroby neomezil.
Lotus Carlton, jak se zde vůz jmenoval, byl častým cílem zlodějů ve Velké Británii. Jeden z vozů odcizených v roce 1993 následně skupina zlodějů používala k nočním loupežím, během kterých nakradli zboží v hodnotě kolem 20 000 liber, především v cigaretách a alkoholu.[10] Tehdejší policejní vozy nebyly schopny ukradený Lotus Carlton bezpečně pronásledovat, jelikož mu rychlostně jednoduše nestačily. Po více než desítce loupežích byl vůz shozen do říčního kanálu, vyloven policií a sešrotován.[11]
Proti autu se silně vymezoval bulvární deník Daily Mail a společně s asociací policejních důstojník zahájily kampaň s cílem zakázat Lotus Carlton na britských silnicích. O voze, jeho údajné nebezpečnosti a údajné nevhodné reklamě bylo diskutováno i v britském parlamentu.[12] Přestože kampaň získala podporu i ze strany veřejnosti, nakonec se zákaz Lotusu Carlton neprosadil.
Prodej
Výroba modelu Lotus Omega začala v roce 1990, čtyři roky po uvedení původní Omegy na trh. Opel doufal, že vyrobí celkem 1 100 vozů, ale vzhledem k recesi počátku 90. let se vůz za cenu 48 000 liber neprodával tak dobře, jak se očekávalo, a výroba byla v prosinci 1992 ukončena. Bylo dokončeno pouze 950 vozů: 630 Omeg a 320 Carltonů, což je o 150 méně, než byl původní cíl.[13] V současné době jde ale díky malému vyrobenému počtu o vzácný sběratelský kousek a tomu odpovídá i cena za zachovalé kusy s málo najetými kilometry.[14][12]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lotus Carlton na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Guide: Lotus Carlton / Omega. Supercar Nostalgia [online]. 2021-12-05 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The British Bandit: Vauxhall Lotus Carlton. www.newcarsonline.co.uk [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PANAIT, Mircea. The Lotus Carlton: Supercar-Shaming Performance in a Sleeper Package. autoevolution [online]. 2022-01-02 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Retro: Lotus Omega ve své době zastínil BMW M, Mercedesy AMG i Ferrari - Autobible.cz - Předjedeme vaše představy!. Autobible.euro.cz [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Lotus Carlton (1990): téměř nejrychlejší sedan světa jezdil 283 km/h. e15.cz [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ MILLS, James. 30 years of the original hell-raiser: Mike Kimberley recalls the battle to build the world-beating Lotus Carlton [online]. 2020-11-20 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MCALEER, Brendan. The Lotus Carlton Is Built For Absolutely Bludgeoning Speed. Road and Track [online]. 2022-08-18 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Lotus Carlton voted favourite Vauxhall of all time. The Telegraph [online]. 2008-12-02 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Lotus Carlton: Meeting The Car That Made The Government Angry | CarThrottle. www.carthrottle.com [online]. 2018-12-17 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 'Pride and joy’ car in ramraids. Birmingham Evening Mail. 1994-01-07, s. 9. Dostupné online [cit. 2024-06-09].
- ↑ SMETANA, Jiří. Ostrovní bandita. Superrychlou omegu milovali lupiči, politici ji chtěli zakázat. iDNES.cz [online]. 2024-04-03 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b REDFERN, John. The car they wanted to ban: Lotus Carlton up for auction [online]. 2024-02-02 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lotus Carlton: Buying guide and review (1990-1992). Auto Express [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sub-£10k super-saloons. www.pistonheads.com [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lotus Omega na Wikimedia Commons
