Magnavox Odyssey

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.
Magnavox Odyssey
A Magnavox Odyssey s jedním ze dvou ovladačů
A Magnavox Odyssey s jedním ze dvou ovladačů
Základní informace
VývojářSanders Associates
VýrobceMagnavox
Produktová rodinaOdyssey series
TypDomácí herní konzole
GeneraceHerní konzole první generace
Datum uvedeníUSA září 1972
UK 1973
EU 1974
Cena99,95 USD
Ukončení produkce1975
Prodáno kusů350 000[1]
Specifikace
OvladačeDvě pálky, světelná pistole
Posloupnost
NástupceMagnavox Odyssey 100/Magnavox Odyssey 2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magnavox Odyssey je první komerční herní konzole. Hardware navrhl malý tým vedený Ralphem H. Baerem ze společnosti Sanders Associates. Odyssey se skládá z bílé, černé a hnědé krabice, která se připojuje k televizoru, a dvou obdélníkových ovladačů připojených pomocí vodičů. Konzole nemůže generovat audio ani sledovat skóre.

S nápadem na herní konzoli přišel Baer v srpnu 1966. Během následujících tří let vytvořil společně s Billem Harrisonem a Billem Ruschem sedm po sobě jdoucích prototypových konzolí. Sedmý, známý jako Brown Box, byl předveden několika výrobcům před tím, než společnost Magnavox souhlasila s jejich výrobou v lednu 1971. Po uvolnění konzoly prodala společnost Magnavox v prvním roce 69 000 kusů a 350 000 v době, kdy byla konzole ukončena v roce 1975. Jedna z 28 her vytvořených pro tento systém, pingpongová hra, byla inspirací pro úspěšnou hru Pong. Vydání Odyssey ohlašovalo začátek první generace videoherních konzolí a bylo ranou součástí vzestupu komerčního videoherního průmyslu.

Design

Ovladač Magnavox Odyssey

Odyssey se skládá z černé, bílé a hnědé podlouhlé krabice propojené dráty se dvěma obdélníkovými ovladači. Konzole se připojuje k televizoru prostřednictvím přiložené spínací skříňky, která umožňuje hráči přepínat televizní vstup mezi Odyssey a běžným televizním vstupním kabelem a prezentuje se jako televizní kanál na kanálu tři nebo čtyři, který se poté stal standardem pro herní konzole.[2] Ovladače, navržené tak, aby seděly na rovném povrchu, obsahují jedno tlačítko označené Reset na horní straně ovladače a tři knoflíky: jeden na pravé straně ovladače a dva na levé straně. Tlačítko reset resetuje jednotlivé prvky v závislosti na hře, například zviditelní bod hráče po jeho vypnutí. Systém může být napájen šesti C bateriemi, které byly součástí balení; volitelný zdroj střídavého proudu se prodával samostatně.[3] Odyssey postrádá zvukové schopnosti a dokáže zobrazit pouze bílé tvary na prázdné černé obrazovce.[4]

,,Předchůdce" hry Pong

Interně je architektura Odyssey složena z digitálních počítačových dílů. Obvody jsou implementovány v logice dioda-tranzistor pomocí diskrétních tranzistorů a diod. Samotné hry nepoužívají kazety ROM jako pozdější konzoly, ale místo toho používají „herní karty“ složené z desek plošných spojů, které se zapojují do konzoly. Tyto karty upravují vnitřní obvody jako sadu přepínačů nebo propojek, což způsobuje, že Odyssey zobrazuje různé komponenty a reaguje na vstupy odlišně. Více her používá stejné karty, přičemž hráč má různé pokyny ke změně stylu hry.[5]

Odyssey je schopen zobrazit tři čtvercové body a svislou čáru na obrazovce. Dvě z teček jsou ovládány dvěma hráči a třetí samotným systémem. Hlavní konzola má dva číselníky, z nichž jeden posouvá svislou čáru po obrazovce a druhý upravuje rychlost počítačově ovládaného bodu.[5]

Reference

[2] [6] [7] [4] [3] [5] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnavox Odyssey na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Náhled referencí

  1. ↑ Ralph Baer: An interactive life. In: Human behavior and emerging technologies. leden 2019. DOI 10.1002/HBE2.119.
  2. ↑ a b Smith, pp. 142–144
  3. ↑ a b EDWARDS, Benj. Inside the Magnavox Odyssey, the First Video Game Console [online]. International Data Group, May 27, 2012 [cit. 2020-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 4, 2018. 
  4. ↑ a b LANGSHAW, Mark. Magnavox Odyssey retrospective: How console gaming was born [online]. Hearst Communications, December 13, 2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 4, 2016. 
  5. ↑ a b c SMITH, Alexander. 1TL200: A Magnavox Odyssey [online]. November 16, 2015 [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 2, 2016. 
  6. ↑ Smith, pp. 144–147
  7. ↑ Smith, pp. 147–151
  8. ↑ KNOWLES, Kitty. A history of videogames: the defining moments from Nimrod to now [online]. Condé Nast, March 25, 2015 [cit. 2016-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 28, 2015. 
  9. ↑ Gorges, p. 13
  10. ↑ Donovan, pp. 7–9
  11. ↑ Donovan, pp. 10–13
  12. ↑ Donovan, pp. 14–26
  13. ↑ BAER, Ralph H. Genesis: How the Home Video Games Industry Began [online]. Ralph H. Baer Consultants [cit. 2015-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 16, 2015. 
  14. ↑ DeMaria, p. 18
  15. ↑ Goldberg; Vendel, p. 147
  16. ↑ The Great Videogame Swindle?. Next Generation. Imagine Media, November 1996, s. 67–68. ISSN 1078-9693.