Maltština

Maltština (Malti)
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Malta
Počet mluvčích	399 000
Klasifikace	Afroasijské jazyky Semitské jazyky Západosemitské jazyky Arabština; ; ; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti
Úřední jazyk	Malta,; Evropská unie
Kódy
ISO 639-1	mt
ISO 639-2	mlt (B); mlt (T)
ISO 639-3	mlt
Ethnologue	MLS
Wikipedie
	http://mt.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maltština (maltsky malti) je původem semitská řeč maltského národa. Maltštinou mluví kolem 400 000 obyvatel Malty a přibližně stejný počet Malťanů žijících v emigraci v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie, Velká Británie atd.). Maltština je dnes úřední řečí na Maltě (od roku 1936, kdy spolu s angličtinou nahradila italštinu).

Původ

Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým dějinám maltského národa samotného. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou.

Gramatika

Přestože maltština je silně ovlivněna románskými jazyky, zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovosled je silně flexibilní. Obdobně jako v arabštině a hebrejštině mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. L-Art L-Imqaddsa, v překladu „ta země ta svatá“, tedy „Svatá země“; srovnej arabsky Al-Ardh al-Muqaddasa). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu.

Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami -i nebo -jiet (lingwa – lingwi „jazyk“ – „jazyky“, arti – artijiet „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku -ijet resp. -ijiet (jako arabsky -at, hebrejsky pak -ot) nebo -in (obdobně hebrejsky -im). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. pluralis fractus (lomený plurál), kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (ktieb – kotba „kniha“ – „knihy“, raġel – irġiel „muž“ – „muži“).

Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. iddeċidejna „rozhodli jsme“ z (i)ddeċieda jako sloveso románského původu + -ejna jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas).

Slovní zásoba

Slovní zásoba maltštiny je směsí arabsko-semitských pojmů s italštinou a je částečně obohacena i pojmy z angličtiny. Odhaduje se, že asi 60 % slovní zásoby je semitského původu, zbývajících 40 % románského.

Výrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. arabského původu (raġel – „muž“, mara – „žena“, tifel – „dítě“, dar – „dům“, xemx – „slunce“, sajf – „léto“).

Slova popisující pozdější či moderní pojmy a souvislosti jsou většinou románského (italského) původu (skola – „škola“, gvern – „vláda“, repubblika – „republika“, re – „král“, pulizija – „policie“). Výrazy románského původu přitom odpovídají spíše sicilskému dialektu než spisovné italštině (teatru a ne teatro pro „divadlo“ atd.).

Slova převzatá z angličtiny (více méně taktéž moderní) byla ohledně výslovnosti částečně upravena (strajk = anglicky strike [strajk] = „stávka“), částečně převzata beze změny (union = anglicky union = „svaz“).

Písmo

Maltština je jedinou semitskou řečí používající latinské abecedy obohacené o několik vlastních znaků. Tyto znaky jakož i výslovnost těchto i ostatních jsou uvedeny v následující tabulce.

znak	výslovnost	poznámky
A	a	ano
B	b	banka, ale na konci slova jako „P“
Ċ	č	čára
D	d	datum, ale na konci slova jako „T“
E	e	elán
F	f	fikce
Ġ	dž	džungle
G	g	galoše, ale na konci slova jako „K“
GĦ	…	prodlužuje více méně přidružené samohlásky (spolu s jinými efekty); následuje-li znak „H“, vyslovuje se jako dvojité „Ħ“.
H	…	nevyslovuje se, s výjimkou, když stojí na konci slova, kde se vyslovuje jako „Ħ“ (neznělá faryngální frikativa).
Ħ	…	hangár (vydechuje se ovšem velice měkce, něco ve směru mezi „j“ a „ž“ jako španělské dvojité ll)
I	i	inkoust
IE	í	íránský (dlouhé í)
J	j	jádro
K	k	kedluben
L	l	lože
M	m	moře
N	n	nebe
O	ó	óda
P	p	pád
Q	'	jako arabské qáf; hrdelní k (neznělá uvulární ploziva)
R	r	růže
S	s	sako
T	t	tam
U	u	nutno
V	v	venku, ale na konci slova jako „F“
W	…	má obdobnou výslovnost jako anglické „w“ ve slovech jako wire, why atd. (něco mezi „u“ a „v“), tzv. „obouretné v“
X	š	šachy (v mnoha případech psáno dvojitě a takto i vyslovováno)
Z	c	práce, ale v některých cizích slovech jako „dz“
Ż	z	mazat, ale na konci slova jako „s“

Poznámka k pravopisu: ne ve všech maltských textech je vždy používáno správných znaků s diakritikou – jejich interpretace je mnohdy ponechána čtenáři.

Příklady

Číslovky

Maltsky	Česky
wieħed	jeden
tnejn	dva
tlieta	tři
erbgħa	čtyři
ħamsa	pět
sitta	šest
sebgħa	sedm
tmienja	osm
disgħa	devět
għaxra	deset

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Missierna, li inti fis-smewwiet,

jitqaddes ismek,

tiġi saltnatek,

ikun li trid int,

kif fis-sema hekkda fl-art.

Ħobża ta’ kuljum

agħtina llum.

Aħfrilna dnubietna, bħalma

naħfru lil min hu ħati għalina.

U la ddaħħalniex fit-tiġrib,

iżda eħlisna mid-deni. Amen.

Všeobecná deklarace lidských práv

maltsky	Il-bnedmin kollha jitwieldu ħielsa u ugwali fid-dinjità u d-drittijiet. Huma mogħnija bir-raġuni u bil-kuxjenza u għandhom iġibu ruħhom ma' xulxin bi spirtu ta' aħwa.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu maltština na Wikimedia Commons
L-Akkademja tal-Malti
Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti
Survival Maltese (Maltština pro přežití)
Basic Maltese Grammar (Základní gramatika maltštiny)