Meitnerium

Meitnerium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d7 7s2[1][2]
(276) Mt
109
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Meitnerium, Mt, 109
Cizojazyčné názvy lat. Meitnerium
Skupina, perioda, blok 9. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 276,15
Atomový poloměr předpokládaný 122 pm[1]
Kovalentní poloměr předpokládaný 129 pm[3]
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d7 7s2[1][2]
Oxidační čísla předpokládané IX, VIII, VI, IV, III, I
Ionizační energie
První předpokládaná 800,8 kJ/mol[1]
Druhá předpokládaná 1 823,6 kJ/mol[1]
Třetí předpokládaná 2 904,2 kJ/mol[1]
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava předpokládaná krychlová tělesně centrovaná[4]
Mechanické vlastnosti
Hustota předpokládaná 37,4 g/cm3[1]
Skupenství předpokládané pevné[4]
Elektromagnetické vlastnosti
Magnetické chování předpokládané paramagnetické[5]
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{izotopy}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ir
Hassium Mt Darmstadtium

Meitnerium (chemická značka Mt) je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Meitnerium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální a chemické vlastnosti. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat iridium.

Historie

Lise Meitnerová a Otto Hahn

První přípravu prvku s protonovým číslem 109 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu 29. srpna roku 1982.[6] Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu železa získali izotop 266Mt s poločasem rozpadu přibližně 1,7 ms.

 209
83
 Bi +  58
26
 Fe →  266
109
 Mt +  1
0
 n

Prvek byl poté pojmenován po rakouské matematičce a fyzičce Lise Meitnerové a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.

Izotopy

Doposud (2018) je známo následujících 15 izotopů meitneria:

Izotop Rok objevu Reakce Poločas rozpadu
265Mt ?
266Mt 1982 209Bi(58Fe,n) 1,7 ms
267Mt ?
268Mt 1994 209Bi(64Ni,n) 21 ms
269Mt ?
270Mt 2004 209Bi(70Zn,n ) 5,0 ms
271Mt ?
272Mt ?
273Mt ?
274Mt 2006 237Np(48Ca,3n) 0,44 s
275Mt 2003 243Am(48Ca,4n) 9,7 ms
276Mt 2003 243Am(48Ca,3n) 0,72 s
277Mt 5 s
278Mt 2009 294Ts(—,4α) 8 s[7]
279Mt ?

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f HAIRE, Richard G., 2006. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements. Redakce Morss. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. Kapitola Transactinides and the future elements. 
  2. Thierfelder, C.; SCHWERDTFEGER, P.; HESSBERGER, F. P.; HOFMANN, S. Dirac-Hartree-Fock studies of X-ray transitions in meitnerium. The European Physical Journal A. 2008, s. 227. DOI 10.1140/epja/i2008-10584-7. Bibcode 2008EPJA...36..227T. 
  3. Chemical Data. Meitnerium - Mt, Royal Chemical Society
  4. a b ÖSTLIN, A.; VITOS, L. First-principles calculation of the structural stability of 6d transition metals. Physical Review B. 2011. DOI 10.1103/PhysRevB.84.113104. Bibcode 2011PhRvB..84k3104O. 
  5. SAITO, Shiro L. Hartree–Fock–Roothaan energies and expectation values for the neutral atoms He to Uuo: The B-spline expansion method. Atomic Data and Nuclear Data Tables. 2009, s. 836. DOI 10.1016/j.adt.2009.06.001. Bibcode 2009ADNDT..95..836S. 
  6. Münzenberg, G. Observation of one correlated α-decay in the reaction 58Fe on 209Bi→267109. Zeitschrift für Physik a Atoms and Nuclei. 1982, roč. 309, s. 89. DOI 10.1007/BF01420157. 
  7. Interactive Chart of Nuclides. Meitnerium 278. Archivováno 7. 3. 2018 na Wayback Machine. National Nuclear Data Center, Brookhaven National Laboratory. (anglicky)

Související články

Externí odkazy