Neal Skupski
Neal Skupski | |
---|---|
Neal Skupski na French Open 2019 | |
Stát | Spojené království |
Datum narození | 1. prosince 1989 (34 let)[1] |
Místo narození | Liverpool, Spojené království[1] |
Bydliště | Liverpool, Spojené království[1] |
Výška | 180 cm[1] |
Hmotnost | 82 kg[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 785 668 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Nejvyšší umístění | 932. místo (8. listopadu 2010) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 267–178 |
Tituly | 15 ATP, 23 challengerů, 7 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (14. listopadu 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022, 2023) |
French Open | čtvrtfinále (2020, 2022, 2023) |
Wimbledon | vítěz (2023) |
US Open | finále (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2022) |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 2 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (2024) |
French Open | finále (2024) |
Wimbledon | vítěz (2021, 2022) |
US Open | čtvrtfinále (2021) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 24. února 2024
Neal Skupski (* 1. prosince 1989 Liverpool) je britský profesionální tenista, deblový specialista a trojnásobný vítěz Wimbledonu, když dvakrát ovládl smíšenou a jednou mužskou čtyřhru. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stal jako padesátý devátý hráč od zavedení klasifikace v březnu 1976 a třetí Brit po Jamiem Murraym a Joeovi Salisburym. V pěti obdobích na čele strávil třicet pět týdnů.[2]
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál patnáct deblových turnajů včetně Wimbledonu 2023 a Madrid Masters 2022, Canada Masters 2022 a Paris Masters 2022 s Wesleym Koolhofem. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet titulů ve čtyřhře.[3] Jeho starším bratrem je tenista Ken Skupski, s nímž opakovaně nastoupil do čtyřhry.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2010 na 932. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 na 1. místě.[1]
V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 skupinou finálového turnaje proti Nizozemsku. S Jamiem Murraym zvítězili ve čtyřhře proti páru Koolhof a Rojer, čímž přispěli k výhře Britů 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 7–4 ve čtyřhře.[4]
Velkou Británii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Do mužské čtyřhry nastoupil s Jamiem Murraym. Ve druhém kole však podlehli Japoncům Kei Nišikorimu a Benu McLachlanovi.
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP World Tour debutoval ve čtyřhře Kremlin Cupu 2013 v Moskvě. S bratrem Kenem Skupskim porazili ve čtvrtfinále nejvýše nasazenou dvojici Max Mirnyj a Horia Tecău. Ve finálovém utkání podlehli rusko-uzbeckému páru Michail Jelgin a Denis Istomin až po dramatickém supertiebreaku, který ztratili poměrem míčů 12–14. První titul v této úrovni tenisu přišel na montpellierském Open Sud de France 2018, kde opět se starším sourozencem zdolali v závěrečném duelu japonsko-francouzskou dvojici Ben McLachlan a Hugo Nys ve dvou setech. Navázali tak na týden starý triumf z francouzského challengeru v Quimperu.[5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2014. S Američanem Bradleym Klahnem však v úvodním kole nenašli recept na zástupce ruského a kazašského tenisu Teimuraze Gabašviliho s Michailem Kukuškinem.[1][3]
Z travnatého finále na Nature Valley International 2018 v Eastbourne odešli poraženi od krajanů startujících na divokou kartu Luka Bambridge a Jonnyho O'Mary, z nichž ani jeden před turnajem nevyhrál na túře ATP žádný zápas.[6] Další finálová prohra následovala na antukovém Moselle Open 2018 v Metách od francouzských turnajových jedniček Nicolase Mahuta s Édouardem Rogerem-Vasselinem.[7] Druhou kariérní trofej přidal na vídeňském Erste Bank Open 2018 z kategorie ATP 500. Do deblové soutěže nastoupil s krajanem Joem Salisburym. Finálový duel proti americko-francouzskému páru Mike Bryan a Édouard Roger-Vasselin zvládli po dvousetovém průběhu. Jako dvojice přitom odehráli po Winston-Salem Open 2018 druhý turnaj v kariéře, s celkovou bilancí zápasů 6–1.[8]
Premiéra v sérii Masters přišla v závěru sezóny 2018, když jako poslední turnaj v roce odehrál pařížský Rolex Paris Masters po boku Američana Johna Isnera. Po výhře nad Kontinenem s Peersem je ve čtvrtfinále zastavila první světová dvojice Oliver Marach a Mate Pavić.[1][3]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2022 | US Open | tvrdý | Wesley Koolhof | Rajeev Ram Joe Salisbury |
6–7(4–7), 5–7 |
Vítěz | 2023 | Wimbledon | tráva | Wesley Koolhof | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
6–4, 6–4 |
Smíšená čtyřhra: 4 (2–2)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2021 | Wimbledon | tráva | Desirae Krawczyková | Joe Salisbury Harriet Dartová |
6–2, 7–6(7–1) |
Vítěz | 2022 | Wimbledon | tráva | Desirae Krawczyková | Matthew Ebden Samantha Stosurová |
6–4, 6–3 |
Finalista | 2024 | Australian Open | tvrdý | Desirae Krawczyková | Sie Šu-wej Jan Zieliński |
7–6(7–5), 4–6, [9–11] |
Finalista | 2024 | French Open | antuka | Desirae Krawczyková | Laura Siegemundová Édouard Roger-Vasselin |
4–6, 5–7 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 34 (15–19)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 19. října 2013 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Ken Skupski | Michail Jelgin Denis Istomin |
2–6, 6–1, [12–14] |
Vítěz | 1. | 5. února 2018 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Ken Skupski | Ben McLachlan Hugo Nys |
7–6(7–2), 6–4 |
Finalista | 2. | 1. července 2018 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Ken Skupski | Luke Bambridge Jonny O'Mara |
5–7, 4–6 |
Finalista | 3. | 23. září 2018 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Ken Skupski | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin |
1–6, 5–7 |
Vítěz | 2. | 28. října 2018 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Joe Salisbury | Mike Bryan Édouard Roger-Vasselin |
7–6(7–5), 6–3 |
Finalista | 4. | 9. února 2019 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Ken Skupski | Bob Bryan Mike Bryan |
6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 5. | 14. dubna 2019 | Houston, Spojené státy | antuka | Ken Skupski | Santiago González Ajsám Kúreší |
6–3, 4–6, [6–10] |
Vítěz | 3. | 28. dubna 2019 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Ken Skupski | Marcus Daniell Wesley Koolhof |
6–3, 6–4 |
Finalista | 6. | 25. května 2019 | Lyon, Francie | antuka | Ken Skupski | Ivan Dodig Édouard Roger-Vasselin |
4–6, 3–6 |
Finalista | 7. | 29. srpna 2020 | New York, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Pablo Carreño Busta Alex de Minaur |
2–6, 5–7 |
Finalista | 8. | 1. listopadu 2020 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Jamie Murray | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
6–7(5–7), 5–7 |
Vítěz | 4. | 14. listopadu 2020 | Sofie, Bulharsko | tvrdý (h) | Jamie Murray | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin |
bez boje |
Vítěz | 5. | 20. března 2021 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Ken Skupski | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
7–6(7–3), 6–4 |
Finalista | 9. | 3. dubna 2021 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Daniel Evans | Nikola Mektić Mate Pavić |
4–6, 4–6 |
Finalista | 10. | 18. dubna 2021 | Monte Carlo, Monako | antuka | Daniel Evans | Nikola Mektić Mate Pavić |
3–6, 6–4, [7–10] |
Finalista | 11. | 8. srpna 2021 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Michael Venus | Raven Klaasen Ben McLachlan |
6–7(4–7), 4–6 |
Vítěz | 6. | 3. října 2021 | San Diego, Spojené státy | tvrdý | Joe Salisbury | John Peers Filip Polášek |
7–6(7–2), 3–6, [10–5] |
Vítěz | 7. | 9. ledna 2022 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Wesley Koolhof | Oleksandr Nedověsov Ajsám Kúreší |
6–4, 6–4 |
Vítěz | 8. | 15. ledna 2022 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Wesley Koolhof | Ariel Behar Gonzalo Escobar |
7–6(7–5), 6–4 |
Vítěz | 9. | 15. února 2022 | Dauhá, Katar | tvrdý | Wesley Koolhof | Rohan Bopanna Denis Shapovalov |
7–6(7–4), 6–1 |
Finalista | 12. | 2. dubna 2022 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Wesley Koolhof | Hubert Hurkacz John Isner |
6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 13. | 24. dubna 2022 | Barcelona, Španělsko | antuka | Wesley Koolhof | Kevin Krawietz Andreas Mies |
7–6(7–3), 6–7(5–7), [6–10] |
Vítěz | 10. | 8. května 2022 | Madrid, Španělsko | antuka | Wesley Koolhof | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
6–7(4–7), 6–4, [10–5] |
Vítěz | 11. | 12. června 2022 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Wesley Koolhof | Matthew Ebden Max Purcell |
4–6, 7–5, [10–6] |
Vítěz | 12. | 14. srpna 2022 | Montréal, Kanada | tvrdý | Wesley Koolhof | Daniel Evans John Peers |
6–2, 4–6, [10–6] |
Finalista | 14. | 9. září 2022 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Wesley Koolhof | Rajeev Ram Joe Salisbury |
6–7(4–7), 5–7 |
Vítěz | 13. | 6. listopadu 2022 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Wesley Koolhof | Ivan Dodig Austin Krajicek |
7–6(7–5), 6–4 |
Finalista | 15. | 19. března 2023 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Wesley Koolhof | Rohan Bopanna Matthew Ebden |
3–6, 6–2, [8–10] |
Finalista | 16. | duben 2023 | Barcelona, Španělsko | antuka | Wesley Koolhof | Máximo González Andrés Molteni |
3–6, 7–6(10–8), [4–10] |
Vítěz | 14. | červen 2023 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko (2) | tráva | Wesley Koolhof | Gonzalo Escobar Oleksandr Nedověsov |
7–6(7–1), 6–2 |
Vítěz | 15. | 15. července 2023 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Wesley Koolhof | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
6–4, 6–4 |
Finalista | 17. | srpen 2023 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Lloyd Glasspool | Nathaniel Lammons Jackson Withrow |
3–6, 4–6 |
Finalista | 18. | 4. října 2023 | Peking, Čína | tvrdý | Wesley Koolhof | Ivan Dodig Austin Krajicek |
7–6(14–12), 3–6, [5–10] |
Finalista | 19. | 19. února 2024 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Santiago González | Julian Cash Robert Galloway |
7–5, 5–7, [2–10] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 22–12 Č) |
Futures (0 D; 7–2 Č) |
Čtyřhra (30)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | července 2011 | Dublin, Irsko | koberec | Albano Olivetti | James Cluskey James McGee |
7–6(7–4), 6–3 |
2. | července 2011 | Costa Mesa, Spojené státy | tvrdý | Chris Eaton | Daniel Cox Adam Hubble |
6–3, 6–3 |
3. | ledna 2013 | Portsmouth, Spojené království | tvrdý (h) | Ken Skupski | Sam Barry Colin O'Brien |
3–6, 6–3, [10–5] |
4. | února 2013 | Birkenhead, Spojené království | tvrdý (h) | Lewis Burton | James Cluskey Sean Thornley |
7–6(7–5), 2–6, [10–7] |
5. | dubna 2013 | Bournemouth, Spojené království | antuka | Richard Gabb | Jack Carpenter Ashley Hewitt |
6–3, 2–6, [10–3] |
6. | května 2013 | Pozzuoli, Itálie | antuka | Ken Skupski | Oliver Golding Denys Mylokostov |
6–3, 6–3 |
7. | července 2013 | Manchester, Spojené království | tráva | Albano Olivetti | Zach Itzstein Brydan Klein |
7–6(7–4), 6–3 |
1. | červenec 2013 | Recanati, Itálie | tvrdý | Ken Skupski | Gianluigi Quinzi Adelchi Virgili |
6–4, 6–3 |
2. | srpen 2013 | Segovia, Španělsko | tvrdý | Ken Skupski | Michail Jelgin Uladzimir Ignatik |
6–3, 6–7(4–7), [10–6] |
3. | září 2013 | Pétange, Lucembursko | tvrdý (h) | Ken Skupski | Benjamin Becker Tobias Kamke |
6–3, 6–7(5–7), [10–7] |
4. | září 2013 | Štětín, Polsko | antuka | Ken Skupski | Andrea Arnaboldi Alessandro Giannessi |
6–4, 1–6, [10–7] |
5. | září 2014 | İzmir, Turecko | tvrdý | Ken Skupski | Malek Džazírí Alexandr Kudrjavcev |
6–1, 6–4 |
6. | listopad 2014 | Bratislava, Slovensko | tvrdý (h) | Ken Skupski | Norbert Gombos Adam Pavlásek |
6–3, 7–6(7–3) |
7. | červen 2015 | Surbiton, Spojené království | tráva | Ken Skupski | Marcus Daniell Marcelo Demoliner |
6–3, 6–4 |
8. | září 2015 | Saint-Rémy, Francie | tvrdý | Ken Skupski | Andrej Martin Igor Zelenay |
6–4, 6–1 |
9. | únor 2016 | Bergamo, Itálie | tvrdý (h) | Ken Skupski | Nikola Mektić Antonio Šančić |
6–3, 7–5 |
10. | únor 2016 | Cherbourg, Francie | tvrdý (h) | Ken Skupski | Jošihito Nišioka Aldin Šetkić |
4–6, 6–3, [10–6] |
11. | září 2016 | Saint-Rémy, Francie (2) | tvrdý | Ken Skupski | David O'Hare Joe Salisbury |
6–7(5–7), 6–4, [10–5] |
12. | listopad 2016 | Bratislava, Slovensko (2) | tvrdý (h) | Ken Skupski | Purav Radža Diviž Šaran |
4–6, 6–3, [10–5] |
13. | květen 2017 | Savannah, Spojené státy | antuka | Peter Polansky | Luke Bambridge Mitchell Krueger |
4–6, 6–3, [10–1] |
14. | květen 2017 | Benátky, Itálie | antuka | Ken Skupski | Julian Knowle Igor Zelenay |
5–7, 6–4, [10–5] |
15. | červen 2017 | Nottingham, Spojené království | tráva | Ken Skupski | Matt Reid John-Patrick Smith |
7–6(7–1), 2–6, [10–7] |
16. | srpen 2017 | Aptos, Spojené státy | tvrdý | Jonatan Erlich | Alex Bolt Jordan Thompson |
6–3, 2–6, [10–8] |
17. | srpen 2017 | Vancouver, Kanada | tvrdý | James Cerretani | Treat Conrad Huey Robert Lindstedt |
7–6(8–6), 6–2 |
18. | listopad 2017 | Bratislava, Slovensko (3) | tvrdý (h) | Ken Skupski | Sander Arends Antonio Šančić |
5–7, 6–3, [10–8] |
19. | únor 2018 | Quimper, Francie | tvrdý (h) | Ken Skupski | Sander Gillé Joran Vliegen |
6–3, 3–6, [10–7] |
20. | duben 2018 | Le Gosier, Guadeloupe | tvrdý | John-Patrick Smith | Ruben Bemelmans Jonathan Eysseric |
7–6(7–3), 6–4 |
21. | srpen 2018 | Vancouver, Kanada (2) | tvrdý | Luke Bambridge | Marc Polmans Max Purcell |
4–6, 6–3, [10–6] |
22. | září 2018 | Chicago, Spojené státy | tvrdý | Luke Bambridge | Leander Paes Miguel Ángel Reyes-Varela |
6–3, 6–4 |
23. | březen 2019 | Phoenix, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Austin Krajicek Artem Sitak |
6–7(2–7), 7–5, [10–6] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neal Skupski na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Neal Skupski na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 27. ledna 2024
- ↑ Skupski Makes 'Dream Come True', Climbs To Doubles World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-14 [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-14. (anglicky)
- ↑ a b c Neal Skupski na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. ledna 2024
- ↑ Neal Skupski na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 24. února 2024
- ↑ British brothers Ken and Neal Skupski win first ATP World Tour title together [online]. BBC, 2018-02-12 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Eric Nicolson. Arbroath tennis player Jonny O’Mara wins maiden ATP title [online]. The Courier, 2018-06-29 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mahut/Roger-Vasselin Fly Flag For France In Metz [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-09-23 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Skupski/Salisbury Lift Maiden Team Trophy In Vienna [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-10-28 [cit. 2018-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-31. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Neal Skupski na Wikimedia Commons
- Neal Skupski na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Neal Skupski na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Neal Skupski na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Neal Skupski v databázi Olympedia (anglicky)