Opalenica
Opalenica | |
---|---|
![]() radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 52°18′28″ s. š., 16°24′49″ v. d. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Velkopolské |
Okres | městský okres |
![]() ![]() Opalenica | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6,42 km² |
Počet obyvatel | 9 360 (31. 3. 2021) |
Hustota zalidnění | 1 457,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Tomasz Szulc |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | ul. 3 Maja 1 64-330 Opalenica |
Telefonní předvolba | +48 61 |
PSČ | 64-330 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Opalenica je město v okrese Nowy Tomyśl ve Velkopolském vojvodství v Polsku. Je sídlem městské a venkovské gminy Opalenica. Nachází se na řece Mogilnica, 40 km západně od Poznaně. V roce 2020 zde žilo přes 9 500 obyvatel.[1]
Historie
Místo je poprvé písemně zmíněno v roce 1393 v listině vydané polským králem Vladislavem II. Jagellem.[2] Městská práva získala Opalenica v letech 1399 až 1401. Tehdy ji vlastnil Ticz Bar de Opalenicza (Tietz-Dietrich Bär), představitel pomořanského rytířského rodu.
V roce 1445 se město stalo majetkem poznaňského biskupa Andrzeje z Bnina, který jej předal svému bratranci Piotrovi z Bnina. V roce 1453 Piotr jako první přijal příjmení Opaleński, brzy změněné na Opaliński. V majetku tohoto šlechtického rodu, jednoho z nejvýznamnějších v tehdejší Polsko-litevské unii, zůstala Opalenica po tři staletí, až do smrti Leona Wojciecha Opalińského v roce 1775.[2]
Opalenica v období dělení Polska
Mezi lety 1793 a 1807 byla Opalenica, v důsledku druhého dělení Polska, pod pruskou nadvládou. V letech 1807–1815 se město ocitlo v departementu Poznaň v rámci Varšavského knížetcví. Po Vídeňskému kongresu byla Opalenica v roce 1815 vrácena Prusku (provincie Posen), kde byla spravována jako součást okresu Buk a od roku 1887 okresu Grätz.
Dynamický rozvoj Opalenice a celého regionu úzce souvisí s výstavbou železnice. V roce 1870 byla otevřena železniční trať spojující Poznaň s Berlínem a v roce 1881 byla železniční síť rozšířena o spojení s městem Grodzisk Wielkopolski.
V tomto období bylo rozhodnuto o výstavbě cukrovaru – prvního a zároveň největšího průmyslového závodu v oblasti. Zřízením cukrovaru vznikla potřeba zásobovat jej surovinou pro výrobu cukru (cukrovkou). V důsledku toho byla v roce 1886 vystavěna první úzkokolejka ve Velkopolsku.
Během doby, kdy byla pod cizí nadvládou, měla Opalenica vždy jednoznačně polský charakter. Působilo zde mnoho národních organizací a zvláštní pozornost si zaslouží činnost kněží (Wacław Karwowski, Antoni Gustowski a Mieczysław Chudziński), kteří se aktivně účastnili bojů s Prusy.
Opalenica se osvobodila z pruské nadvlády během Velkopolského povstání 28. prosince 1918. Více než 200členná rota Opalenica pod velením Edmunda Klemczaka se mimo jiné zmocnila železniční stanice v Opalenici a odzbrojila německý vojenský transport mířící do Poznaně.[3]
V meziválečném období se ve městě rozvíjelo především zemědělství a řemeslná výroba. Opalenica byla místem, kde byl v letech 1929–1932 vyroben první polský motocykl „LECH“.
1. září 1939 začala nacistická okupace bombardováním evakuačního vlaku na vlakovém nádraží. Mnoho obyvatel zemřelo nebo bylo deportováno, což vedlo k populačnímu poklesu o více než 800 lidí na 4 366 v roce 1946.
Po roce 1945 se Opalenica stala důležitým průmyslovým a zemědělským centrem.
Sport, fotbalový stadion
Na okraji Opalenice se nachází fotbalový stadion Městského sportovního klubu Promień Opalenica s hotelem Remes. Do roku 2010 se v Opalenici každoročně konal Remes Cup, největší mládežnický fotbalový turnaj v Polsku. Během mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 bydlela v hotelu Remes portugalská fotbalová reprezentace, kterou doprovázela fotbalová legenda Eusébio.[4] V roce 2021 zde měla Polská fotbalová reprezentace tréninkový kemp před mistrovstvím Evropy.
Kulturní památky
- Kostel svatého Matouše – pozdně gotický římskokatolický kostel v ulici Farna.
- Hřbitovní kaple v manýristickém stylu z 1. poloviny 17. století.
- Neoklasicistní fara, nacházející se v parku u kostela svatého Matouše. Svým tvarem odkazuje na šlechtická sídla – má třísloupový portikus a sedlovou střechu se štíty. Stavba byla postavena na místě dřívější dřevěné fary z počátku 17. století.
- Radnice z roku 1897. Postavil ji architekt Dolcius z Grodziska Wielkopolského ve stylu eklektického historismu.
- Kostel svatého Josefa byl postaven v roce 1900 jako evangelický kostel (architekt: Ludwig von Tiedemann). Novogotickou stavbu převzala katolická církev v roce 1945.
- Zničené památky – větrné mlýny. V blízkosti silnice vedoucí do Grodzisku, na ulici Młyńska, stávaly tři dřevěné větrné mlýny. Jeden z nich, po údržbě provedené koncem 70. let, zapálil pyroman v roce 1983. Druhý větrný mlýn byl zbořen, protože hrozilo jeho zřícení. Třetí větrný mlýn vyhořel v roce 2004.
Přírodní zajímavost
V Kopankách, vesnici ve vzdálenosti 6 km od Opalenice, se v podkroví budovy školy nachází netopýří pozorovatelna „Batmanówką”. Je přístupná veřejnosti a umožňuje na jaře a v létě pozorovat kolonii netopýra velkého, aniž by byla zvířata rušena. Škola má také speciální místnost s expozicí věnovanou netopýrům.[5][6]
Partnerská města
Zevenbergen (Holandsko, provincie Severní Brabantsko), (1991)
Königslutter am Elm (Německo, spolková země Dolní Sasko), (1998)
Storkow (Německo, spolková země Braniborsko), (2003)
Horodok (Ukrajina, Lvovská oblast), (2010)
Něman, (Rusko, Kaliningradská oblast), (2010)
Galerie
-
Kostel svatého Matouše se zvonicí
-
Kostel svatého Josefa
-
Motocykl Lech vyráběný ve 30. letech 20. století
-
Cukrovar
-
Nová hasičská zbrojnice
-
Hotel Remes
-
Solární veřejné osvětlení
Odkazy
Reference
- ↑ GUS. Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 31.12.2020). stat.gov.pl [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b ŁUCZAK, Czesław. Dzieje Opalenicy. Poznań: ABOS, 1993. ISBN 83-85811-03-6.
- ↑ URZAD. NARODOWE ŚWIĘTO NIEPODLEGŁOŚCI [online]. [cit. 2022-09-30]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Eusébio skončil během Eura v nemocnici v Poznani - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-09-30]. Dostupné online.
- ↑ obszary Natura 2000. www.ine.eko.org.pl [online]. [cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ „Batmanówka” w Kopankach. magazyn.salamandra.org.pl [online]. [cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opalenica na Wikimedia Commons