Palatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat.palatum durum = tvrdé patro). Souhlásky tvořené prohnutím jazyka a obrácením špičky směrem k tvrdému patru nejsou palatální, ale retroflexní.
Palatální souhlásky jsou v češtině tradičně vnímány jako měkké (ď, ť, ň, j).
Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA, které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně. Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje znělou souhlásku. Šedá pole označují pulmonické artikulace, které jsou považovány za nerealizovatelné.