Podhořany u Ronova
| Podhořany u Ronova | |
|---|---|
 Hostinec | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Heřmanův Městec |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′10″ s. š., 15°32′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 263 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,34 km²[2] |
| Katastrální území | Podhořany u Ronova |
| Nadmořská výška | 284 m n. m. |
| PSČ | 538 03, 538 41 |
| Počet domů | 139 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Podhořany u Ronova 102 538 41 Podhořany u Ronova nad Doubravou ou-podhorany@seznam.cz |
| Starostka | Lenka Štěpánková |
| Oficiální web: www | |
  Podhořany u Ronova | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 572039 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podhořany u Ronova jsou obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Obec leží na silnici I/17 a nachází se na úpatí Železných hor. Žije zde 263[1] obyvatel.
Historie
Okolí Podhořan bylo už odnepaměti[kdy?] využíváno jako významná obchodní stezka mezi Litomyšlí a Prahou (tzv. Trstenická stezka). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Jedněmi z prvních majitelů podhořanského panství byl rod Slavatů z Chlumu. V 16. století byly nejvýznamnějšími majiteli Gerštorfové. V té době zahrnovalo podhořanské panství také obec Turkovice s kostelem svatého Martina, kde se dodnes nachází kamenné náhrobky patřící šlechtickému rodu Gerštorfů. V Podhořanech se v té době nacházel tvrz, pivovar, později též lihovar a cihelna. V roce 1798 odkoupil podhořanské panství hrabě Arnošt Pachta z Rájova, který se významně podílel na přestavbě turkovického kostela.
V roce 1866 se obce významně dotkla prusko-rakouská válka. Korunní princ Fridrich Vilém I. se ubytoval v podhořanském zámku a vojska odtáhla na Borovou u Chotěboře, kde se střetla s rakouskými oddíly. Při zpátečním tažení vojsk byla do vsi zavlečena epidemie tzv. pruské cholery, které v obci podlehlo 24 lidí. Jako památka na krušné časy byla na kopci nad obcí vystavěna zděná kaplička s malbou svatého Václava na koni.
Roku 1868 byla v obci zřízena poštovní stanice. V roce 1859 za 185 000 zlatých koupil dvůr pan Alois Welz[4] a dědictvím přešel do vlastnictví paní Kláry Riedlové rozené Welzové.
Během první světové války padlo 9 mužů[5] povolaných do zbraně, jejichž jména se nachází na návsi na pomníku z roku 1932. V roce 1919 byla ve vsi vybudována četnická stanice a v roce 1934 založena plachtařská škola, která byla základem pro dnešní letiště sportovních letadel.[6]
Exulanti
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z Podhořan uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:[7]
- Pavel Jelínek (* 1689), mlynář. Emigroval s manželkou, třemi syny a dvěma dcerami. On a Matěj Jelínek patří mezi zakladatele druhé české exulantské obce v pruském Slezsku. Tuto obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. V roce 1765 tu žilo 54 českých rodin, ve vedlejším Malém Táboře žilo dalších 14 českých rodin.
- Matěj Jelínek, syn Pavlův, (* cca 1712). Dne 3. února 1744 se v Münsterbergu oženil s Alžbětou Veselovskou. I tato rodina patří k zakladatelům Friedrichova Tábora..
- Pavel Jelínek, vrchnostenský sluha. Emigroval s manželkou. Další osud není znám.
- Jan Schreiber (* 1713), emigroval s manželkou. Patří mezi zakladatele Husince, první české exulantské obce v pruském Slezsku.
- Jiří Schreiber (* 1707), emigroval s manželkou, hospodář. Patří mezi zakladatele Friedrichova Tábora.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 726 | 743 | 685 | 636 | 677 | 629 | 577 | 436 | 469 | 461 | 419 | 326 | 299 | 244 | 246 |
| Počet domů | 106 | 107 | 106 | 108 | 106 | 109 | 112 | 125 | 119 | 121 | 113 | 133 | 140 | 142 | 139 |
Obecní správa
Mezi lety 1869–1988 Podhořany u Ronova byly obcí v okrese Čáslav (1869–1950) a později v okrese Chrudim. Od 1. ledna 1989 do 28. února 1990 patřily jako část města k Ronovu nad Doubravou a od 1. března 1990 jsou opět samostatnou obcí.[10]
Části obce
- Podhořany u Ronova
- Bílý Kámen
- Nový Dvůr
Obecní symboly
Dne 24. února 2011 byl obci udělen znak a vlajka při příležitosti oslav výročí 655 let od založení obce. Znak a vlajku předávala předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Němcová.[11] Obecní symboly jsou připomínkou významných majitelů panství – vladyků z Chlumu (tři zlatá břevna v modrém poli) a rytířů z Gerštorfu (helm s klenotema přikryvadly). Trojice kůlů symbolizuje tři místní části obce (Podhořany, Bílý Kámen a Nový Dvůr).
Pamětihodnosti
Zámek Podhořany
První zmínky o tvrzi v Podhořanech nalézáme již v zemských deskách ze 14. století. V 19. století byla tvrz přestavěna na zámek a v roce 1898 získal zámek novorenesanční podobu. Za druhé světové války sloužil zámek německé posádce, po osvobození Československa je vystřídali vojáci sovětští. Zámek byl poté zkonfiskován na základě Benešových dekretů.
V roce 1947 byla v obci zřízena střední škola, která od roku 1953 sídlila v podhořanském zámku. 1. září 1975 došlo ke zrušení druhého stupně základní školy a většina žáků byla přesunuta do Ronova nad Doubravou, Vrdů a Heřmanova Městce. Poté už škola fungovala pouze jako dvoutřídka a v roce 1979 byla činnost školy ukončena. Od osmdesátých let budova zámku a přilehlý park chátrají, i přes četné snahy nalézt pro celý areál nové využití. V 90. letech budova vyhořela a poté představovala pouze zbořeniště. V roce 2020 podlehla budova demolici. [12] V současné době se zde nachází lokalita se stavebními parcelami.
Hospoda
V 19. století byl při silnici z Heřmanova Městce do Čáslavi vystavěn Zájezdní hostinec – výsadní hostinec s přípřežnými koňmi. Za poplatek pomáhali vyvést povozy přes hřeben Železných hor. Pro příliš obtížné stoupání přes podhořanský kopec se v roce 1839 začala budovat nová silnice – podhořanské serpentiny, které jsou dnes pro obec charakteristické.[13]
Kaple svatého Václava
Kaple svatého Václava byla postavena na konci 19. století na kopci nad obcí Podhořany u Ronova nad Doubravou. Jedná se o zděnou kapličku s malbou svatého Václava na koni. Poblíž kapličky se nacházel motorest U Svatého Václava, místo něj byla v roce 2023 zprovozněna svatební stodola Pierre(https://samotapierre.cz/) Kaple byla založena na památku těžkých časů v době prusko-rakouské války. Tehdy byla procházejícím vojskem do vsi zavlečena cholera, na kterou v obci zemřelo 24 lidí.
Významné osobnosti
Exulanti. Zakladatelé obcí Husinec a Friedrichův Tábor v pruském Slezsku (dnes Polsko). Jejich potomci spoluzakládali další města.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Z Welzových poznámek a výpisů ze zemských knih. [online]. podhorany.cz [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-05.
- ↑ Ivo Šťastný. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Východočeský aeroklub Pardubice [online]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 433. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Podhořany u Ronova [online]. 2011-02-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ BRNUER, Jaroslav. Stručná historie školy podhořanské [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-20.
- ↑ Oficiální stránky obce Podhořany u Ronova [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podhořany u Ronova na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Podhořany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Podhořany u Ronova v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
