Portál:První světová válka
První světová válka představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejničivějších válečných konfliktů v lidské historii. Trvala od roku 1914 do roku 1918 a vyžádala si životy přibližně devět a půl milionu vojáků. Další miliony civilistů navíc zemřely v důsledku vojenských operací, při masakrech, pogromech, při genocidě Arménů, kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii španělské chřipky. Roznětkou celosvětového konfliktu byl úspěšný atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a v návaznosti nato do války vstoupily i další země. Zpočátku proti sobě stály státy Trojdohody a Ústředních mocností. Později se do války zapojily i další státy. Většina bitev první světové války měla charakter zákopových válek, kdy došlo k postupu vojsk často jen za cenu obrovských ztrát. Přes některé úspěchy Ústředních mocností, nakonec došlo k hospodářskému vyčerpání Německa a jeho spojenců. Po revoluci a pádu císařství podepsala nová německá vláda příměří. Konec války s sebou přinesl nejen nové rozdělení sil v Evropě, ale například i vznik autoritářských režimů či několik let trvající hospodářskou krizi.
Článek měsíce
|
Dnešní výročí
|
  Bitva o Gallipoli byla střetnutím mezi Velkou Británií, Francií a Osmanskou říší v rámci bojů první světové války na Blízkém východě. V bitvě se Dohoda pokusila získat kontrolu nad strategicky důležitým Dardanelským průlivem, což by následně umožnilo napadnout hlavní osmanské město Konstantinopol. V Turecku je tato bitva známa jako bitva o Çanakkale, v britské historiografii se hovoří o operaci Dardanely. Bitva o poloostrov Gallipoli trvala od února 1915 do ledna 1916 a kromě britských a francouzských jednotek se na ní ve velkém podílely i kontingenty z Indie, Austrálie a Nového Zélandu (jednotky ANZAC). Po neúspěchu počáteční námořní operace byla na poloostrově vyloděna armáda, avšak kvůli houževnaté osmanské obraně byl postup Dohody záhy zastaven a krvavé boje uvízly na mrtvém bodě. Ztráty na obou stranách přesáhly 250 000 mužů a v lednu 1916 byla operace Dohody ukončena stažením zbytku jednotek. Zásluhy na vítězství Osmanů měl i generál a pozdější prezident Turecka, Mustafa Kemal.
|
 22. leden za první světové války
|
Obrázek měsíce
|
Osobnost měsíce
|
  Bitevní loď Großer Kurfürst.
|
  August von Mackensen byl pruský a německý voják a polní maršál (Generalfeldmarschall). Proslul jako jeden z nejvýznamnějších velitelů německé císařské armády během první světové války. Vojenskou kariéru zahájil již ve svých dvaceti letech jako dobrovolník pruského husarského pluku, načež se účastnil prusko-francouzské války v letech 1870 až 1871, během které byl vyznamenán železným křížem 2. stupně a byl povýšen do hodnosti podporučíka. V průběhu první světové války velel nejprve jednotkám v bojích na východní frontě, kde ze zúčastnil bitev u Gumbinnenu, u Tannenbergu a u Mazurských jezer. Vyznamenal se v roce 1915, kdy po průlomu u Gorlice obsadil se svými vojáky Lodž a Přemyšl. Po tomto vítězství obdržel vyznamenání Pour le Mérite a hodnost polního maršála. Poté byl odvelen na srbskou frontu, kde přispěl k porážce Srbska. Když do války proti Ústředním mocnostem vstoupilo Rumunsko, byl August von Mackensen jmenován velitelem společné armády operující v Dobrudži. Po vítězství nad Rumunskem a obsazení Bukurešti byl dekorován Velkokřížem Železného kříže a stal se vojenským správcem okupovaného území. V závěru války padl do zajetí jednotek Louise Francheta d'Espèrey a propuštěn byl až v listopadu roku 1919, načež odešel do výslužby. Zemřel 8. listopadu 1945.
|
Kategorie
|
Citát měsíce
|
Redakce
| |||||
|
Dobré články české Wikipedie související s první světovou válkou:
Požadované články:
| ||||||
Informace
|
Šablony
|
 Související portály: Historie ~ Válka ~ Druhá světová válka Související projekty: Historie |
 {Portály|První světová válka} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {DEFAULTSORT:}.
V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony |
