Potemník brazilský

Potemník brazilský
	Potemník brazilský
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	brouci (Coleoptera);
Čeleď	potemníkovití (Tenebrionidae);
Rod	potemník Zophobas;
Binomické jméno
	Zophobas morio; Fabricius, 1776
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potemník brazilský nebo také potemník peruánský (Zophobas morio nebo také Tenebrio atratus) je brouk z čeledi potemníkovitých. Obývá střední a jižní Ameriku. Živí se organickým odpadem, pohybuje se převážně po zemi a létá pouze při hledání nových zdrojů potravy. Prodělává čtyři vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec. Larvy jsou dlouhé až 60 milimetrů, dospělci měří 18 až 22 milimetrů. Larvy mají oranžovou barvu s černým koncem těla, dospělci jsou zpočátku červení a časem zčernají. Dospělí brouci produkují na obranu páchnoucí sekret.

Larvy obsahují 46.80% proteinů, 43.64% tuků, 8.17% popela and 1.39% uhlohydrátů. Používají se jako krmivo v teraristice a akvaristice i jako rybářské návnady, mohou také sloužit jako lidská potrava.^[1]

Larva bývá nazývána „superčerv“. Odborníci z filipínské Ateneo de Manila University zjistili, že ve střevech larev žije symbiotická bakterie, která jim umožňuje strávit polystyren. Potemník brazilský tedy může být využit k likvidaci plastového odpadu. Zpracuje za den čtyřikrát více polystyrenu než larva potemníka moučného a dokáže přežít i tehdy, když nedostane žádnou jinou potravu.^[2]

Parazituje na něm hromadinka Gregarina tibengae.

Reference

↑ HAŠKOVÁ, Martina. Potemník brazilský chutná po arašídech. A má plno tuku. Vyškovský deník. 2014-01-26. Dostupné online [cit. 2022-06-13].
↑ PETR, Jaroslav. „Superčervi“ v akci: S likvidací plastových odpadů by mohly pomoct i larvy potemníka brazilského. VTM.cz [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu peruánský na Wikimedia Commons
Taxon Zophobas morio ve Wikidruzích
Journal of Insect Science

[1] HAŠKOVÁ, Martina. Potemník brazilský chutná po arašídech. A má plno tuku. Vyškovský deník. 2014-01-26. Dostupné online [cit. 2022-06-13].

[2] PETR, Jaroslav. „Superčervi“ v akci: S likvidací plastových odpadů by mohly pomoct i larvy potemníka brazilského. VTM.cz [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.

[1]

[2]