Středoněmecká vysočina

Středoněmecká vysočina
Mittelgebirgsschwelle
Terasové vinice na Kaiserstuhlu
Terasové vinice na Kaiserstuhlu

Nejvyšší bod1 493 m n. m. (Feldberg)

Nadřazená jednotkaHercynská pohoří
Sousední
jednotky
Pařížská pánev, Středoevropská nížina, Česká vysočina, Alpské podhůří, Jura

SvětadílEvropa
StátNěmeckoNěmecko Německo
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
LucemburskoLucembursko Lucembursko
BelgieBelgie Belgie
FrancieFrancie Francie
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Horninybřidlice, vápenec, pískovec, rula
PovodíRýn, Dunaj
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Středoněmecká vysočina je souhrnný pojem pro hercynská pohoří, vrchoviny a kotliny v Německu mezi Dunajem na jihu a Středoevropskou nížinou na severu. Německy je často označovaná prostě Mittelgebirge („středohoří“) nebo Mittelgebirgsschwelle („středohorský práh“).

V rámci geomorfologického členění Německa sem spadají tři přírodní regiony:

Z hlediska fyzické geografie, která nebere v úvahu administrativní hranice, už oblast Östliche Mittelgebirge (nebo její podstatná část) není součástí Středoněmecké vysočiny, nýbrž německým přesahem České vysočiny. Václav Král[1] už k České vysočině nepočítá Durynskou pánev, jinak se podle něj Česká vysočina na německém území kryje s Východními středohořími. Pohoří Jura už neřadí do hercynského, ale alpského subsystému. Hercynské středoevropské vysočiny ležící mezi Pařížskou pánví a Českou vysočinou dělí na tyto části:

  • Středoněmecké hornatiny a kotliny
    • Niedersächsisches Bergland
    • Westhessisches Bergland
    • Osthessisches Bergland
    • Vogelsberg
    • Rhön
    • Harz
    • Thüringer Becken und Randplatten
    • Altenburger Lößplatte
  • Rýnský příkop a okolní hornatiny
    • Côtes et plateaux lorraines
      • Plaine de la Woëwre
      • Plateau lorrain
      • Plateaux de la Vôge
    • Hautes Vosges (Vogézy)
    • Basses Vosges / Hardt
    • Saar-Nahe-Bergland
    • Oberrheinisches Tiefland / Plaine d'Alsace
    • Schwarzwald
    • Odenwald
    • Spessart
    • Süddeutsches Gäuland
    • Mainfranken
    • Südrhön
    • Schwäbisches Keuperland
    • Schwäbisches Albvorland
    • Steigerwald und Frankenhöhe
    • Coburger Land und Obermaintal
    • Vorland des Thüringer Waldes
    • Fränkisches Albvorland und Rednitzsenke
    • Ries
    • Schwäbische Alb (Švábská Alba)
    • Fränkische Alb (Franská Alba)
    • Oberpfälzer Hügelland
    • Bodenwöhrer Bucht
  • Porýnská břidličná vrchovina
    • Plateau Condrusien
    • Dépression Famennienne
    • Plateaus de Hervé / Hoogvlakte van Zuid Limburg / Vennvorland
    • Ardennes (Ardenny) / Westeifel
    • Osteifel
    • Mittelrheintal mit Neuwieder Becken
    • Moseltal
    • Hunsrück
    • Taunus
    • Lahntal mit Limburger Becken
    • Westerwald
      • Siebengebirge
    • Gladenbacher Bergland
    • Siegtal
    • Süderbergland
      • Rothaargebirge

Reference

  1. Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2

Externí odkazy