Staškovce
| Staškovce | |
|---|---|
 pohled na obec | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°16′45″ s. š., 21°45′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 271 m n. m. |
| Časové pásmo | Středoevropský letní čas |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Stropkov |
| Tradiční region | Šariš |
  Staškovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,4 km² |
| Počet obyvatel | 251 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 29,7 obyv./km² |
| Etnické složení | slovenské 72%, rusínské 21% |
| Náboženské složení | řeckokatolíci 79%, římskokatolíci 5%, pravoslavní 5% |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Peter Gojdič |
| Vznik | 1408 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 054 |
| PSČ | 090 23 (pošta Havaj) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SP |
| NUTS | 527823 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Staškovce jsou obec na Slovensku v okrese Stropkov. První zmínka o obci je z roku 1408. Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením Malého a Velkého Staškovce. Žije zde 251[1] obyvatel.
Poloha
Obec se nachází v Nízkých Beskydech, na přechodu z Ondavské vrchoviny do Laborecké vrchoviny, a na obou březích potoka Chotčianky v povodí Ondavy. Střed obce leží v nadmořské výšce 280 m n. m. a je vzdálen 14 km od Stropkova.
Sousedními obcemi jsou Pstriná na severu, Vladiča na severovýchodě, Havaj na východě a jihovýchodě, Makovce na jihu, Bukovce na západě a Gribov na severozápadě.
Historie
Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením obcí Malé Staškovce (do roku 1927 „Malé Stažkovce“ nebo „Zemplínské Stažkovce“) na levém břehu a Veľké Staškovce (do roku 1927 „Veľké Stažkovce“ nebo „Šarišské Stažkovce“) na pravém břehu.
První písemná zmínka o Staškovcích pochází z roku 1408 jako Staskenhaw. Obec ležela přímo na hranici hrabství Sáros a Semplin, takže ve středověku patřila část na pravém břehu k panství Makovica, zatímco část na levém břehu k panství Stropkov. V novověku se obě části dostaly pod toto panství. Obyvatelé pracovali jako zemědělci a lesní dělníci.
Do roku 1918 patřila obec, která ležela v okrese Semplín, k Uherskému království a poté k Československu (dnes Slovensko). Po druhé světové válce bylo v roce 1952 založeno místní Jednotné zemědělské družstvo (zkráceně JRD), které však bylo o rok později zrušeno. Někteří obyvatelé dojížděli za prací do průmyslových oblastí.
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo ve Staškovcích 255 obyvatel, z toho 173 Slováků, 62 Rusů, 8 Romů, 2 Ukrajinci a 1 Čech. Devět obyvatel neuvedlo svou etnickou příslušnost.
212 obyvatel se hlásilo k řeckokatolické církvi, 18 obyvatel k římskokatolické církvi, 10 obyvatel k pravoslavné církvi, 4 obyvatelé k evangelické církvi A. B., a jedno obyvatel se hlásil k protestantsko-metodistické církvi. Osm obyvatel bylo bez vyznání a vyznání dvou obyvatel nebylo zjištěno.[2]
Památky
- Řeckokatolický chrám Svatého Demetera mučedníka z roku 1903 – národní kulturní památka Slovenska
- Řeckokatolická Kaple Zesnutí svaté Bohorodičky z roku 1971[3]
Doprava
Cesta III. třídy 3587 mezi Makovcemi a Malou Poľanou vede přes Staškovce přes Vladiču a Mikovou, a na obou koncích se napojuje na Cestu II. třídy 575. Kromě toho v obci začíná Cesta III. třídy 3548 do Pstriné a Miroľa.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ SODB 2011. udaje.statistics.sk [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
- ↑ http://www.grkatpo.sk/?schematizmus&show=farnost&id=114
Literatura
- VARCHOLÍK, Š.: Sprievodca sakrálnej architektúry Stropkovského protopresbyteriátu. Prešov : Vydavateľstvo GTF PU, 2016, 124 s., ISBN 978-80-555-1669-1.
- Encyklopédia miest a obcí Slovenska / Peter Šüle, Peter Šüle ml. – Lučenec : PS LINE, 2005. 960 s. ISBN 80-969388-8-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staškovce na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
