Starlink

ikona
Tento článek se zabývá probíhající vesmírnou misí.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Starlink
logo projektu
logo projektu
Základní údaje
VýrobceSpaceX
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
ProvozovatelSpaceX
Použitísatelitní internet
Technické specifikace
Typmalý satelit
Životnost3–7 let
Startovní hmotnost227–800 kg
Výrobní specifikace
Stavaktivní
Vypuštěno5615
Funkčních4835
Vyřazených381
První start22. února 2018

Starlink je satelitní konstelace připravovaná společností SpaceX. Měla by celkem zahrnovat téměř 12 tisíc družic, jež budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu (satelitní internet). Celá konstelace by měla být dokončena do roku 2027.[1]

Družice budou rozmístěny na mnoha drahách kolem Země ve třech výškových pásmech. Rozmístěny budou takto: 7518 ve výšce asi 340 km, 1584 ve výšce asi 550 km a 2825 satelitů ve výškách kolem 1200 km.[1]První slupka družic, ve výšce 550 km, byla dokončena 26. května 2021, misí v1-L28.

První dávka 60 satelitů byla vynesena 24. května 2019 (UTC). V říjnu 2020 společnost SpaceX uvedla, že chtějí provést deorbitaci všech těchto 60 družic. V září 2021 bylo všech těchto 60 družic deorbitováno nebo vyřazeno z provozu.[2]

Dosluhující satelity budou nahrazovány novou generací družic Starlink. Družice druhé generace by měly být vynášeny na oběžnou dráhu během roku 2022. Družice druhé generace budou vybaveny lasery, díky kterým budou mít družice možnost přenášet signál mezi sebou, díky čemuž by mělo dojít ke snížení latence signálu, navíc nebude kvůli nim potřeba stavět pozemní stanice. První prototypy družic s lasery na polární dráhu byly vypuštěny v lednu 2021 v rámci mise Transporter-1. První várka družic s lasery byla vynesena 14. září 2021. K prosinci 2023 má síť starlink cca 4800 aktivních družic na oběžné dráze Země a pokrývá území 70 států.

Specifikace družic

60 satelitů starlink před uvolněním od druhého stupně Falconu 9

Testovací družice

Prvními testovacími družicemi se měly stát MicroSat 1a a 1b. Byly vybavené transpondéry v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením pro pořizování snímků Země a satelitů navzájem. Měly startovat jako sekundární náklad při některé z misí Iridium NEXT v roce 2016. Nakonec byly použity pouze pro pozemní testy a jejich úlohu na oběžné dráze převzaly družice MicroSat 2a a 2b.[3]

MicroSat 2a a 2b, později známé spíše jako Tintin A a B, byly dvě identické družice. Měly tvar kvádru s rozměry 1,1 m × 0,7 m × 0,7 m, každá o hmotnosti 400 kg. Jejich start byl plánován na začátek roku 2017, nakonec letěly jako sekundární náklad při misi Paz na začátku roku 2018. Stejně jako předchozí exempláře, byly i tyto vybaveny komunikací v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením. Sloužily k testům komunikace mezi dvěma pozemními stanovišti.[4] Byly vybaveny dvojicí vyklápěcích solárních panelů o rozměrech 2 m × 8 m a anténou na principu fázového pole v pásmu Ku.

Družice generace 1.0

Družice první generace jsou výrazně plošší a váží jen 227 kg.[5] Jsou vybaveny jediným solárním panelem o výkonu 3 kW a Hallovým motorem vlastní výroby, který namísto typického xenonu spotřebovává krypton.[6] Jde o první použití kryptonu pro pohon družice.[6] Ten má sice o 10–15 % větší specifický impuls než xenon, ale produkuje o 15–25 % nižší tah a motory na krypton jsou o 15–25 % méně efektivní, takže ve výsledku pro vyrovnání se tahu xenonových motorů potřebují kryptonové výrazně větší výkon.[7] Velkou předností kryptonu oproti xenonu, zvlášť u takto velké konstelace, je ale jeho cena za kilogram: krypton je 5krát až 10krát levnější.[7]

Všechny satelity Starlink dokáží určit svou pozici pomocí GPS a zařízení pro sledování hvězd. Díky tomu dokáží lépe směrovat svůj signál, a také se, pomocí vlastního pohonu, automaticky vyhýbat odpadu a ostatním družicím na oběžné dráze.

Družice obsahují 4 antény v pásmu Ku, opět na principu fázového pole; u dalších generací je pak plánováno přidání laserové komunikace mezi satelity a antén v pásmech Ka a V.[8]

Družice generace 1.5

Od září 2021 je vypouštěna nová generace družic, označovaná také jako v 1.5, která je vybavena laserovými pojítky po mezidružicovou komunikaci v rámci sítě Starlink. To dále zefektivní a zrychlí komunikaci v rámci této sítě. Hmotnost družic narostla na cca 295 kg.

Další rozdíl oproti předchozí generaci má být při zániku v atmosféře: současná verze je navržena tak, že po vstupu do atmosféry shoří 95 % dílů, u budoucích generací by již měl shořet satelit celý.[9]

Družice generace 2.0

V přípravě je rovněž nová generace družic, která by měla výrazněji využívat laserových pojítek. To by mělo zajistit nárůst přenosové kapacity, snížit komunikační zpoždění o cca 10–20 ms a omezit závislost sítě na pozemních přístupových bodech.

Družice by měly mít hmotnost 1,25 tuny a měřit 7 metrů. Vynášet je bude nová loď Starship.[10]

Družice V2 mini

Vzhledem ke skluzům ve vývoji nosné rakety Starship se SpaceX rozhodla nasadit přechodový typ družic generace 2., který bývá také označován jako Starlink V2 mini. Jedná se o zmenšenou platformu o délce 4,1 m. Družice tak lze vypouštět pomocí existující infrastruktury raket Falcon 9. Hmotnost těchto družic při startu je cca 800 kg, což je 2,5× více než u stávajících družic verze 1.5.

Přenosová kapacita této verze byla výrazně posílena a nabízí až 4x vyšší přenosové pásmo oproti V 1.5.

Družice jsou osazeny dvojicí výklopných fotovoltaických panelů s maximálním rozpětím cca 30 metrů. U předešlé generace měla každá družice pouze jeden fotovoltaický panel, který po vyklopení měřil 11 metrů. Celková plocha fotovoltaických panelů jedné družice Starlink V2 Mini činí 116 metrů čtverečních, což je více než čtyřnásobek plochy panelu družice Starlink V1.5.

Pohonný systém těchto družic doznal význačných změn, neboť ty jsou nově vybaveny iontovými motory na argon. Motory poskytují 2,4× vyšší tah a 1,5× vyšší specifický impuls než kryptonové iontové motory na 1. a 1,5. generaci družic. Použitím levnějšího plynu Argon se výrazně sníží náklady na družici. Parametry nových motorů: tah - 170 mN specifický impuls - 2500 s celková účinnost - 50% spotřeba - 4,2 kW hmotnost motoru – 2,1 kg

Seznam startů

SpaceX využívá k vynášení satelitů Starlink nosnou raketu Falcon 9, pomocí které je možné vynést až 60 satelitů Starlink v1.0 případně až 54 těžších satelitů ve verzi v1.5. V budoucnu se plánuje vynášení satelitů raketou Starship, pomocí které by bylo možno vynést až 400 družic Starlink najednou.

číslo

letu

mise COSPAR ID Datum a čas (UTC) Nosná raketa Kosmodrom Výška orbity Inclinace Vypuštěno

družic

Funkčních

družic

Status mise
–S Tintin [11]
v0.1 		2018-020 22. února 2018, 14:17 [12] F9 FT ♺ B1038.2 [13] Vandenberg, SLC-4E 514 km 97.5° [14] 2 0 Úspěšná
Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány.
1 v0.9 [15] 2019-029 24. května 2019, 02:30 F9 B5 ♺ B1049.3 [13] CCAFS, SLC-40 440–550 km 53.0° 60 0 Úspěšná [16]
První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla.
2 v1.0 L1 [17] 2019-074 11. listopadu 2019, 14:56 F9 B5 ♺ B1048.4 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 53 Úspěšná
První start produkční verze satelitů (v1.0). Hmotnost satelitů byla zvýšena na 260 kg a každý je vybaven anténou pro pásmo Ka[18]. Družice měly být původně vyneseny na dráhu ve výšce 440 km, ale došlo ke změně, kdy se vynesly do výšky pouze 280 km, ze které se do finální orbity dostali vlastním pohonem. Tento postup zajistí rychlou deorbitaci nefunkčních kusů.
3 v1.0 L2 2020-001 7. ledna 2020, 02:19 [19] F9 B5 ♺ B1049.4 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 52 Úspěšná
Jeden ze satelitů, který dostal přezdívku DarkSat, byl vybaven povlakem snižujícím odrazivost, pro snížení dopadů na pozemní astronomická pozorování[20]
4 v1.0 L3 2020-006 29. ledna 2020, 14:06 [21] F9 B5 ♺ B1051.3 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 53 Úspěšná
5 v1.0 L4 2020-012 17. února 2020, 15:05 [22] F9 B5 ♺ B1056.4 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 55 Úspěšná
První vypuštění satelitů na eliptickou orbitu (212 × 386 km).
6 v1.0 L5 2020-019 18. března 2020, 12:16 F9 B5 ♺ B1048.5 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 56 Úspěšná
7 v1.0 L6 2020-025 22. dubna 2020, 19:30:30 F9 B5 ♺ B1051.4 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 58 Úspěšná
8 v1.0 L7 2020-035 4. června 2020, 01:25:00 F9 B5 ♺ B1049.5 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 57 Úspěšná
Jeden ze satelitů, který dostal přezdívku VisorSat, byl vybaven clonou, která snižuje odrazivost slunečních paprsků na Zem[23], pro snížení dopadů na pozemní astronomická pozorování.
9 v1.0 L8 2020-038 13. června 2020, 9:21:18 F9 B5 ♺ B1059.3 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 56 Úspěšná
První sdílený start satelitů Starlink. Bylo vypuštěno 58 satelitů Starlink a tři satelity Planet Labs, SkySats 16-18 pro pozorování Země.[24]
10 v1.0 L9 2020-055 7. srpna 2020, 05:12:05 F9 B5 ♺ B1051.5 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 57 56 Úspěšná
Sdílený start se satelity BlackSky Global 7 a 8, 5 a 6.[25][26] Všechny satelity jsou vybaveny clonou testovanou při startu 4. června 2020.[27]
11 v1.0 L10 2020-057 18. srpna 2020, 14:31:16 F9 B5 ♺ B1049.6 [28] CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 58 56 Úspěšná
Sdílený start se satelity Planet Labs, SkySats 19-21 pro pozorování Země.[29]
12 v1.0 L11 2020-062 3. září 2020, 12:46:14 [30] F9 B5 ♺ B1060.2 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 55 Úspěšná
13 v1.0 L12 2020-070 6. října 2020, 11:29:34 F9 B5 ♺ B1058.3 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 57 Úspěšná
14 v1.0 L13 2020-073 18. října 2020, 12:25:57 F9 B5 ♺ B1051.6 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 55 Úspěšná
15 v1.0 L14 2020-074 24. října 2020, 15:31:34 F9 B5 ♺ B1060.3 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 53 Úspěšná
16 v1.0 L15 2020-088 25. listopadu 2020, 2:13 F9 B5 ♺ B1049.7 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 55 Úspěšná
17 v1.0 L16 2021-005 20. ledna 2021, 13:02:00 F9 B5 ♺ B1051.8 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
– v0.9 Tr-1 2021-006 24. ledna 2021, 15:00:00 F9 B5 ♺ B1058.5 CCSFS, SLC-40 560 km 97.5° [31] 10 0 Úspěšná
První vypuštění prototypů družic Starlink s laserovými spoji na polární dráhu, které byly součástí mise Transporter-1, v rámci programu SmallSat Rideshare. [32]
18 v1.0 L18 2021-009 4. února 2021, 06:19:00 F9 B5 ♺ B1060.5 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
19 v1.0 L19 2021-012 16. února 2021, 03:59:37 F9 B5 ♺ B1059.6 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
Došlo ke ztrátě prvního stupně v Atlantském oceánu při návratu na Zem.[33]
20 v1.0 L17 2021-017 4. března 2021, 08:24:54 F9 B5 ♺ B1049.8 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
21 v1.0 L20 2021-018 11. března 2021, 8:13 F9 B5 ♺ B1058.6 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
22 v1.0 L21 2021-021 14. března 2021, 10:01 [34] F9 B5 ♺ B1051.9 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 59 Úspěšná
23 v1.0 L22 2021-024 24. března 2021, 08:28 [35] F9 B5 ♺ B1060.6 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
24 v1.0 L23 2021-027 7. duben 2021, 16:34 [36] F9 B5 ♺ B1058.7 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
25 v1.0 L24 2021-036 29. duben 2021, 3:44 F9 B5 ♺ B1060.7 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
26 v1.0 L25 2021-038 4. květen 2021, 19:01 F9 B5 ♺ B1049.9 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
27 v1.0 L27 2021-040 9. květen 2021, 6:42 F9 B5 ♺ B1051.10 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 58 Úspěšná
28 v1.0 L26 2021-041 15. květen 2021, 22:56 F9 B5 ♺ B1058.8 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 52 51 Úspěšná
Sdílený start s radarovou družicí Capella-6 a družicí pro pozorování Země Tyvak-0130. [37]
29 v1.0 L28 2021-044 26. květen 2021, 18:59 F9 B5 ♺ B1063.2 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
– v1.0 Tr-2 2021-057 30. června 2021, 19:31 F9 B5 ♺ B1060.8 CCSFS, SLC-40 560 km 97.5° 3 3 Úspěšná
Vypuštění 3 družic Starlink na polární dráhu, které byly součástí mise Transporter-2, v rámci programu SSR (sdílený start s několika různými družicemi).
30 v1.5 L2-1 2021-082 14. září 2021, 3:55 F9 B5 ♺ B1049.10 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 51 51 Úspěšná
První start vylepšených družic Starlink s laserovými spoji z Vandenbergovy základny v Kalifornii.
31 v1.5 L4-1 2021-104 13. listopad 2021, 13:19 F9 B5 ♺ B1058.9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
32 v1.5 L4-3 2021-115 2. prosinec 2021, 23:12:15 F9 B5 ♺ B1060.9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 48 48 Úspěšná
33 v1.5 L4-4 2021-125 18. prosince 2021, 12:41:40 F9 B5 ♺ B1051.11 Vandenberg, SLC-4E 540 km 53.2° 52 51 Úspěšná
34 v1.5 L4-5 2022-001 6. ledna 2022, 21:49:10 F9 B5 ♺ B1062.4 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 49 49 Úspěšná
35 v1.5 L4-6 2022-005 19. ledna 2022, 02:02:40 F9 B5 ♺ B1060.10 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 49 49 Úspěšná
36 v1.5 L4-7 2022-010 3. února 2022, 18:13:20 F9 B5 ♺ B1061.6 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 49 11 Úspěšná
Družice z této mise byly krátce po startu ovlivněny geomagnetickou bouří, která měla za následek selhání 38 družic.[38]
37 v1.5 L4-8 2022-016 21. února 2022, 14:44:20 F9 B5 ♺ B1058.11 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 46 46 Úspěšná
38 v1.5 L4-11 2022-017 25. února 2022, 17:12 F9 B5 ♺ B1063.4 Vandenberg, SLC-4E 540 km 53.2° 50 50 Úspěšná
39 v1.5 L4-9 2022-022 3. března 2022, 14:25 F9 B5 ♺ B1060.11 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 47 47 Úspěšná
40 v1.5 L4-10 2022-025 9. března 2022, 13:45 F9 B5 ♺ B1052.4 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 48 48 Úspěšná
41 v1.5 L4-12 2022-029 19. března 2022, 03:24 F9 B5 ♺ B1051.12 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
42 v1.5 L4-14 2022-041 21. dubna 2022, 17:51:40[39] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
43 v1.5 L4-16 2022-045 29. dubna 2022, 21:27:10[40] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
44 v1.5 L4-17 2022-049 6. května 2022, 09:42[41] Falcon 9 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
45 v1.5 L4-13 2022-051 13. května 2022, 22:07:50[42] Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
46 v1.5 L4-15 2022-052 14. května 2022, 20:40:50[43] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
První start Starlink s využitím zcela nového prvního stupně rakety Falcon 9.
47 v1.5 L4-18 2022-053 18. května 2022, 10:59:40[44] Falcon 9 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
48 v1.5 L4-19 2022-062 17. června 2022, 16:09:20[45] Falcon 9 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
49 v1.5 L4-21 2022-076 7. července 2022, 13:11:10[46] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
50 v1.5 L3-1 2022-077 11. července 2022, 01:39:40[47] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 560 km 97.6° 46 46 Úspěšná
50. start Starlink
51 v1.5 L4-22 2022-083 17. července 2022, 14:20[48] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
52 v1.5 L3-2 2022-084 22. července 2022, 17:39:40[49] Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 560 km 97.6° 46 46 Úspěšná
53 v1.5 L4-25 2022-086 24. července 2022, 13:38:20[50] Falcon 9 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 53 51 Úspěšná
54 v1.5 L4-26 2022-097 10. srpna 2022, 02:14:40[51] Falcon 9 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 52 51 Úspěšná
55 v1.5 L3-3 2022-099 12. srpna 2022, 21:40:20[52] Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 560 km 97.6° 46 46 Úspěšná
56 v1.5 L4-27 2022-101 19. srpna 2022, 19:21:20[53] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
57 v1.5 L4-23 2022-104 28. srpna 2022, 03:41[54] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 54 53 Úspěšná
Nejtěžšší náklad vynesený raketou Falcon 9 na dráhu se sklonem 53.2° ve výšce 540 km.[54]
58 v1.5 L3-4 2022-105 31. srpna 2022, 05:40:10[55] Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 560 km 97.6° 46 46 Úspěšná
59 v1.5 L4-20 2022-107 5. září 2022, 02:09:40[56] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 51 51 Úspěšná
Sdílená mise programu Rideshare s družicí: Sherpa-LTC2.
60 v1.5 L4-2 2022-111 11. září 2022, 01:20[57] Falcon 9 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 34 34 Úspěšná
Sdílená mise programu Rideshare s družicí BlueWalker-3.
61 v1.5 L4-34 2022-114 19. září 2022, 00:18:40[58] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 54 54 Úspěšná
62 v1.5 L4-35 2022-119 24. září 2022, 23:32:10[59] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 52 52 Úspěšná
63 v1.5 L4-29 2022-125 5. říjen 2022, 23:10:30[60] Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 540 km 53.2° 52 52 Úspěšná
Ustanovení nového rekordu pro nejkratší čas mezi starty dvou raket Falcon 9 v rozpětí pouhých 7 hodin a 10 minut.
64 v1.5 L4-36 2022-136 20. října 2022, 14:50:40[61] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 54 54 Úspěšná
65 v1.5 4-31 2022-141 28. října 2022, 01:14[62] Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
66 v1.5 4-37 2022-175 17. Prosince 2022, 21:32[63] Falcon 9 KSC, LC-39A 540 km 53.2° 54 54 Úspěšná
67 v1.5 5-1 2022-177 28. prosince 2022, 9:34[64] Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 54 54 Úspěšná
První start do oběžné roviny druhé generace sítě Starlink.[64]
68 v1.5 2-4 2023-010 19. ledna 2023, 15:43[65] Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 51 50 Úspěšná
69 v1.5 5-2 2023-013 26. ledna 2023, 9:32 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 56 55 Úspěšná
70 v1.5 2-6 2023-014 31. ledna 2023, 16:15 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 49 47 Úspěšná
Mise se souběžným vypuštěním družic programu Ridershare.
71 v1.5 5-3 2023-015 2. února 2023, 7:58 Falcon 9 KSC, LC-39A 530 km 43.0° 53 52 Úspěšná
72 v1.5 5-4 2023-020 12. února 2023, 5:10 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 55 54 Úspěšná
73 v1.5 2-5 2023-021 17. února 2023, 19:12 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 51 50 Úspěšná
74 v2.0 Mini 6-1 2023-026 27- února 2023, 23:13 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 21 15 Úspěšná
První vypuštění větších, modernizovaných satelitů Starlink V2 Mini se čtyřnásobnou šířkou pásma oproti předchozím modelům.
75 v1.5 2-7 2023-028 3. března 2023, 18:38 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 51 51 Úspěšná
76 v1.5 2-8 2023-037 17. března 2023, 19:26 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 52 52 Úspěšná
77 v1.5 5-5 2023-042 24. března 2023, 15:43 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 560 km 43.0° 56 56 Úspěšná
78 v1.5 5-10 2023-046 29. března 2023, 20:01 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 56 56 Úspěšná
79 v2.0 Mini 6-2 2023-056 19. dubna 2023, 14:31 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 21 20 Úspěšná
80 v1.5 3-5 2023-058 27. dubna 2023, 13:40 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 560 km 97.6° 46 46 Úspěšná
81 v1.5 5-6 2023-061 4. května 2023, 07:31 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 56 56 Úspěšná
82 v1.5 2-9 2023-064 10. května 2023, 20:09 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 51 51 Úspěšná
83 v1.5 5-9 2023-065 14. května 2023, 05:03 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 56 56 Úspěšná
84 v2.0 Mini 6-3 2023-067 19. května 2023, 06:19 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 21 Úspěšná
85 v1.5 2-10 2023-078 31. května 2023, 06:02 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 52 52 Úspěšná
86 v2.0 Mini 6-4 2023-079 4. června 2023, 12:20 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 19 Úspěšná
87 v1.5 5-11 2023-083 12. června 2023, 07:10 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 52 52 Úspěšná
88 v1.5 5-7 2023-088 22. června 2023, 07:19 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 530 km 43.0° 47 47 Úspěšná
89 v1.5 5-12 2023-090 23. června 2023, 15:35 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 56 56 Úspěšná
90 v1.5 5-13 2023-094 7. července 2023, 19:29 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 530 km 43.0° 48 48 Úspěšná
91 v2.0 Mini 6-5 2023-096 10. července 2023, 03:58 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
92 v1.5 5-15 2023-099 16. července 2023, 03:50 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 530 km 43.0° 54 54 Úspěšná
93 v2.0 Mini 6-15 2023-102 19. července 2023, 04:09 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 559 km 43.0° 15 15 Úspěšná
94 v2.0 Mini 6-6 2023-105 24. července 2023, 00:50 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
95 v2.0 Mini 6-7 2023-107 28. července 2023, 04:01 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
96 v2.0 Mini 6-8 2023-113 7. srpna 2023, 02:41 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
97 v2.0 Mini 6-20 2023-115 8. srpna 2023, 03:57 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 559 km 43.0° 15 15 Úspěšná
98 v2.0 Mini 6-9 2023-120 11. srpna 2023, 05:17 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
99 v2.0 Mini 6-10 2023-122 17. srpna 2023, 03:36 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
100 v2.0 Mini 7-1 2023-124 22. srpna 2023, 09:37 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 525 km 53.05° 21 21 Úspěšná
Stý start družic Starlink (kromě vypuštění družic Tintin A&B).
101 v2.0 Mini 6-11 2023-129 27. srpna 2023, 01:05 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
102 v2.0 Mini 6-13 2023-131 1. září 2023, 02:21 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
103 v2.0 Mini 6-12 2023-134 4. září 2023, 02:47 Falcon 9 KSC, LC-39A 559 km 43.0° 21 21 Úspěšná
104 v2.0 Mini 6-14 2023-138 9. září 2023, 03:12 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
105 v2.0 Mini 7-2 2023-141 12. září 2023, 06:57 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 525 km 53.05° 21 21 Úspěšná
106 v2.0 Mini 6-16 2023-144 16. září 2023, 03:38 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
107 v2.0 Mini 6-17 2023-146 20. září 2023, 03:38 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
108 v2.0 Mini 6-18 2023-147 24. září 2023, 03:38 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná
109 v2.0 Mini 7-3 2023-148 25. září 2023, 08:48 Falcon 9 Vandenberg, SLC-4E 525 km 53.05° 21 21 Úspěšná
110 v2.0 Mini 6-19 2023-151 30. září 2023, 02:00 Falcon 9 CCSFS, SLC-40 559 km 43.0° 22 22 Úspěšná

Kritika

Viditelné satelity Starlink na obloze v německém Tübingenu.

Jasnost družic

Plánovaný počet satelitů Starlink má kritiku astronomů a to kvůli viditelnosti družic. Astronomové se bojí, že satelity budou komplikovat astronomická pozorování kvůli jejich jasnosti. Protože satelity Starlink mohou samostatně měnit své oběžné dráhy, nejdou naplánovat vědecká pozorování, které by se vyhnuly přeletu satelitů.

Společnost SpaceX na kritiku zareagovala tak, že všechny nově vynesené družice Starlink, počínaje misí Starlink v1-L9, která proběhla 7. srpna 2020, vybavuje speciální sluneční clonou. Sluneční clona je vyrobena ze speciální tmavé pěny, přes kterou projdou pouze rádiové vlny. Družice s touto clonou se nazývají VisorSat. Družice VisorSat jsou neustále zdokonalovány a jejich viditelnost je postupně snižována. Podle posledního měření, v provozní výšce 550 km, byla viditelnost snížena z původní průměrné hodnoty 4,63 mag (viditelné i za mírného světelného znečištěním) na průměrnou hodnotu 6,48 mag. Cílem je, aby družice dosáhly hodnoty 7 mag, což je hodnota, kdy družice nelze spatřit pouhým okem.[66] SpaceX se i tak nadále snaží spolupracovat s astronomy na tom, aby se viditelnost nadále snižovala. Družice navíc při vzestupu na vyšší dráhu mají změněnou orientaci solárního panelu tak, aby tolik neodrážel světlo. [67]

Kosmický odpad

Světelný smog/stopy družic Starlink na 333sekundové expozici pořízené 4metrovým teleskopem Blanco.

Velké množství satelitů také vytváří dlouhodobé nebezpečí vesmírného smetí způsobeného srážkou dvou satelitů. SpaceX však tvrdí, že riziko není zdaleka tak vysoké, jak by se mohlo zdát. Satelity jsou malé a v okolí Země je neuvěřitelné množství místa. Konstelace navíc bude navržena tak, aby co nejvíce minimalizovala rizika a potenciál vzniku vesmírného smetí.

Satelity mají vlastní pohon a jsou schopny se vyhnout případné srážce s jiným objektem. SpaceX uvedla, že většina satelitů je vypuštěna v nižší nadmořské výšce a očekává se, že satelity, které se rozbily, budou během pěti let zpomaleny atmosférou natolik, že se samy deorbitují. Odhadovaná životnost satelitů se odhaduje na 3–7 let. Dosluhující satelity proto budou ještě včas před koncem životnosti přesunuty na takovou orbitu, která do 5 let způsobí vstup do atmosféry, kde shoří. [67]

Družice se po deorbitaci kompletně rozpadnou.

Válka na Ukrajině

Dne 14. října 2022 oznámil Elon Musk omezení služeb pro Ukrajinská vojska s odůvodnění, že Starlink nemůže dále nést náklady 20 miliónů dolarů měsíčně ve prospěch Ukrajiny. Dokumenty a účty poté ukázaly, že na financování provozu terminálů se podílejí soukromé i vládní organizace z USA, Polska a Velké Británie, které doplňují financování od firmy SpaceX.[68] Elon Musk oznámil pokračování financování terminálů firmou SpaceX.

Po nástupu ruské ofenzívy dne 9. února 2023 oznámilo vedení společnosti Starlink, že Ukrajině byl ukončen provoz terminálů pro podporu útočných operací prostřednictvím vojenských dronů.[69]

Starlink Internet

Terminál pro připojení k internetu skrze starlink

Starlink Internet byl roce 2021 ve fázi veřejného beta testování. Během října 2021 došlo k přechodu na ostrý provoz, jelikož v té době již měla SpaceX na oběžné dráze dostatek družic pro zajištění nepřetržité dostupnosti signálu. Pro připojení je potřeba terminál asi o velikosti krabice od pizzy a malý router.

SpaceX uvádí, že ve fázi byla je aktuální odhadovaná rychlost stahování 50–150 Mb/s, záleží na daném území. Od prosince 2020 do července 2021 bylo v USA a Kanadě reálně změřeno[70], že je download průměrně 50,5 Mb/s, upload 14 Mb/s a latence 52,5 ms. V Evropě má Starlink zatím nejlepší parametry z celého světa. Nabízí zde průměrnou rychlost stahování kolem 154 Mb/s, rychlost uploadu kolem 17 Mb/s s latencí 42 ms.[71]

Počátkem března 2021 se objevila zpráva, v níž SpaceX žádá u FCC o možnosti komerčního provozu sítě na dopravních prostředcích. Společnost chce své antény umístit na lodě, letadla, ale také na auta. V tomto případě by však nešlo o použití na osobních automobilech, pro ty by byla anténa příliš velká. Uplatnění by se však mohlo najít na kamionech a obytných vozech. [72]

Úřad FCC udělil v dubnu 2021 SpaceX licenci ohledně experimentálního testování Starlinku během testovacích letů prototypů rakety Starship. Licence byla platná od 28. dubna 2021 do 28. června 2021. Poprvé byla anténa nainstalována na testovaném prototypu Starship SN15 a během testovacího letu poprvé otestována.[73]

SpaceX počítá také s vojenským využitím a vyhrazením části přenosové kapacity pro armádu. Síť má umožnit nejen běžný přenos dat, ale díky nízké latenci dané dostatečnou datovou kapacitou a nízkou oběžnou dráhou také jakýsi vojenský internet věcí a rozvoj pokročilého systému řízení taktických operací (ABMS, Advanced Battle Management System).[74]

Dostupnost sítě

Mapa dostupnosti sítě Starlink
Mapa dostupnosti sítě Starlink, stav ke květnu 2024
     Aktivní
     Aktivní bez schválení
     Nepokryto

Síť začala být pro veřejnost dostupnou spuštěním veřejného beta testování služby. To započalo v posledním čtvrtletí roku 2020 v severních státech USA a v Kanadě. Během roku 2021 začala být služba dostupná také v několika zemích v Evropě, v Jižní Americe a také v Austrálii a na Novém Zélandu. K úplnému pokrytí v Severní Americe došlo koncem roku 2021. V Evropě během roku 2022, jelikož je potřeba vyjednat s každým státem zvlášť podmínky. V České republice začala být služba dostupná v září roku 2021.[75]

Do konce roku 2022 byla služba nabízena ve 44 zemích a uživatelská základna překročila 1 mil. terminálů. V květnu 2024 již bylo aktivních přes 3 mil. terminálů, z toho cca 57 % na území USA. V průběhu roku 2024 se bude dostupnost dále rozšiřovat.

Dostupnost sítě
# Kontinent Stát Dostupné od Poznámky
1 Amerika Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké Listopad 2020[76] První povolený region, FCC schválila navrhovanou změnu licence společnosti SpaceX v roce 2021.
2 Amerika KanadaKanada Kanada Leden 2021[77]
3 Evropa Spojené královstvíSpojené království Spojené království Leden 2021 [78]
4 Evropa NěmeckoNěmecko Německo Březen 2021
5 Oceánie Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland Březen 2021[79]
6 Oceánie AustrálieAustrálie Austrálie Duben 2021 [80]
7 Evropa RakouskoRakousko Rakousko Květen 2021
8 Evropa NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Květen 2021[81]
9 Evropa BelgieBelgie Belgie Květen 2021 [82]
10 Evropa FrancieFrancie Francie Květen 2021[83] Licence na pokrytí 2 frekvenčními pásmy platná pro Francii od února 2021 byla v Dubnu 2022 zrušena rozhodnutím soudu. Národní telekomunikační regulátor ARCEP by měl v blízké budoucnosti (květen 2022) zveřejnit své stanovisko k dalšímu pokračování služby.
11 Evropa IrskoIrsko Irsko Červen 2021[84]
12 Evropa DánskoDánsko Dánsko Červenec 2021[85]
13 Amerika ChileChile Chile Červenec 2021[86]
14 Evropa PortugalskoPortugalsko Portugalsko Srpen 2021[87]
15 Evropa ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Srpen 2021[88]
16 Evropa PolskoPolsko Polsko Září 2021 [89]
17 Evropa ItálieItálie Itálie Září 2021[90]
18 Evropa ČeskoČesko Česko Září 2021[91]
19 Evropa ŠvédskoŠvédsko Švédsko Říjen 2021 Dostupné v malé jižní části země kvůli omezenému satelitnímu pokrytí.
20 Amerika MexikoMexiko Mexiko Listopad 2021
21 Evropa ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Listopad 2021
22 Evropa LitvaLitva Litva Prosinec 2021
23 Evropa ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Leden 2022
24 Evropa SlovenskoSlovensko Slovensko Leden 2022
25 Evropa SlovinskoSlovinsko Slovinsko Leden 2022
26 Amerika BrazílieBrazílie Brazílie Leden 2022
27 Oceánie TongaTonga Tonga Únor 2022 Nouzová pomoc poskytovaná měsíc po erupci a tsunami v roce 2022 Hunga Tonga-Hunga Ha'apai, pozemní stanice zřízená na šest měsíců na sousedním Fidži.
28 Evropa BulharskoBulharsko Bulharsko Únor 2022
29 Evropa UkrajinaUkrajina Ukrajina Únor 2022
30 Evropa RumunskoRumunsko Rumunsko Duben 2022
31 Evropa LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Duben 2022
32 Evropa ŘeckoŘecko Řecko Duben 2022
33 Evropa MaďarskoMaďarsko Maďarsko Květen 2022
34 Evropa Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie Červen 2022
35 Evropa LucemburskoLucembursko Lucembursko Červenec 2022
36 Amerika Dominikánská republikaDominikánská republika Dominikánská republika Červenec 2022
37 Evropa MoldavskoMoldavsko Moldavsko Srpen 2022
38 Evropa EstonskoEstonsko Estonsko Srpen 2022
39 Evropa NorskoNorsko Norsko Srpen 2022
40 Evropa MaltaMalta Malta Září 2022
41 Asie ÍránÍrán Írán Září 2022
42 Asie JaponskoJaponsko Japonsko Říjen 2022
43 Amerika JamajkaJamajka Jamajka Říjen 2022
44 Evropa FinskoFinsko Finsko Listopad 2022
45 Amerika BarbadosBarbados Barbados Listopad 2022
46 Amerika PeruPeru Peru Leden 2023
47 Afrika NigérieNigérie Nigérie Leden 2023 První africký stát se Starlink pokrytím
48 Amerika KolumbieKolumbie Kolumbie Leden 2023
49 Evropa IslandIsland Island Únor 2023
50 Afrika RwandaRwanda Rwanda Únor 2023
51 Asie FilipínyFilipíny Filipíny Únor 2023
52 Amerika HaitiHaiti Haiti Březen 2023
53 Amerika EkvádorEkvádor Ekvádor Březen 2023
54 Amerika SalvadorSalvador Salvador Duben 2023
55 Amerika PanamaPanama Panama Květen 2023
56 Afrika MosambikMosambik Mosambik Červen 2023
57 Amerika Trinidad a TobagoTrinidad a Tobago Trinidad a Tobago Červen 2023
58 Evropa KyprKypr Kypr Červenec 2023
59 Amerika GuatemalaGuatemala Guatemala Červenec 2023
60 Afrika KeňaKeňa Keňa Červenec 2023
61 Asie MalajsieMalajsie Malajsie Červenec 2023
62 Afrika MalawiMalawi Malawi Červenec 2023
63 Amerika BahamyBahamy Bahamy Srpen 2023
64 Afrika ZambieZambie Zambie Říjen 2023
65 Evropa GruzieGruzie Gruzie Listopad 2023
66 Afrika BeninBenin Benin Listopad 2023
67 Asie MaledivyMaledivy Maledivy Listopad 2023
68 Amerika KostarikaKostarika Kostarika Listopad 2023
69 Amerika HondurasHonduras Honduras Prosinec 2023
70 Afrika SvazijskoSvazijsko Svazijsko Prosinec 2023
71 Amerika ParaguayParaguay Paraguay Prosinec 2023
72 Asie MongolskoMongolsko Mongolsko Březen 2024
73 Amerika ArgentinaArgentina Argentina Březen 2024
74 Evropa AlbánieAlbánie Albánie Duben 2024
75 Oceánie MikronésieMikronésie Mikronésie Duben 2024
76 Amerika UruguayUruguay Uruguay Květen 2024
77 Asie IndonésieIndonésie Indonésie Květen 2024
78 Oceánie FidžiFidži Fidži Květen 2024

Vývoj počtu uživatelů

Měsíc Počet uživatelů sítě
Únor 2021 10 000
Červen 2021 100 000
Únor 2022 250 000
Květen 2022 400 000
Červen 2022 500 000
Září 2022 700 000
Prosinec 2022 1 000 000
Květen 2023 1 500 000
Září 2023 2 000 000
Prosinec 2023 2 300 000
Květen 2024 3 000 000

Význam ve světovém dění

Starlinku je připisován významný podíl na úspěších ukrajinské armády v bojích s ruskou invazí v roce 2022. Elon Musk se po jejím začátku rozhodl poskytnout ukrajinské armádě přístup k dosud nehotové síti Starlinku dosahující na Ukrajinu, čímž jí poskytl obrovskou výhodu v oblasti internetového připojení, která byla mimo jiné základem ukrajinských úspěchů na poli dronové války.[92]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MELECHIN, Petr. SpaceX bude poskytovat internet – v roce 2019 začne vynášet satelity pro svou obří konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2018-02-17 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Jonathan's Space Report | Space Statistics. planet4589.org [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-21. 
  3. ↑ MicroSat 1a, 1b. space.skyrocket.de [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ MicroSat 2a, 2b (Tintin A, B). space.skyrocket.de [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ SLÍŽEK, David. SpaceX Elona Muska vypustila 60 satelitů Starlink pro internetové připojení. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b RALPH, Eric. SpaceX ready for 60-satellite Starlink launch debut: third time's the charm?. Teslarati [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b RALPH, Eric. SpaceX reveals new Starlink satellite details 24 hours from launch. Teslarati [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ MELECHIN, Petr. Vše o konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ GEBHARDT, Chris. Falcon 9 launches first Starlink mission – heaviest payload launch by SpaceX to date. NASASpaceFlight.com [online]. NASA, 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Go up SpaceX's Starship-catching robotic launch tower with Elon Musk! [online]. Everyday Astronaut. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ https://space.skyrocket.de/doc_sdat/microsat-2.htm
  12. ↑ GRAHAM, William. SpaceX launches Falcon 9 with PAZ, Starlink demo and new fairing [online]. NASASpaceFlight.com, 22 February 2018 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Falcon-9 [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  14. ↑ TINTIN A [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  15. ↑ Starlink Block v0.9 [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  16. ↑ ROULETTE, Joey. First satellites for Musk's Starlink internet venture launched into orbit. Reuters. 23 May 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  17. ↑ Starlink Block v1.0 [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  18. ↑ SpaceX says upgraded Starlink satellites have better bandwidth, beams, and more [online]. 12 November 2019 [cit. 2020-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  19. ↑ CLARK, Stephen. Launch Log [online]. Spaceflight Now [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2018. 
  20. ↑ SpaceX working on fix for Starlink satellites so they don't disrupt astronomy [online]. 7 December 2019 [cit. 2019-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 August 2020. 
  21. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX boosts 60 more Starlink satellites into orbit after weather delays [online]. Spaceflight Now, 29 January 2020 [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  22. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX delivers more Starlink satellites to orbit, booster misses drone ship landing [online]. Spaceflight Now, 17 February 2020 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ SpaceX to debut satellite-dimming sunshade on Starlink launch next month [online]. Spaceflight Now, 28 April 2020 [cit. 2020-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  24. ↑ Hitching a ride with SpaceX, Planet poised to complete SkySat fleet [online]. Spaceflight Now, 12 June 2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  25. ↑ Launch Schedule [online]. Spaceflight Now, 25 June 2020 [cit. 2020-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 August 2018. 
  26. ↑ BlackSky launching two satellites on June Starlink mission [online]. 5 June 2020 [cit. 2020-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. [nedostupný zdroj]
  27. ↑ SpaceX rideshare provides new path to orbit for BlackSky [online]. Spaceflight Now, 26 June 2020 [cit. 2020-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  28. ↑ KREBS, Gunter. Falcon-9 v1.2 (Block 5) (Falcon-9FT (Block 5)) [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Launch Schedule [online]. Spaceflight Now, 23 June 2020 [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 August 2018. 
  30. ↑ Live coverage: SpaceX schedules Falcon 9 launch with Starlink satellites Thursday [online]. Spaceflight Now, 3 September 2020 [cit. 2020-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. 
  31. ↑ SpaceX smashes record with launch of 143 small satellites [online]. Spaceflight Now, 24 January 2021 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  32. ↑ FORRESTER, Chris. SpaceX plans "ride share" Starlink launch. advanced-television.com. Advanced Television, 7 January 2021. Dostupné online [cit. 22 January 2021]. 
  33. ↑ SpaceX successfully deploys 60 Starlink satellites, but loses booster on descent [online]. Spaceflight Now, 16 February 2021 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  34. ↑ SpaceX Manifest [online]. Next Spaceflight, 13 March 2021 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  35. ↑ https://twitter.com/raul74cz/status/1372614277551382529?ref_url=https%3a%2f%2fwww.elonx.cz%2fmise-starlink-v1-22%2f. Twitter [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  36. ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Nejnovější porci Starlinků ovlivnila geomagnetická bouře [online]. 2022-02-09 [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 
  39. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX deploys more Starlink satellites, aims for higher launch cadence – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches Falcon 9 booster for second time in three weeks – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ CLARK, Stephen. More Starlink satellites ride into orbit on predawn launch of Falcon 9 rocket – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX passes 2,500 satellites launched for Starlink internet network – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX's first-gen Starlink fleet halfway complete after back-to-back launches – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches third Starlink mission in five days – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX deploys more Starlink satellites as astronomers renew brightness concerns – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX rolls out maritime internet service on same day as another Starlink launch – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX's 50th dedicated Starlink mission begins filling new network layer – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ALEJANDRO ALCANTARILLA ROMERA. Fourth shell of Starlink constellation reaches 1,000 satellites [online]. 2022-07-17 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches 32nd mission of the year, breaking record set in 2021 – Spaceflight Now [online]. 2022-07-22 [cit. 2022-09-26]. [https://spaceflightnow.com/2022/07/22/spacex-launches-32nd-mission-of- the-year-breaking-record-set-in-2021/ Dostupné online]. (anglicky) 
  50. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches sixth mission in 17 days – Spaceflight Now [online]. 2022-07-24 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ CLARK, Stephen. Falcon 9 rocket deploys SpaceX’s 3,000th Starlink internet satellite – Spaceflight Now [online]. 2022-08-10 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches more Starlink satellites in afternoon launch from California – Spaceflight Now [online]. 2022-08-12 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX's Starlink fleet gets 53 new satellites with launch from Florida – Spaceflight Now [online]. 2022-08-19 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ a b KANAYAMA, Lee. Repaired SpaceX booster returns to action on Starlink Group 4-23 [online]. 2022-08-27 [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX closes out quartet of Starlink launches from Vandenberg – Spaceflight Now [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ CLARK, Stephen. Falcon 9 launches Starlink satellites, Boeing rideshare payload – Spaceflight Now [online]. 2022-09-04 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ LENTZ, Danny. SpaceX launches Starlink 4-2 mission with BlueWalker 3 rideshare [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX successfully launches Starlink mission on sixth try – Spaceflight Now [online]. 2022-09-18 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches another successful Starlink mission from Florida – Spaceflight Now [online]. 2022-09-24 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ CLARK, Stephen. Starlink mission marks SpaceX’s second Falcon 9 launch in one day – Spaceflight Now [online]. 2022-10-05 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ CLARK, Stephen. Another batch of Starlink satellites launch from Cape Canaveral – Spaceflight Now [online]. 2022-10-20 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ SpaceX Falcon 9 launches Starlink Group 4-31 from Vandenberg [online]. NASASpaceFlight.com, 27 October 2022. Dostupné online. 
  63. ↑ SpaceX launches second mission from Florida within two days [online]. NASASpaceFlight.com, 17 December 2022. Dostupné online. 
  64. ↑ a b SpaceX begins launching Starlink second generation constellation [online]. NASASpaceFlight.com, 28 December 2022 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  65. ↑ SpaceX launches first Starlink mission of 2023 [online]. NASASpaceFlight.com, 19 January 2023. Dostupné online. 
  66. ↑ NASASpaceFlight.com [online]. 2021-05-26 [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ a b MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  68. ↑ METZ, Cade. Elon Musk Drops Threat to Halt Internet Service in Ukraine. The New York Times. 2022-10-15. Dostupné online [cit. 2022-10-15]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  69. ↑ STRÁNSKÝ, Jan. Glosa: Musk oslepil ukrajinské bojovníky. Nebezpečný blikanec pána Twitteru. Seznam Zprávy [online]. 2023-02-09 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. 
  70. ↑ Jak rychlý je Starlink internet? Dokáže si vyšší cenu obhájit díky specifikacím?. inteligentnisvet.cz [online]. 2021-10-08 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  71. ↑ Starlink Status. starlinkstatus.space [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  72. ↑ CHEMIK, Jiří HadačKdysi dávno; ELONX, nyní redaktor popularizačního webu; NATOLIK, Kterému Už V. Dětství Učarovala Kosmonautika a to. ElonX [online]. 2021-03-24 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  73. ↑ https://twitter.com/watcherstank?ref_url=https%3A%2F%2Fwww.elonx.cz%2Ftestovani-starship-sn15%2F. Twitter [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  74. ↑ ARMADNINOVINY.CZ. Americké letectvo otestuje satelitní konstelaci Starlink od SpaceX. armadninoviny.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  75. ↑ Satelitní internet Starlink si už můžete objednat do ČR, české ceny vás možná zaskočí [online]. 2021-10-02 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  76. ↑ NOVEMBER 2020, Samantha Mathewson 05. SpaceX opens Starlink satellite internet to public beta testers: report. Space.com [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ ada.ca [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  78. ↑ SHEETZ, Michael. SpaceX expands public beta test of Starlink satellite internet to Canada and the UK. CNBC [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ TESMANIAN. SpaceX Starlink Service Arrives To New Zealand, Residents Test Network & Find Ground Station. TESMANIAN [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ JASONCARTWRIGHT. techAU [online]. 2021-04-09 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ SpaceX launches Starlink satellites and rideshare payloads. SpaceNews [online]. 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ SpaceX sets Falcon 9 fairing reuse mark with Starlink launch. SpaceNews [online]. 2021-05-26 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ AUGUSTO, Hadrien. Presse-citron [online]. 2021-05-07 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  84. ↑ TESMANIAN. SpaceX Selects Chile As The First Latin American Country To Test Starlink Internet Service In Rural Communities. TESMANIAN [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ https://twitter.com/mortenlund89/status/1410672979114184710/photo/1. Twitter [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  86. ↑ SUN; JUN, 13; 2021 - 08:46. Link to the stars and decent broadband: Starlink trial providing 'absolutely fantastic' coverage in West Cork trial. echo live [online]. 2021-06-13 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ Vai aproveitar? Acesso à Internet da Starlink já está disponível em Portugal [online]. 2021-08-10 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (portugalsky) 
  88. ↑ https://twitter.com/elonmusk/status/1429923342044176385. Twitter [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  89. ↑ Starlink starts selling internet equipment in Poland. www.telecompaper.com [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ HDBLOG.IT. Starlink arriva in Italia in quantità limitate. HDblog.it [online]. 2021-09-15 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (italsky) 
  91. ↑ https://twitter.com/premyslvaculik/status/1443622486843793421. Twitter [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  92. ↑ https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/ukrajina-ovladla-nebe-a-nici-bezmocne-ruske-jednotky-diky-satelitum-elona-muska-40390998

Související články

Externí odkazy

SpaceX
Technika
Rakety
činné
ve vývoji
vyřazené
zrušené
Testovací technika
Kosmické lodě
nákladní
  • Dragon
  • Starship Cargo
  • Starship Tanker
pilotované
Raketové motory
Znovupoužitelnost
Lety
Odpalovací zařízení
Orbitální
Suborbitální
Přistávací plochy
Ostatní zařízení
  • Ústředí a výrobní závod (Hawthorne, California)
  • Testovací a poletová demontážní zařízení (McGregor, Texas)
  • Zařízení pro vývoj satelitů (Redmond, Washington)
  • Oblastní kanceláře (Chantilly, Houston, Seattle, Washington DC)
    		•
    Zakázky
  • Commercial Orbital Transportation Services (COTS)
  • Commercial Resupply Services (CRS)
  • Commercial Crew Development (CCDev)
  • Commercial Crew integrated Capability (CCiCap)
    		•
    Výzkum a vývoj
    Lidé
  • Elon Musk (CEO, CTO)
  • Gwynne Shotwell (prezidentka a COO)
  • Tom Mueller (vedoucí oddělení pohonu)
  • Hans Koenigsmann (vedoucí oddělení zajištění mise)
    		•
    Kurzíva značí neletěné stroje a budoucí lety nebo nedokončené základny. Symbol † značí neúspěšné lety, opuštěné lokality a zničené stroje.