Vůdce opozice (Izrael)

Vůdce opozice
ראש האופוזיציה
Roš ha-opozicija
Úřadující
Ja'ir Lapid
od 2. ledna 2023
Členský státIzrael
PředchůdceBenjamin Netanjahu
První ve funkciMe'ir Ja'ari (neformálně)
Ariel Šaron (formálně)
Vytvoření17. července 2000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V Izraeli je vůdce opozice (hebrejsky ראש האופוזיציה‎, Roš ha-opozicija) politik, který vede oficiální opozici v Knesetu, izraelském parlamentu. Vůdce opozice je podle ústavní konvence předseda největší politické strany v Knesetu, která není ve vládě (nebo ji nepodporuje).

Historie

Neformální vůdce opozice, do roku 2000

Do roku 2000 nebyla funkce vůdce opozice oficiální funkcí, ale spíše čestnou funkcí. Vůdcem opozice byl předseda největší strany, která nebyla ve vládě.

I když neexistoval zákon definující roli vůdce opozice, bylo zvykem, že se premiér pravidelně setkával s vůdcem největší opoziční strany.

Formální vůdce opozice, po roku 2000

Počátkem roku 2000 byly Knesetu předloženy dva návrhy zákona o změně postavení vůdce opozice, jeden předložila vláda a druhý poslanec Knesetu Uzi Landau. Návrhy byly sloučeny do jedné novely a 17. července 2000 Kneset schválil novelu č. 8, kterým byla přidána kapitola 6, jež popisovala roli vůdce opozice.[1] Zákon stanoví výběr vůdce opozice, způsob jeho výměny, upravuje jeho ceremoniální roli při různých oficiálních akcích a ukládá premiérovi povinnost informovat ho jednou měsíčně. Zákon rovněž stanoví, že plat vůdce opozice bude stanoven výborem Knesetu a nesmí být nižší než plat ministra vlády.

Seznam vůdců opozice

Neoficiální vůdci opozice

Během let 1948 až 2000 byl vůdcem opozice předseda největší opoziční strany.

Pořadí Obrázek Jméno

(Datum narození–Datum úmrtí)

Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu Vláda
1.
Me'ir Ja'ari

(1897–1987)

Mapam 10. března 1948 8. října 1951 1.
2.
2
Perec Bernstein

(1890–1971)

Všeobecní sionisté 8. října 1951 24. prosince 1952 3.
(1)
Me'ir Ja'ari

(1897–1987)

Mapam 24. prosince 1952 29. června 1955 4.
5.
(2)
Perec Bernstein

(1890–1971)

Všeobecní sionisté 29. června 1955 3. listopadu 1955 6.
3.
Menachem Begin

(1913–1992)

Cherut 3. listopadu 1955 5. června 1967 7.
8.
9.
10.
11.
12.
Gachal
Cherut 		13.
4.
Jicchak-Me'ir Levin

(1893–1971)

Agudat Jisra'el 5. června 1967 6. srpna 1970
14.
15.
(3)
Menachem Begin

(1913–1992)

Gachal
Cherut 		6. srpna 1970 20. června 1977
Likud
Cherut
16.
17.
5.
Šimon Peres

(1923–2016)

Ma'arach
Strana práce 		20. června 1977 13. září 1984 18.
19.
20.
6.
Juval Ne'eman

(1925–2006)

Techija–Comet 13. září 1984 22. prosince 1988 21.
Techija
22.
7.
Šulamit Aloni

(1927–2014)

Rac 22. prosince 1988 15. března 1990 23.
(5)
Šimon Peres

(1923–2016)

Ma'arach
Strana práce 		15. března 1990 13. července 1992
24.
Strana práce
8.
Jicchak Šamir

(1915–2012)

Likud 13. července 1992 24. března 1993 25.
9.
Benjamin Netanjahu

(1949–)

24. března 1993 18. června 1996
25., 26.
Likud–Gešer–Comet
(5)
Šimon Peres

(1923–2016)

Strana práce 18. června 1996 1. července 1997 27.
10.
Ehud Barak

(1942–)

1. července 1997 6. července 1999
Jeden Izrael
Strana práce
11.
Ariel Šaron

(1928–2014)

Likud 6. července 1999 30. července 2000 28.


Formální vůdci opozice

Po přijetí novely č. 8 se vůdcem opozice stala osoba zvolená největší opoziční frakcí.

Pořadí Obrázek Jméno

(Datum narození–Datum úmrtí)

Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu Vláda
1.
Ariel Šaron
(1928–2014) 		Likud 31. července 2000 7. března 2001 28.
2.
Josi Sarid
(1940–2015) 		Merec 21. března 2001 4. listopadu 2002 29.
3.
Binjamin Ben Eli'ezer
(1936–2016) 		Strana práce–Mejmad 4. listopadu 2002 17. února 2003
4.
Amram Micna
(1945–) 		12. března 2003 13. května 2003 30.
5.
Dalia Icik
(1952–) 		13. května 2003 25. června 2003
6.
Šimon Peres
(1923–2016) 		25. června 2003 9. ledna 2005
7.
Tommy Lapid
(1931–2008) 		Šinuj 10. ledna 2005 23. listopadu 2005
8.
Amir Perec
(1952–) 		Strana práce–Mejmad
Strana práce 		23. listopadu 2005 16. ledna 2006
9.
Benjamin Netanjahu
(1949–) 		Likud 16. ledna 2006 17. dubna 2006
15. května 2006 24. února 2009 31.
10.
Cipi Livniová
(1958–) 		Kadima 6. dubna 2009 2. dubna 2012 32.
11.
Šaul Mofaz
(1949–) 		2. dubna 2012 9. května 2012
12.
Šeli Jachimovič
(1960–) 		Strana práce 9. května 2012 23. července 2012
(11.)
Šaul Mofaz
(1949–) 		Kadima 23. července 2012 5. února 2013
(12.)
Šeli Jachimovič
(1960–) 		Strana práce 9. dubna 2013 25. listopadu 2013 33.
13.
Jicchak Herzog
(1960–) 		Sionistický tábor
Strana práce 		25. listopadu 2013 31. března 2015
1. června 2015 31. července 2018 34.
(10.)
Cipi Livniová
(1958–) 		Sionistický tábor
ha-Tnu'a 		1. srpna 2018 1. ledna 2019
(12.)
Šeli Jachimovič
(1960–) 		Strana práce 1. ledna 2019 30. dubna 2019
— žádný vůdce opozice[pozn. 1] 30. dubna 2019 27. května 2020
14.
Ja'ir Lapid
(1963–) 		Ješ atid–Telem 27. května 2020 6. dubna 2021 35.
(9.)
Benjamin Netanjahu
(1949–) 		Likud 28. června 2021 29. prosince 2022 36.
(14.)
Ja'ir Lapid
(1963–) 		Ješ atid 2. ledna 2023 úřadující 37.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Po politické krizi v letech 2019–2020, kdy během 21. a 22. Knesetu nebyla sestavena žádná vláda, nebyl jmenován žádný vůdce opozice, nicméně poslanec Knesetu Binjamin Ganc byl faktickým vůdcem opozice, neboť byl předsedou největší frakce, která nebyla zastoupena v prozatímní vládě.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ראש האופוזיציה (ישראל)‎ na hebrejské Wikipedii a Leader of the Opposition (Israel) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Leader of the Opposition [online]. Kneset [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy