Vittorio Emanuele Orlando
| Vittorio Emanuele Orlando | |
|---|---|
 | |
| předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu italského království | |
| Ve funkci: 1. prosince 1919 – 25. června 1920 | |
| Panovník | Viktor Emanuel III. |
| Předchůdce | Giuseppe Marcora |
| Nástupce | Enrico De Nicola |
| 23. premiér Itálie | |
| Ve funkci: 30. října 1917 – 23. června 1919 | |
| Předchůdce | Paolo Boselli |
| Nástupce | Francesco Saverio Nitti |
| ministr vnitra Itálie | |
| Ve funkci: 18. června 1916 – 23. června 1919 | |
| Předseda vlády | Paolo Boselli (do 30. října 1917) Vittorio Emanuele Orlando |
| Předchůdce | Antonio Salandra |
| Nástupce | Francesco Saverio Nitti |
| poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu italského království | |
| Ve funkci: 5. dubna 1897 – 21. ledna 1929 | |
| poslanec Ústavodárného shromáždění italské republiky | |
| Ve funkci: 2. června 1946 – 31. ledna 1948 | |
| senátor Parlamentu italské republiky | |
| Ve funkci: 8. května 1948 – 1. prosince 1952 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liberální strana Itálie |
| Rodné jméno | Vittorio Emanuele Orlando |
| Narození | 9. května 1860 Palermo |
| Úmrtí | 1. prosince 1952 Řím |
| Alma mater | Palermská univerzita |
| Profese | politik, profesor, diplomat, právník a vysokoškolský učitel |
| Ocenění | velkokříž Řádu Alfonse XII. (1924) velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Knight of the Order of the Most Holy Annunciation rytíř velkokříže Řádu italské koruny |
| Podpis |  |
| Commons | Vittorio Emanuele Orlando |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vittorio Emanuele Orlando (19. května 1860 Palermo ‒ 1. prosince 1952 Řím) byl italský diplomat a politik.
Biografie
V roce 1897 byl zvolen do italského parlamentu za obvod Partinico, který zastupoval až do roku 1925. Jednalo se o profesora práv a autora více než sto prací týkajících se právních záležitostí.
Premiérem se stal v roce 1917, po pádu stávající italské vlády v důsledku katastrofické porážky italské armády u Caporetta. Od února 1918 podporoval tvorbu československých legií a 21. dubna 1918 uzavřel dohodu s Milanem Rastislavem Štefánikem "o zřízení samostatného čs. vojska v Itálii. [1]Jako italský premiér vedl italskou delegaci na Pařížské mírové konferenci po skončení první světové války. Na konferenci byl znám svým teatrálním vystupováním (David Lloyd George mu udělil přezdívku „plačka“).
Po nástupu Mussoliniho k moci jej zpočátku podporoval, ale v roce 1925 se z politiky stáhnul. Podporoval však italskou invazi do Etiopie. Do politiky se vrátil až v roce 1944.
Po celou dobu své politické kariéry byl spojen s mafií. V roce 1952 zemřel v Římě.
-
La riforma elettorale, 1883
Odkazy
Reference
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12 - 18, 19 - 25, 140 - 148, 149
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vittorio Emanuele Orlando na Wikimedia Commons
