Մորիս Բառես
Մորիս Բառես ֆր.՝ Maurice Barrès | |
---|---|
![]() | |
Ծնվել է | օգոստոսի 19, 1862[1][2][3] |
Ծննդավայր | Charmes[4] |
Վախճանվել է | դեկտեմբերի 4, 1923[4][1][5][…] (61 տարեկան) |
Վախճանի վայր | Նյոյի սյուր Սեն[4] |
Գերեզման | cemetery of Charmes[6] |
Մասնագիտություն | գրող, քաղաքական գործիչ, վիպասան և լրագրող |
Լեզու | ֆրանսերեն |
Քաղաքացիություն | ![]() |
Կրթություն | Անրի Պուանկարե ավագ դպրոց և Château de la Malgrange? |
Գրական ուղղություններ | սիմվոլիզմ |
Անդամակցություն | Ֆրանսիական ակադեմիա[7], Ֆրանսիական հայրենիքի լիգա և Ստանիսլավի ակադեմիա |
Կուսակցություն | Boulangism? և Republican Federation? |
Պարգևներ | |
Զավակներ | Philippe Barrès? |
Մորիս Բառես Վիքիքաղվածքում | |
![]() |
Մորիս Բառես (ֆր.՝ Auguste-Maurice Barrès, օգոստոսի 19, 1862[1][2][3], Charmes[4] - դեկտեմբերի 4, 1923[4][1][5][…], Նյոյի սյուր Սեն[4][9]), ֆրանսիացի վիպասան, էսսեիստ, ազգայնականության (նացիոնալիզմի) տեսաբան, քաղաքական գործիչ[10]; Ստացել է իրավաբանական կրթություն։ Ընտրվել է Ֆրանսիական ակադեմիայի անդամ[11]։ Հեղինակն է «Ես-ի պաշտամունքը» (Le Culte du moi) եռագրության, որ բաղկացած է հետևյալ գրքերից. «Բարբարոսների հայացքի ներքո» (Sous l’oeil des Barbares (1888), «Ազատ մարդ» (Un Homme libre (1889) և «Բերենիսի պարտեզը» (Jardin de Bérénice (1891)։ Հիշարժան երկերից են նաև Du Sang, du volupté et de la mort-ը (1894), Greco ou le secret de Tolède-ն (1911) և Jardin sur l'Oronte-ը (1923); Հանրահայտ Դրեյֆուսի գործի դատաքննության ժամանակ արտահայտվել է ընդդեմ հրեա զինվորական Ալֆրեդ Դրեյֆուսի, որ մեղադրվում էր լրտեսության մեջ[12][13]։ Քարոզչական եռանդուն աշխատանք է կատարել Ժաննա դ՛Արկի պաշտամունքը արմատավորելու և տարածելու նպատակով[14]։
Որոշ պատմաբանների կարծիքով՝ առաջինը Մորիս Բառեսն է գործածել «նացիոնալ սոցիալիզմ» («նացիզմ») եզրույթը[15][16]։
Կենսագրություն
Մորիս Բառեսը ծնվել է 1862 թվականի օգոստոսի 19-ին Շարմ սյուր Մոզելում[17]։ Մանկությունն անցել է Լոթարինգիայում, որը 1870-1871 թվականների պատերազմում ֆրանսիացիների կրած պարտության հետևանքով, Էլզասի հետ մեկտեղ, հանձնվել է գերմանացիներյն։ Պատմական այդ իրադարձությունը խոր ու անջնջելի դրոշմ է թողել Բառասի ներաշխարհի ու ստեղծագործության վրա։ 27 տարեկանում ընտրվել է պատգամավոր և իր տևական քաղաքական գործունեության ընթացքում ջանացել է, ձախաթևյան շրջանակների հետ համագործակցելով, կերտել նացիոնալ (ազգայնական) սոցիալիզմ։ Ձգտելով պաշտպանել ֆրանսիացի աշխատավորների շահերը՝ դեմ է եղել ներգաղթյալներին և արտասահմանից ապրանքների ներմուծմանը[18]։ Դրեյֆուսի դատի շուրջ ծավալված թեժ բանավեճերն ու քաղաքական-գաղափարական պայքարը նրան հեռացրել են սոցիալիզմից ու սոցիալիստներից և նրա մեջ բյուրեղացրել նացիոնալիզմը՝ ազգայնականությունը, որը, սակայն, էքսպանսիոնիստական չէր, այլ՝ պաշտպանողական։ Նա ուզում էր, որ Ֆրանսիան կարողանա իրեն վերադարձնել 1871 թվականի ֆրանս-պրուսական պատերազմի հետևանքով կորցրածը։ Թշնամաբար էր տրամադրված գերմանացիների նկատմամբ։ Փառաբանում էր ռազմատենչությունն ու ավանդապաշտությունը՝ շեշտելով անցյալի դերն ու ազդեցությունը ազգի կյանքում[19]։
Իր գրական գործերում նա լիարժեքորեն ի հայտ է բերել թե՛ նուրբ վերլուծական միտք և թե՛ բարձր քնարական ոգի, դրսևորել է նաև խորհրդապաշտությանը բնորոշ արտահայտչաձևեր և, իհարկե, խոր ազգայնականություն։ Միաժամանակ խորամուխ է եղել իսպանական մշակույթի ուսումնասիրման մեջ, սիրել է ու բարձր գնահատել այն[20][21]։ Կյանքի որոշ շրջանում եղել է ռազմատենչ, մոլեռանդ հակասեմական[22] (թեև, Յուջին Վեբերի կարծիքով, այդ հարցում նրա հայացքներն ու վերաբերմունքն ավելի չափավոր ու մեղմ էին, քան բլանկիստներից շատ-շատերինը)[23]։
Երկեր
Վեպեր
- Le Culte du moi. Examen des trois idéologies (ինքնակենսագրական եռագրություն)
- L'Ennemi des Lois. - Paris։ Perrin, 1893 Gallica
- Le Roman de l'énergie nationale (трилогія)
- Les Déracinés. - Paris։ Fasquelle, 1897 Gallica
- L'Appel au soldat. - Paris։ Fasquelle, 1897
- Leurs figures. - Paris։ Juven, 1902
- Les Bastions de l'Est (եռագրություն)
- Au service de l'Allemagne. - Paris։ A. Fayard, 1905
- Colette Baudoche. - Paris։ Juven, 1909
- La Colline inspirée. - Paris։ Émile Paul, 1913 Archive.org
- Un jardin sur l'Oronte. - Paris։ Plon, 1922
Վիպակ
- La vierge assassinée, avec une lettre-préface de l'Auteur. Paris։ E. Sansot & Cie, 1904
Թատերգություն
- Une journée parlementaire, comédie de moeurs en 3 actes. - Paris։ Charpentier et Fasquelle, 1894 Gallica
Ուղեգրություններ
- Du sang, de la volupté, de la mort: Un amateur d'âmes. Voyage en Espagne, Voyage en Italie, etc.. - Paris։ Charpentier et Fasquelle, 1894 Gallica
- Amori et Dolori sacrum. La mort de Venise. - Paris։ Juven, 1903 Gallica
- Le Voyage de Sparte. - Paris։ Juven, 1906 Archive.org
- Le Gréco ou le Secret de Tolède. - Paris։ Émile-Paul, 1911
- Une enquête aux pays du Levant. - Paris։ Plon, 1923.
Քաղաքագիտական աշխատություններ
- Étude pour la protection des ouvriers français. - Paris։ Grande impr. parisienne, 1893 Gallica
- Scènes et doctrines du nationalisme - Paris։ Juven, 1902 Gallica
- Les amitiés françaises. - Paris։ Juven, 1903
- La grande pitié des Eglises de France. - Paris։ Émile-Paul, 1914
- Une visite à l'armée anglaise. - Paris։ Berger-Levrault, 1915 Gallica
- Les Diverses Familles spirituelles de la France. - Paris։ Émile-Paul, 1917 Gallica
- L'Ame française et la Guerre (chroniques). - Paris։ Émile-Paul, 1915–1920
- Le Génie du Rhin. - Paris։ Plon, 1921
- Faut-il autoriser les congrégations? Les Frères des écoles chrétiennes. - Paris։ Plon-Nourrit, 1923 Gallica
- Souvenirs d'un officier de la Grande armée, par [Jean-Baptiste-Auguste Barrès]; publiés par Maurice Barrès, son petit-fils. - Paris։ Plon-Nourrit, 1923
Անթոլոգիա
- Quelques cadences. - Paris։ Sansot, 1904 Gallica
Հետմահու հրատարակություններ
- Le Mystère en pleine lumière. - Paris։ Plon, 1926
- Les Maîtres. - Paris։ Plon, 1927
- Mes cahiers. - Paris։ Plon, 1929–1957 (14 томів)
Նորագույն հրատարակություններ
- Scènes et doctrines du nationalisme. - Paris։ Editions du Trident, 1987
- Mes cahiers: 1896–1923. - Paris։ Plon, 1994; herausgegeben von Guy Dupré
- Journal de ma vie extérieure. - Paris։ Julliard, 1994; ISBN 2-260-01111-X
- Romans et voyages. - Paris։ Editions Robert Laffont, 1999 (2 томи)
- Un jardin sur l'Oronte. - Transbordeurs, 2005; ISBN 2-84957-006-0
- La Colline inspirée. - Paris։ Rocher, 2005; ISBN 2-268-05249-4
- Sparte: Paysage d'un mythe. - Magellan & Cie, 2004; ISBN 2-914330-63-4
Գրականություն
- https://web.archive.org/web/20150127000047/http://etheses.dur.ac.uk/2779/1/2779_856.pdf%7Cfechaarchivo%3D27 de enero de 2015
- https://web.archive.org/web/20150126234739/http://revista-hc.com/includes/pdf/34_09.pdf%7Cfechaarchivo%3D26 de enero de 2015}
- https://books.google.es/books?id=JU3th4LnKvsC}(չաշխատող հղում)
- https://archive.org/details/historyoffascism00payn}
- https://books.google.es/books?id=94H61cGGGQ8C}(չաշխատող հղում)
- National Socialism and Antisemitism։ The Case of Maurice Barres (autor - Zeev Sternhell, publicación=Journal of Contemporary History, volumen=8|número=4|año=1973|páginas=47-66|issn=0022-0094
- Inheritance and Dilettantism։ the Politics of Maurice Barrès, (autor - Eugen Weber, publicación - Historical Reflections / Réflexions Historiques|volumen=2|número=1|año=1975|páginas=109-131|issn=0315-7997
- Albert Thibaudet, La vie de Maurice Barrès, Nouvelle Revue Française, Paris, 1924
- François Mauriac, La rencontre avec Barrès, 1945, Paris (Nouvelle édition։ La Table ronde, 1993. ISBN 2-7103-0609-3
- Jean-Marie Domenach, Barrès par lui-même, Éditions du Seuil, Paris, (1962)
- Zeev Sternhell, Maurice Barrès et le nationalisme français, Éditions Complexe, Bruxelles, 1985
- Emmanuel Godo, Ego scriptor : Maurice Barrès et l'écriture de soi, Éditions Kimé, Paris, 1998. ISBN 2-84174-099-4
- Sarah Vajda, Maurice Barrès, Flammarion, Paris, 2000; ISBN 2-08-067770-5
- Joseph Desaymard, Bourget, Barrès et l'Auvergne. Notes et souvenirs, en "L'Auvergne Littéraire" pp. 11–19, nº 115, 1946.
- Marcel Laurent, Pascal et Barrès, in "L'Auvergne Littéraire", pp. 1–21, nº 187, 4ème trim. 1965.
- Jean Godfrin, Barrès Mystique, Éd. La Baconière, Neuchâtel, 1962, 290p.
- François Broche, Maurice Barrès, Lattès, 1987
- Yves Chiron, Barrès et la terre, Sang de la Terre, 1987
- Jean-Michel Wittmann, Maurice Barrès romancier. Une nosographie de la décadence, Champion, 2000.
- Textes de Maurice Barrès,'Blaise Pascal et l'Auvergne',préface d'Emmanuel Godo,Au Signe de la Licorne,1999,240p.
- Jean Pierre Colin, "Maurice Barrès, le prince oublié", infolio, 2009, 249p.
- Paul Bourget, La leçon de Barrès, A la cité des livres, Paris 1924.
- http://rodin.uca.es/xmlui/bitstream/handle/10498/9542/17216837.pdf%7Curlarchivo=https://web.archive.org/web/20150126235222/http://rodin.uca.es/xmlui/bitstream/handle/10498/9542/17216837.pdf%7Cfechaarchivo=26(չաշխատող հղում)
- http://escholarship.org/uc/item/8p45g78n#page-2%7Cvolumen=23%7Cnúmero=1%7Caño=2007%7Capellido
Ծանոթագրություններ
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Bibliothèque nationale de France data.bnf.fr (ֆր.): տվյալների բաց շտեմարան — 2011.
- ↑ 2,0 2,1 Encyclopædia Britannica
- ↑ 3,0 3,1 filmportal.de — 2005.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8 Баррес Морис // Большая советская энциклопедия (ռուս.): [в 30 т.] / под ред. А. М. Прохорова — 3-е изд. — М.: Советская энциклопедия, 1969.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 Sycomore (ֆր.) / Assemblée nationale
- ↑ https://www.landrucimetieres.fr/spip/spip.php?article3505
- ↑ Ֆրանսիական ակադեմիա — 1635.
- ↑ Les "douze meilleurs romans français du demi-siècle" (ֆր.) / J. Fenoglio — Paris: Société éditrice du Monde, 1950. — ISSN 0395-2037; 1284-1250; 2262-4694
- ↑ «Maurice Barrès» (ֆրանսերեն). academie-francaise.fr. Վերցված է 2018 թ․ հունիսի 6-ին.
- ↑ «Maurice Barrès, French author and politician» (անգլերեն). Encyclopaedia Britannica. Վերցված է 2018 թ․ հունիսի 6-ին.
- ↑ «Auguste Maurice Barrès» (անգլերեն). encyclopedia.com. Վերցված է 2018 թ․ հունիսի 6-ին.
- ↑ Jacek Bartyzel. «Maurice Barrès» (լեհերեն). legitymizm.org. Վերցված է 2018 թ․ հունիսի 6-ին.
- ↑ «Արխիվացված պատճենը» (անգլերեն). dreyfus.culture.fr. Արխիվացված է օրիգինալից 2020 թ․ հունվարի 19-ին. Վերցված է 2018 թ․ հունիսի 6-ին.
{cite web}
: More than one of|accessdate=
and|access-date=
specified (օգնություն) - ↑ «Maurice Barrès» (լեհերեն). myslkonserwatywna.pl. Վերցված է 2018 թ․ հունիսի 6-ին.
- ↑ A. Wielomski, Narodowy socjalizm, [w:] „Encyklopedia Białych Plam“, t. 12, Radom 2003, s. 299.
- ↑ Paxton, 2005, էջ 48
- ↑ Brewster 2006, p. 49; González Cuevas 2007, p. 202.
- ↑ M. Waldenberg, Barrès Maurice, [w:] Słownik historii doktryn politycznych, t. 1, red. M. Jaskólski, Warszawa 1997, s. 152.
- ↑ M. Waldenberg, Barrès Maurice, [w:] Słownik historii doktryn politycznych, t. 1, red. M. Jaskólski, Warszawa 1997, s. 152-153.
- ↑ González Cuevas, 2007, էջ 202
- ↑ Jean Bécarud, « Las Españas de Maurice Barrès Արխիվացված 2011-07-21 Wayback Machine », Bulletin d'histoire contemporaine de l'Espagne, nº 32-36 (2000-2003), pp. 179-198
- ↑ Poliakov 2003, p. 265; Payne 1995, p. 46.
- ↑ Weber, 1975, էջ 119
Արտաքին հղումներ
- Բառեսի երկերը Ebooksgratuits կայքում
- Maurice Barrès en el "Jardin de Bérénice" en Camargue Արխիվացված 2020-09-19 Wayback Machine, paseo literario por el sitio Mistral et noroît Արխիվացված 2020-01-28 Wayback Machine
- Philippe Zard, L'arbre et le philosophe. Du platane de Barrès au marronnier de Sartre Արխիվացված 2020-07-12 Wayback Machine (2009) en la publicación online Silène
- La visite chez Barrès - Portrait de l’antidreyfusard en philosémite Արխիվացված 2012-07-07 Wayback Machine (enero de 2010); artículo de François Miclo en Causeur
![]() | Վիքիքաղվածքն ունի նյութեր, որոնք վերաբերում են «Մորիս Բառես» հոդվածին։ |
![]() | Վիքիպահեստն ունի նյութեր, որոնք վերաբերում են «Մորիս Բառես» հոդվածին։ |
|