Čapisčuávjiširree
| Čapisčuávjiširree Calidris alpina (Linnaeus, 1758) |
|
|---|---|
 |
|
| Tile | LC (eellimvuáimálâš)[1] |
| Tile Suomâst | NT (čalmeestoonnum)[2] |
 |
|
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Riddolodeh Charadriiformes |
| Vyelilahko | Kalâččeijeeh Charadrii |
| Hiäimu | Miähástuvah Scolopacidae |
| Suuhâ | Širreeh Calidris |
| Šlaajâ | alpina |
Čapisčuávjiširree lii miähástuvâi hiäimun kullee kalâččeijee.
Stuárudâh já tobdomeerhah
Čapisčuávjiširree lii 17–21 cm kukkosâš já tiäddá 32–36 g. Ton pyeremus tobdomerkkâ lii noomâs mield čapis čuávjitiälkku, mii lii ereslágán ko eres siämmáástuárusijn kalâččeijein. Selgipeeli lii ruškis- já čapiskirjáá, čeve já radde láá ränissárgááh. Jienâ lii šurijdeijee "dsryy"-njuurgâs.[3]
Lavdâm já eellimpiirâs
Čapisčuávjiširree pessee Tave-Amerik, Euroop já Aasia taveoosijn. Suomâst pessejeh kyehti vyelišlaajâ: Säämi tuodârjeegijn pessejeijee alpina já Merâpoođâ kuávlust pessejeijee schinzii. Alpina pessimnääli lii áárvu mield 400 paarrâd já schinzii tuše suulân 50 paarrâd. Schinzii lii-uv kriittisávt uhkevuálásâš Suomâst.[4] Čapisčuávjiširree tálvástâl Uárji- já Maadâ-Euroopist sehe Afrikist já máccá pessiđ Suomân vyesi-kesimáánust. Čohčâvarrim álgá jo kesimáánu loopâst já pištá roovvâdmáánu räi.[3]
Lasanem
Čapisčuávjiširree mannee kesimáánust nelji mane, já ores já niŋálâs läälih taid 21–24 peivid. Uđâgááh oceh jieijâs ravâdâs jo viehâ uccen já kirdeškyetih 18–21 peeivi ahasâžžân.[3]
Raavâd
Čapisčuávjiširree porá čielgitävtittes elleid.[3]
Käldeeh
- ↑ IUCN Red List Čujottum 22.6.2021 (eŋgâlâskielân)
- ↑ BirdLife Suomi Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ a â b c Luontoportti.fi Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ Suomen lintuatlas Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)