Lîssin

Po des linwincieusès racsegnes sol mot "Lîssin", alez s' vey sol Wiccionaire

Lîssin[1] (fr: Lincent, nl: Lijsem), c' est ene rebanêye comene di Walonreye, el province di Lidje.

eplaeçmint del comene dins l' province

Mwaissès dnêyes

  • Dimorants: 3040 (2008)
  • Limero del posse: 4287
  • Arondixhmint: Wareme
  • Sitindêye: 14,66 km²
  • Dinsité: 196,18 djins/km²

Ban d' Lîssin

li voye do TGV (2004)

Economeye

  • Bire do payis : Gn a yeu ene pitite bressene k' a cmincî diviè 1990, et s' lomer : li Pirreye di Lîssin.
  • Dimorance des navteus : Lîssin est metowe so l' otostråde Brussele Lidje; eto, elle a assaetchî sacwants navteus. Li comene est trevåtcheye på TGV dispu 2003. Li novele gåre do TGV va kécfeye fé aploure des noveas comieces so Lîssin.

Difoûtrinne hårdêye

Waibe del comene


Essegne del province
 
Province di Lidje
Drapea del province

Arondixhmint d' Hu: Ama | Antene | Beurdene | Clavir | Ferire | Hamwer | Héron | Hu | Indji | Mårcin | Modåve | Nandrin | Oufet | Tinlot | Verlinne | Viyé-l'-Boulet | Wônse

Arondixhmint d' Lidje: | Aiwêye | Anse | Awan | Bassindje | Binne-Heuzea | Blegneye | Comblin-å-Pont | Dålem | Djouprele | Esneu | Flémåle | Fléron | Gråce-Hologne | Hesta | Lidje | Li Noûpré | Oûpêye | Serè | Sint-Nicolêye | Soûmagne | Sprimont | Tchôfontinne | Li Trô | Vizé

Arondixhmint d' Vervî: | Ååbel | Ambleve (Amel) | Bailou | Bolindje (Büllingen) | Burg-Reuland | Bûtgenbach (Bûtba) | Dizon | Djalhé | Eupen (Neyåw) | Heve | Kelmis (Li Calmene) | Lierneu | Limbôr | Lontzen (Lonzene) | Måmdiy | Ône | Pepinster | Raeren | Sankt Vith (Sint-Vit) | So-on-Mont-d'-Plomb | Spå | Ståvleu | Stoumont | Teu | Timister-Clairmont | Troes-Ponts | Vervî | Waime | Welkenrote

Arondixhmint d' Wareme: | Bierlô | Braive | Crusnêye | Djer | Doncél | Faime | Fexhe-å-Hôt-Clokî | Haneu | Lîssin | Oreye | Remicoû | Sint-Djôr-so-Mouze | Wareme | Wazedje

Beldjike | Walonreye | Provinces


Sourdants

Aperçu des références

  1. Sicrijhaedje avou «s» etimolodjike et des vîs scrijhas (Lynsen, 1031; Linsem 1149; on scrît eto Lîcin, Lîcint, tot rxhinant les romanijhaedjes des papiyåds k' ont cmincî avou on scrijha ch (Linchain, 1525).