Řehoř VII.

Svatý
Řehoř VII.
157. papež
Církevřímskokatolická
Zvolení22. dubna 1073
Uveden do úřadu30. června 1073 (konsekrace)
Pontifikát skončil25. května 1085
PředchůdceAlexandr II.
NástupceViktor III.
Zasvěcený život
Institutbenediktini
Svěcení
Kněžské svěceníkvěten 1073
Biskupské svěcení30. června 1073
Osobní údaje
Rodné jménoHildebrand
Datum narozenícca 1020–1025
Místo narozeníSovana, Toskánsko, Svatá říše římská Svatá říše římská
Datum úmrtí25. května 1085
Místo úmrtíSalerno, Apulské hrabství, Itálie
Místo pohřbeníkatedrála v Salernu
Svatořečení
Beatifikace1584
beatifikoval Řehoř XIII.
Kanonizace1606
kanonizoval Benedikt VII.
Svátek25. května
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Seznam papežů nosících jméno Řehoř
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Řehoř VII., rodným jménem Hildebrand ze Soany, (cca 1020–1025 Sovana – 25. května 1085 Salerno) byl papežem od 22. dubna 1073 až do své smrti v roce 1085. V roce 1075 vyhlásil tento papež neomezenou vládu papeže nad celým světem a církví v dokumentu Dictatus papae (o tom, zda to bylo oficiálně vydáno se vedou spory). Od roku 1584 je římskokatolickou církví uctíván jako světec.

Život

Na pohřbu Alexandra II. byl na nátlak lidových mas v rozporu s církevním právem prohlášen papežem.

V roce 1075 se dostal do konfliktu s císařem Jindřichem IV., který vyvrcholil uvalením klatby na Jindřicha a jeho zbavení císařské hodnosti. Pod tlakem německé šlechty se Jindřich vypravil na cestu do Canossy v době, kdy Řehoř pobýval na hradě Canossa. Vykonal předepsané církevní pokání, za což mu Řehoř udělil 30. ledna 1077 rozhřešení. V roce 1080 se však jejich vztahy opět zhoršily a Řehoř znovu Jindřichovi odebral titul císaře. Jindřich na tuto situaci reagoval svoláním synody do Brixenu, kde byl jmenován vzdoropapežem Wibert z Ravenny, který přijal jméno Klement III. V roce 1084 vstoupili Jindřich a Klement do Říma, kde Jindřicha korunoval císařem.

Zatímco německé oddíly obléhaly Andělský hrad, kde se skrýval Řehoř VII., Řím dobyly normanské oddíly, kterým velel vévoda Robert Guiscard. Normané donutili Jindřicha odtáhnout a potom vyplenili a zpustošili město, čímž obrátili hněv lidu proti Řehořovi, který musel s Normany odtáhnout do vyhnanství v Salernu, kde později zemřel.

Roku 1584 byl blahořečen papežem Řehořem XIII., roku 1728 pak svatořečen papežem Benediktem XIII.[1]

Dílo

V roce 1074 vydal Dictatus papae, podle něhož je papež neomezeným pánem univerzální církve právem rozhodovat ve všech věcech křesťanstva. Zatímco on smí soudit všechny, jeho nesmí soudit nikdo. Může dosazovat biskupy a může sesazovat císaře. Římská církev se nikdy nezmýlila a nikdy se nezmýlí.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Catholic Encyclopedia 1913

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Papež
Předchůdce:
Alexandr II. 		1073–1085
Řehoř VII. 		Nástupce:
Viktor III.
Papežové
Seznam papežů
1.–4. století
5.–8. století
9.–12. století
  • Štěpán IV.
  • Paschal I.
  • Evžen II.
  • Valentin
  • Řehoř IV.
  • Sergius II.
  • Lev IV.
  • Benedikt III.
  • Mikuláš I. Veliký
  • Hadrián II.
  • Jan VIII.
  • Marinus I.
  • Hadrián III.
  • Štěpán V.
  • Formosus
  • Bonifác VI.
  • Štěpán VI.
  • Roman
  • Theodor II.
  • Jan IX.
  • Benedikt IV.
  • Lev V.
  • Sergius III.
  • Anastasius III.
  • Lando
  • Jan X.
  • Lev VI.
  • Štěpán VII.
  • Jan XI.
  • Lev VII.
  • Štěpán VIII.
  • Marinus II.
  • Agapetus II.
  • Jan XII.
  • Lev VIII.
  • Jan XIII.
  • Benedikt VI.
  • Benedikt VII.
  • Jan XIV.
  • Jan XV.
  • Řehoř V.
  • Silvestr II.
  • Jan XVII.
  • Jan  XVIII.
  • Sergius IV.
  • Benedikt VIII.
  • Jan XIX.
  • Benedikt IX.
  • Silvestr III.
  • Benedikt IX.
  • Řehoř VI.
  • Klement II.
  • Benedikt IX.
  • Damasus II.
  • Lev IX.
  • Viktor II.
  • Štěpán IX.
  • Mikuláš II.
  • Alexandr II.
  • Řehoř VII.
  • Viktor III.
  • Urban II.
  • Paschalis II.
  • Gelasius II.
  • Kalixt II.
  • Honorius II.
  • Inocenc II.
  • Celestýn II.
  • Lucius II.
  • Evžen III.
  • Anastasius IV.
  • Hadrián IV.
  • Alexandr III.
  • Lucius III.
  • Urban III.
  • Řehoř VIII.
  • Klement III.
  • Celestýn III.
  • Inocenc III.
    		•
    13.–16. století
    17. století–současnost
    Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.