Sergius III.

Jeho Svatost Sergius III.
119. papež
Papež Sergius III.
Církev	římskokatolická
Zvolení	leden 904
Uveden do úřadu	29. ledna 904 (konsekrace)
Pontifikát skončil	14. dubna 911
Předchůdce	Lev V.
Nástupce	Anastasius III.
Osobní údaje
Datum narození	kolem roku 870?
Místo narození	Řím, Papežský stát
Datum úmrtí	14. dubna 911
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Seznam papežů nosících jméno Sergius multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergius III. (kolem roku 870^? Řím – 14. duben 911 Řím) byl papežem katolické církve od 29. ledna 904 až do své smrti. Proslul zejména svou aktivní účastí na tzv. synodě mrtvých a nemorálním zločinným životem.^[1]

Život a kariéra před pontifikátem

Byl spřízněný s tusculskou rodinou Conti. Papežem Marinem I. byl vysvěcen na podjáhna, Štěpánem V. na jáhna a papež Formosus ho jmenoval biskupem v Caere. Aktivně se zúčastnil tzv. synody mrtvých, na které byla za přítomnosti papeže Štěpána VI. souzena mrtvola papeže Formosa. Za to byl později papežem Janem IX. spolu s několika dalšími duchovními poslán do vyhnanství.^[2]

Pontifikát

Sergius se stal papežem již roku 897, ale musel ustoupit Janu IX.^[3][4] V roce 904 provedl de facto převrat a papežského trůnu se zmocnil. K moci mu dopomohl mocný římský aristokrat Theofylakt, který sledoval vlastní zájmy.^[5] Pro toto období se někdy používá pojem pornokracie, který vyjadřuje podíl prostitutek na moci. S Theofylaktovou dcerou Maroziou Sergius III. pravděpodobně udržoval poměr a měl s ní zřejmě i syna. Dodnes nebylo potvrzeno (ale ani vyvráceno), jednalo-li se o Marozionina syna, který se později stal papežem Janem XI.^[6][7]

Sergius III. nechal obnovit baziliku sv. Jana Lateránského, která byla zničena zemětřeseními. Je též prvním papežem zpodobňovaným na stříbrných denárech s tiárou.^[8]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergius III. na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

• GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0. 
• MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2. 
• RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.