Alfatar
Alfatar Алфатар | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°56′48″ s. š., 27°17′28″ v. d. |
Nadmořská výška | 188 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Silisterská |
Obština | Alfatar |
Alfatar | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 105,443 km² |
Počet obyvatel | 1 366 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 13 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | 08511 |
PSČ | 7570 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alfatar (bulharsky Алфатар) je město ležící v severním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 1 400[1] obyvatel.
Nedaleko města se nachází lesní rezervace v oblasti Karakuz.
Název
Alfatar je jedinečný název osady v bulharské toponymii. V historických pramenech se nachází pod názvy: Alfatar, Aflatar, Achlatar a Iflatar. Protobulharský původ najdeme v názvu „jai“ – vojsko a „tora“ – město (pevnost) – v překladu „pevnost s armádou“. Podobně – „Iflatar“ se nazývala jižní strana středověké pevnosti Druster (nyní Silistra).
Pozoruhodné je, že téměř 3 000 kilometrů daleko ve středním Španělsku se nachází město s téměř identického názvu – Alfafar.
Historie
Alfatar je stará bulharská osada známá od roku 1573.
Během rusko-turecké války, emigrovalo v srpnu 1773 z vesnice 400 rodin do Ruské říše. V následujícím roce založili osadu Olšanka v oblasti ruské vojenské hranice, která v té době vznikala. Mnoho Bulharů zklamaných neúrodnými zeměmi se rozhodlo vrátit do své vlasti, byli však vystaveni represím a byli nuceni v Olšance zůstat.[2]
Po rusko-turecké válce v letech 1828–1829 se zde usadili osadníci z Slivenské a Jambolské oblasti. V době osvobození z turecké nadvlády zde žilo 2039 obyvatel a vesnice patřila k největším v bulharské části Dobrudže.
Podle Bukurešťské mírové smlouvy z roku 1913 se vesnice stala součástí Rumunska. Obyvatelstvo silně odolávalo pokusům o odnárodnění, účastnilo se Dobrudžské revoluční organizace a revolučního dělnického hnutí v Rumunsku.[3] Bulharsku byla ves navrácena na základě Craiovské smlouvy v roce 1940.
V letech 1942-1943 byl Alfatar na krátkou dobu přejmenován na General Lazarovo, načež byl obnoven jeho současný název. V té době zde byl parní mlýn, 6 větrných mlýnů a další drobné podniky.
V roce 1974 Alfatar byl prohlášen městem.
Obyvatelstvo
V roce 1903 žilo v Alfataru podle oficiálních statistik 2 971 obyvatel, 105 novorozenců, 46 sňatků, 19 gramotných mužů a 6 žen.[4] Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021):[5]
Alfatar | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1934 | 1946 | 1956 | 1965 | 1975 | 1985 | 1992 | 2001 | 2011 | 2021 | ||||||
Populace | 4 120 | 4 358 | 4 042 | 3 648 | 3 250 | 2 901 | 2 468 | 2 122 | 1 633 | 1 318 |
K 15. prosinci 2024 ve městě žilo 1 343 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 1 361 obyvatel.[6] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[7][p 1]
Odkazy
Poznámky
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алфатар na bulharské Wikipedii.
- ↑ Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
Reference
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ ДОЙНОВ, Стефан. Българите в Украйна и Молдова през Възраждането (1751-1878). [s.l.]: Академично издателство "Марин Дринов", 2005. 340 s. Dostupné online. ISBN 978-954-322-019-9. S. 57–58. (bulharsky) Google-Books-ID: KkojAQAAIAAJ.
- ↑ ИВАНОВ, Ст. Комутажиитѣ за Алфатаръ. Поле - вестник-ежедневник. 7. юли 1929, Година I, бр. 16, s. 1. Dostupné online [pdf]. (bulharsky)
- ↑ Дирекция на Статистиката, Княжество България. Движение на населението през 1903 година. [s.l.]: [s.n.], 1906. S. 68. (bulharsky)
- ↑ Nacionalen statističeski institut. Справка за населението на гр. Алфатар, общ. Алфатар, обл. Силистра Код EKATTE - 00415 [online]. Национален статистически институт [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-12-15 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2024-06-20]. Řádek 3654. soubor ve formátu xls. (bulharsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfatar na Wikimedia Commons