Formule 1 v roce 1972

23 sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (1972)
Obecné informace
Počet závodů	12
Počet pilotů	44
Počet týmů	18
Pohár jezdců
První	Emerson Fittipaldi (Lotus–Ford)
Druhý	Jackie Stewart (Tyrrell–Ford)
Třetí	Denny Hulme (McLaren–Ford)
Pohár konstruktérů
První	Lotus–Ford
Druhý	Tyrrell–Ford
Třetí	McLaren–Ford
Formule 1
◄ 1971 1973 ►

Sezóna Formule 1 1972 byla 23. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 12. mistrovských a 6 nemistrovských závodů. Mistrovství světa se konalo mezi 23. lednem a 8. říjnem.

Emerson Fittipaldi, jezdící za Lotus, se ve svých 25 letech stal dosud nejmladším mistrem světa.^[1] Tento rekord vydržel až do titulu Fernanda Alonsa v roce 2005. Úřadující šampion Jackie Stewart skončil v šampionátu na druhém místě. Tým Lotus skončil celkově pátý v pořadí sezóny 1971, ale neustále vyvíjel svůj inovativní „klínový“ design vozu Lotus 72, aby získal překvapivé vítězství v šampionátu.^[2] Vůz měl nápadné černo-zlaté zbarvení podle jejich sponzora Imperial Tobacco, které představilo novou značku cigaret John Player Special.

Tým British Racing Motors (BRM) získal své poslední vítězství, když Jean-Pierre Beltoise vyhrál Grand Prix Monaka 1972 zasaženou deštěm s vozem BRM P160.

Účastník	Konstruktér	Šasi	Motor	Pneumatiky	Jezdci	Závody
Motor Racing Developments	Brabham-Ford	BT33 BT34 BT37	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	Graham Hill	Vše
					Carlos Reutemann	1–2, 5–12
					Wilson Fittipaldi	3–12
Marlboro BRM España Marlboro BRM Austria Marlboro BRM	BRM	P160B P153 P180 P160C	BRM P142 3,0 V12	F	Howden Ganley	1–6, 8–12
					Reine Wisell	1, 3–4, 6, 8, 10
					Peter Gethin	1–7, 9–12
					Alex Soler-Roig	1, 3
					Helmut Marko	1–2, 4–6
					Jean-Pierre Beltoise	2–12
					Vern Schuppan	5
					Jackie Oliver	7
					Bill Brack	11
					Brian Redman	12
Scuderia Ferrari SpA SEFAC	Ferrari	312B2	Ferrari 001/1 3,0 F12	F	Jacky Ickx	Vše
					Clay Regazzoni	1–5, 8–12
					Mario Andretti	1–3, 10, 12
					Nanni Galli	6
					Arturo Merzario	7–8
John Player Team Lotus World Wide Racing	Lotus-Ford	72D	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	F	Emerson Fittipaldi	Vše
					David Walker	1–9, 12
					Reine Wisell	11–12
STP March Racing Team	March-Ford	721 721X 721G	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	Ronnie Peterson	Vše
					Niki Lauda	Vše
Équipe Matra Sports	Matra	MS120C MS120D	Matra MS72 3,0 V12	G	Chris Amon	Vše
Yardley Team McLaren	McLaren-Ford	M19A M19C	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	Denny Hulme	Vše
					Peter Revson	1–3, 5, 7, 9–12
					Brian Redman	4, 6, 8
					Jody Scheckter	12
Brooke Bond Oxo - Rob Walker Team Surtees Ceramica Pagnossin Team Surtees Flame Out Team Surtees Team Surtees	Surtees-Ford	TS9B TS14	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	F	Tim Schenken	Vše
					Andrea de Adamich	Vše
					Mike Hailwood	2–10, 12
					John Surtees	10, 12
Elf Team Tyrrell	Elf Tyrrell-Ford	003 002 004 005 006	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	Jackie Stewart	1–4, 6–12
					François Cevert	Vše
					Patrick Depailler	6, 12
Team Williams Motul	March-Ford Politoys-Ford	711 721 FX3	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	Henri Pescarolo	Vše
					Carlos Pace	2–12
Team Eifelland Caravans	Eifelland-Ford	21	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	Rolf Stommelen	2–9
Lucky Strike Racing	Lotus-Ford	72D	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	F	Dave Charlton	2, 6–8
Team Gunston	Surtees-Ford	TS9	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	F	John Love	2
	Brabham-Ford	BT33			William Ferguson	2
Clarke-Mordaunt-Guthrie Racing	March-Ford	721G	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	F	Mike Beuttler	3–12
Martini Racing	Tecno	PA123/3	Tecno Series-P 3,0 F12	F	Nanni Galli	5, 7, 9–10
					Derek Bell	6, 8, 10–12
Darnval Connew Racing Team	Connew-Ford	PC1	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	F	François Migault	7, 9
Gene Mason Racing	March-Ford	711	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	F	Skip Barber	11–12
Champcarr Inc.	Surtees-Ford	TS9B	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	F	Sam Posey	12

• BRM najala Reine Wisella z Lotusu a Jeana-Pierra Beltoise z Matry. Tým ztratil Jo Sifferta, když zemřel během závodu Victory Race v roce 1971 v Brands Hatch.
• Po spolupráci s McLarenem v roce 1970 spolupracovala Alfa Romeo s Marchem v roce 1971. Obě kampaně byly neúspěšné a italská firma se z Formule 1 stáhla. (Vrátili se s Brabhamem v roce 1976.) March povýšil jejich pilota Formule 2 Nikiho Laudu do týmu Formule 1, zatímco Rakušan pokračoval v závodění i ve Formuli 2.
• V Lotusu se k Emersonovi Fittipaldimu připojil David Walker, zatímco McLaren podepsal šampiona Can-Am z roku 1971 Petera Revsona. Předtím spolu pracovali v Indianapolis 500 v roce 1971.
• Poté, co se Beltoise přestěhoval do BRM, tak Matra zredukovala své působení na pouhé jedno auto.
• Tým Surtees podepsal Tima Schenkena z Brabhamu a Andreu de Adamicha z Marche. Mike Hailwood byl povýšen na plný úvazek a mezitím jezdil i ve Formuli 2, ve které vyhrál titul. Majitel John Surtees se zaměřil na svou manažerskou roli a na konci sezóny odešel ze závodění.
• Brabham v rukou nového generálního ředitele Bernieho Ecclestonea povýšil svého jezdce z Formule 2 Carlose Reutemanna, aby závodil vedle veterána Grahama Hilla. Wilson Fittipaldi Júnior obsadil třetí vůz Brabhamu.
• Do svého třetího roku jako vlastníka týmu ve Formuli 1 Frank Williams získal sponzorství od francouzské ropné společnosti Motul, díky které mohl koupit nový March 721 pro svého jezdce Henriho Pescarola. Do týmu také povýšil svého jezdce z Formule 2 Carlose Paceho a dal mu minulo roční March 711. Williams zkoušel vůz Politoys FX3, ale řízení vozu selhalo v první jízdě, která proběhla během Grand Prix Velké Británie, a šasi bylo těžce poškozené.

• Günther Hennerici, majitel společnosti Eifelland na výrobu karavanů, se oženil s pilotkou Formule 2 Hannelore Wernerovou. Společně založili závodní tým, který v roce 1971 soutěžil v německém šampionátu Formule 3, než se v roce 1972 připojil do Formule 1. Od druhého závodu sezóny nastoupili s přepracovaným vozem March 721 pod jménem Eifelland a podepsali smlouvu s Rolfem Stommelenem z týmu Surtees. Než však sezóna skončila, ze šampionátu odstoupili a zaměřili své úsilí na Formuli 3.
• Tecno byl úspěšný italský motokárový a závodní tým. Se sponzorstvím od Martini si postavili vlastní šasi pro Formuli 1 a v roce 1972 vstoupili do šampionátu od Grand Prix Belgie. Podepsali Nanni Galliho, který přišel z týmu March.
• Connew Racing Team měl v úmyslu vstoupit a soutěžit v celé sezóně 1972, ale podařilo se mu odstartovat pouze do Grand Prix Rakouska s francouzským jezdcem Francoisem Migaultem za volantem. Své vlastnoručně vyrobené šasi upravili tak, aby splňovaly předpisy Formule 5000 pro rok 1973, ale na konci tohoto roku vůz havaroval a tým se rozpadl.

Pořadí	Grand Prix	Okruh	Datum
1	Grand Prix Argentiny	Autódromo Oscar Alfredo Gálvez, Buenos Aires	23. leden
2	Grand Prix Jihoafrické republiky	Kyalami Grand Prix Circuit, Midrand	4. březen
3	Grand Prix Španělska	Circuito Permanente Del Jarama, Madrid	1. květen
4	Grand Prix Monaka	Circuit de Monaco, Monte Carlo	14. květen
5	Grand Prix Belgie	Nivelles-Baulers, Nivelles	4. červen
6	Grand Prix Francie	Charade Circuit, Clermont-Ferrand	2. červenec
7	Grand Prix Velké Británie	Brands Hatch, West Kingsdown	15. červenec
8	Grand Prix Německa	Nürburgring, Nürburg	30. červenec
9	Grand Prix Rakouska	Österreichring, Spielberg	13. srpen
10	Grand Prix Itálie	Autodromo Nazionale di Monza, Monza	13. září
11	Grand Prix Kanady	Mosport Park, Bowmanville[pozn. 1]	24. září
12	Grand Prix USA	Watkins Glen International, New York	8. říjen

• Grand Prix Argentiny se do kalendáře vrátila poprvé od roku 1960. Znovu se závodilo na okruhu Autódromo Oscar y Juan Gálvez.
• Grand Prix Belgie se také vrátila poté, co byl závod v roce 1971 zrušen kvůli tomu, že okruh Circuit de Spa-Francorchamps nesplnil povinné bezpečnostní normy. V roce 1972 se závod konal na okruhu Nivelles-Baulers.
• Grand Prix Španělska byla přesunuta z Montjuïc do Jaramy v rámci střídání události mezi dvěma okruhy. Stejně tak byla Grand Prix Francie přesunuta z okruhu Paul Ricard na okruh Charade a Grand Prix Velké Británie byla přesunuta ze Silverstone do Brands Hatch.

• Formule 1 zamýšlela uspořádat druhou Grand Prix ve Spojených státech, nazvanou Grand Prix USA Západ, na okruhu Ontario Motor Speedway poblíž Los Angeles. Závod se měl konat 9. dubna a měl být třetím závodem v kalendáři. FIA požadovala po majitelích okruhu, aby nejprve uspořádali testovací závod, ale ti nevyhověli a závod byl zrušen.
• Grand Prix Nizozemska byla původně naplánována na 18. června mezi Grand Prix Belgie a Francie, ale byla zrušena kvůli bezpečnostním vylepšením, které nebyly na okruhu Zandvoort dokončeny včas před závodem, kvůli nedostatku financí.^[3]
• Grand Prix Mexika byla naplánována na 22. října, jako poslední závod šampionátu, ale byla zrušena poté, co místní zájem opadl po smrti Pedra Rodrígueze, který zemřel při havárii sportovního vozu v roce 1971.^[4]

• Minimální hmotnost vozu byla zvýšena z 530 kg na 550 kg.^[5]
• Stejně jako v letech 1966 až 1969 mohly nyní vozy se stlačeným motorem, například s turbodmychadlem, mít zdvihový objem 1500 ccm. (Na dva roky mezitím byl snížen na 500 ccm.) Maximální zdvihový objem pro motory s přirozeným sáním zůstal na 3 000 ccm.^[5]

Bezpečnost se ve Formuli 1 stala vážným tématem. Od roku 1969 začaly být instalované některé bezpečnostní prvky. Rok 1972 byl první sezónou, kdy všechny navštívené okruhy odpovídaly povinným bezpečnostním normám. Byla zveřejněna oficiální kritéria bezpečnosti okruhu, včetně například specifikací oplocení proti úlomkům.^[5][6]

Na vozech byla také povinná některá bezpečnostní opatření:^[5][6]

• Palivové nádrže musely být vyloženy „bezpečnostní pěnou“,.
• Žádná hořčíková deska nesměla mít tloušťku menší než 3 milimetry.
• Jezdec musel mít opěrku hlavy.
• Byly stanoveny minimální rozměry pro kokpit.
• Jezdec musel být zajištěn 6-ti bodovým pásem.
• Byl navržen jeden spínač tak, aby odpojil elektrické komponenty na voze a spustil hasicí přístroj.
• Na zadní část vozu bylo namontováno 15W červené světlo.

Byl zveřejněn první Kodex chování jezdců.^[5][6]

Pořadí	Grand Prix	Pole position	Nejrychlejší kolo	Vítěz závodu	Vítězný tým	Pneumatiky	Výsledky
1	Grand Prix Argentiny	Carlos Reutemann	Jackie Stewart	Jackie Stewart	Tyrrell-Ford	G	Výsledky
2	Grand Prix Jihoafrické republiky	Jackie Stewart	Mike Hailwood	Denny Hulme	McLaren-Ford	G	Výsledky
3	Grand Prix Španělska	Jacky Ickx	Jacky Ickx	Emerson Fittipaldi	Lotus-Ford	F	Výsledky
4	Grand Prix Monaka	Emerson Fittipaldi	Jean-Pierre Beltoise	Jean-Pierre Beltoise	BRM	F	Výsledky
5	Grand Prix Belgie	Emerson Fittipaldi	Chris Amon	Emerson Fittipaldi	Lotus-Ford	F	Výsledky
6	Grand Prix Francie	Chris Amon	Chris Amon	Jackie Stewart	Tyrrell-Ford	G	Výsledky
7	Grand Prix Velké Británie	Jacky Ickx	Jackie Stewart	Emerson Fittipaldi	Lotus-Ford	F	Výsledky
8	Grand Prix Německa	Jacky Ickx	Jacky Ickx	Jacky Ickx	Ferrari	F	Výsledky
9	Grand Prix Rakouska	Emerson Fittipaldi	Denny Hulme	Emerson Fittipaldi	Lotus-Ford	F	Výsledky
10	Grand Prix Itálie	Jacky Ickx	Jacky Ickx	Emerson Fittipaldi	Lotus-Ford	F	Výsledky
11	Grand Prix Kanady	Peter Revson	Jackie Stewart	Jackie Stewart	Tyrrell-Ford	G	Výsledky
12	Grand Prix USA	Jackie Stewart	Jackie Stewart	Jackie Stewart	Tyrrell-Ford	G	Výsledky

Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo pět nejlepších výsledků z kol 1-6 a pět nejlepších výsledky z kol 7-12.

Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:

Poř. Jezdec ARG RSA ESP MON BEL FRA GBR GER AUT ITA CAN USA Body 1 Emerson Fittipaldi Ret 2 1 3 1 2 1 Ret 1 1 11 Ret 61 2 Jackie Stewart 1 Ret Ret 4 1 2 11 7 Ret 1 1 45 3 Denny Hulme 2 1 Ret 15 3 7 5 Ret 2 3 3 3 39 4 Jacky Ickx 3 8 2 2 Ret 11 Ret 1 Ret Ret 12 5 27 5 Peter Revson Ret 3 5 7 3 3 4 2 18 23 6 François Cevert Ret 9 Ret NC 2 4 Ret 10 9 Ret Ret 2 15 7 Clay Regazzoni 4 12 3 Ret Ret 2 Ret Ret 5 8 15 8 Mike Hailwood Ret Ret Ret 4 6 Ret Ret 4 2 17 13 9 Ronnie Peterson 6 5 Ret 11 9 5 7 3 12 9 DSQ 4 12 10 Chris Amon DNS 15 Ret 6 6 3 4 15 5 Ret 6 15 12 11 Jean-Pierre Beltoise Ret Ret 1 Ret 15 11 9 8 8 Ret Ret 9 12 Mario Andretti Ret 4 Ret 7 6 4 13 Howden Ganley 9 NC Ret Ret 8 DNS 4 6 11 10 Ret 4 14 Brian Redman 5 9 5 Ret 4 15 Graham Hill Ret 6 10 12 Ret 10 Ret 6 Ret 5 8 11 4 16 Carlos Reutemann 7 Ret 13 12 8 Ret Ret Ret 4 Ret 3 17 Andrea de Adamich Ret NC 4 7 Ret 14 Ret 13 14 Ret Ret Ret 3 18 Carlos Pace 17 6 17 5 Ret Ret NC NC Ret 9 Ret 3 19 Tim Schenken 5 Ret 8 Ret Ret 17 Ret 14 11 Ret 7 Ret 2 20 Arturo Merzario 6 12 1 21 Peter Gethin Ret NC Ret Ret Ret DNS Ret 13 6 Ret Ret 1 — Wilson Fittipaldi 7 9 Ret 8 12 7 Ret Ret Ret Ret 0 — Niki Lauda 11 7 Ret 16 12 Ret 9 Ret 10 13 DSQ NC 0 — Patrick Depailler NC 7 0 — Helmut Marko 10 14 8 10 Ret 0 — Mike Beuttler DNQ 13 Ret 19 13 8 Ret 10 NC 13 0 — Henri Pescarolo 8 11 11 Ret NC DNS Ret Ret DNS DNQ 13 14 0 — David Walker DSQ 10 9 14 14 18 Ret Ret Ret Ret 0 — Jody Scheckter 9 0 — Rolf Stommelen 13 Ret 10 11 16 10 Ret 15 0 — Reine Wisell Ret Ret Ret Ret Ret 12 Ret 10 0 — Sam Posey 12 0 — Nanni Galli Ret 13 Ret NC Ret 0 — Skip Barber NC 16 0 — John Love 16 0 — Dave Charlton Ret DNQ Ret Ret 0 — Derek Bell DNS Ret DNQ DNS Ret 0 — Alex Soler-Roig Ret Ret 0 — Jackie Oliver Ret 0 — François Migault DNS Ret 0 — John Surtees Ret DNS 0 — Bill Brack Ret 0 — William Ferguson DNS 0 — Vern Schuppan DNS 0 Poř. Jezdec ARG RSA ESP MON BEL FRA GBR GER AUT ITA CAN USA Body

Legenda k tabulce Barva Výsledek Zlatá Vítěz Stříbrná 2. místo Bronzová 3. místo Zelená Bodované umístění Modrá Nebodované umístění Dokončil neklasifikován (NC) Fialová Odstoupil (Ret) Červená Nekvalifikoval se (DNQ) Nepředkvalifikoval se (DNPQ) Černá Diskvalifikován (DSQ) Bílá Nestartoval (DNS) Závod zrušen (C) Světle modrá Pouze trénoval (PO) Páteční testovací jezdec (TD) Bez barvy Netrénoval (DNP) Vyřazen (EX) Nepřijel (DNA) Odvolal účast (WD) Nezúčastnil se (prázdné) Označení Význam Tučnost Pole position Kurzíva Nejrychlejší kolo † Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. ‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. Horní index Umístění bodujících jezdců ve sprintu

Poř. Konstruktér ARG RSA ESP MON BEL FRA GBR GER AUT ITA CAN USA Body[pozn. 2] 1 Lotus-Ford Ret 2 1 3 1 2 1 Ret 1 1 11 10 61 2 Tyrrell-Ford 1 9 Ret 4 2 1 2 10 7 Ret 1 1 51 3 McLaren-Ford 2 1 5 5 3 7 3 (5) 2 3 2 3 47 (49) 4 Ferrari 3 4 2 2 Ret 11 6 1 Ret 7 5 5 33 5 Surtees-Ford 5 16 4 7 4 6 Ret 13 4 2 7 12 18 6 March-Ford 6 5 6 11 5 5 7 3 10 9 9 4 15 7 BRM 9 14 Ret 1 8 15 11 4 6 6 10 Ret 14 8 Matra DNS 15 Ret 6 6 3 4 15 5 Ret 6 15 12 9 Brabham-Ford 7 6 7 9 13 8 8 6 Ret 5 4 11 7 — Eifelland-Ford 13 Ret 10 11 16 10 Ret 15 0 — Tecno Ret DNS Ret Ret NC Ret DNS Ret 0 — Politoys-Ford Ret 0 — Connew-Ford DNS Ret 0 Poř. Konstruktér ARG RSA ESP MON BEL FRA GBR GER AUT ITA CAN USA Body

Legenda k tabulce Barva Výsledek Zlatá Vítěz Stříbrná 2. místo Bronzová 3. místo Zelená Bodované umístění Modrá Nebodované umístění Dokončil neklasifikován (NC) Fialová Odstoupil (Ret) Červená Nekvalifikoval se (DNQ) Nepředkvalifikoval se (DNPQ) Černá Diskvalifikován (DSQ) Bílá Nestartoval (DNS) Závod zrušen (C) Světle modrá Pouze trénoval (PO) Páteční testovací jezdec (TD) Bez barvy Netrénoval (DNP) Vyřazen (EX) Nepřijel (DNA) Odvolal účast (WD) Nezúčastnil se (prázdné) Označení Význam Tučnost Pole position Kurzíva Nejrychlejší kolo † Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. ‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. Horní index Umístění bodujících jezdců ve sprintu

• Tučné výsledky se započítávají do součtů šampionátu.

V roce 1972 se jely i další závody Formule 1, které se do mistrovství světa nepočítaly.

Závod	Okruh	Datum	Vítěz závodu	Vítězný konstruktér
VII Race of Champions	Brands Hatch	19. březen	Emerson Fittipaldi	Lotus-Cosworth
I Grand Prix Brazílie	Interlagos	30. březen	Carlos Reutemann	Brabham-Cosworth
XXIV BRDC International Trophy	Silverstone	23. duben	Emerson Fittipaldi	Lotus-Cosworth
XIX International Gold Cup	Oulton Park	29. květen	Denny Hulme	McLaren-Cosworth
I Grand Prix Italské republiky	Vallelunga	18. červen	Emerson Fittipaldi	Lotus-Cosworth
II World Championship Victory Race	Brands Hatch	22. březen	Jean-Pierre Beltoise	BRM

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1972 Formula One season na anglické Wikipedii.

23. Mistrovství světa Formule 1 / 1972
Argentina • JAR • Španělsko • Monako • Belgie • Francie • Velká Británie • Německo • Rakousko • Itálie • Kanada • USA
Závody nezapočítávané do Mistrovství světa Race of Champions • Brazílie • BRDC International Trophy • Itálie • World Championship Victory Race