Senusret I.

Senusret
Senvosret; Sesostris
Busta Senusreta I.
Doba vlády	1920–1875 př. n. l. [1]
Rodné jméno	Senwosret
Trůnní jméno	Cheper-ka-Re
Horovo jméno
	Anch-mesut
Manželka	Neferu III. [2]
Potomci	Amenemhet II., Itakaiet, Neferusobek, Neferuptah, Nenseddjedet, (dcery)[3]
Otec	Amenemhet I.
Matka	Neferitacenen [4]
Narození	20. století př. n. l.
Hrobka	Pyramida Senusreta I. v Lištu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Senusret I. (v egyptštině z-n-wsrt /suʀ nij ˈwas.ɾiʔ/) byl druhým faraonem 12. dynastie. Vládl pravděpodobně v letech 1920–1875 př. n. l.^[1]

Nástup na trůn

Senusret I. byl synem svého otce a předchůdce, Amenemheta I. Králem se vlastně stal ještě v době jeho vlády, Amenemhet I. jej totiž jmenoval svým spoluvládcem. To mělo usnadnit nástup nového vládce na místo starého po jeho smrti. V době smrti Amenemheta I. byl Senusret zrovna na válečném tažení proti Libyjcům. Toho využila jedna z králových manželek, organizátorka spiknutí, jehož výsledkem bylo zavraždění krále, a chtěla na uvolněný trůn dosadit svého syna. Senusret se o tom dozvěděl včas a okamžitě se vrátil zpátky do hlavního města říše Ictaueje^[5], se spiklenci se vypořádal takovým způsobem, že už se jej nikdo později nepokusil násilím zbavit trůnu. Při své korunovaci přijal jméno Cheperkare^[4].

Vláda

Senusret I. vládl dohromady přibližně 45 let, 10 let po boku svého otce a 35 let samostatně. Během své vlády se snažil pokračovat v politice svého otce. Jeho hlavním politickým cílem bylo udržení míru a přátelství s vládci východních zemí, aby mohl většinu svých vojenských sil využívat k bojům na jihu, kde sídlili Núbijci, a na západě, kde sídlili Libyjci. Také do tehdejšího známého světa posílal obchodní výpravy, které vždy doprovázeli vojáci. Některého z těchto výprav se dostaly dokonce až na Krétu nebo do dnešního Libanonu. Hospodářskou prosperitu země zajišťoval zavodňovacími pracemi, hlavně v okolí oázy Fajjúm. Budoval také loďstvo, jedno námořní a jedno, které se mělo plavit po Nilu. Nechával stavět paláce, chrámy a pevnosti na ochranu hranic země – např. v oblasti druhého kataraktu pohraniční pevnosti Mirgissa, Semna, Buhén, Aniba, Kubban, a další.^[6] Archeologické nálezy z této doby dokazují, že za vlády Senusreta I. došlo k velkému rozkvětu veškerého umění.

Králova hrobka

Pyramida (hrobka) Senusreta I. se nachází poblíž dnešního Lištu, tehdejším pohřebišti hlavního města Egypta Ictaueje^[5]. Základna této pyramidy měla rozměry 105×105 metrů, vysoká byla přibližně 61 metrů, dnes se dochovala zhruba jedna třetina. Jádro hrobky je vybudováno z kamenné drtě, uvnitř je vyztužuje kostra tvořená osmi kvádry z kamene, na vnějších stranách jsou zachovány zbytky typického vápencového obložení. Vchod do pyramidy se nachází na její severní straně, původně byl maskován kaplí, ta ovšem podlehla zubu času a dnes z ní zbyla pouze ruina. Z vchodu vede chodba, která končí v hloubce asi 12 metrů, dál se ovšem nedá dostat. Spodní část pyramidy je zatopena podzemní vodou. Žádný egyptolog tedy ještě neprozkoumal pohřební komoru této hrobky a natož aby se do ní nedostal. Během průzkumů této pyramidy byly v jejím okolí objeveny trosky zádušního chrámu, který byl postaven podobně jako zádušní chrám u pyramidy Pepiho II., a rituální pyramidy, jejíž základna měla rozměry 21×21 metrů a měřila přibližně 19 metrů. V okolí Senusretovy pyramidy byly ještě objeveny zbytky dalších devíti satelitních pyramid, které patřily královým manželkám a dcerám.

Architektonické památky z období královy vlády

Vzpomínku na Senusreta I. nám zanechává spousta architektonických památek, které vznikly v době jeho vlády. Z tohoto období pochází například známá Bílá kaple v chrámu v Karnaku, která je zdobená nápisy a reliéfy. Na severovýchodním předměstí dnešního hlavního města Egypta, Káhiry, staroegyptské Héliopole, se nachází žulový obelisk, který Senusret I. nechal vztyčit k výročí své vlády. Tento obelisk měří 20,5 metru a ze všech stran je pokryt nápisy, které obsahují jeho jména a tituly. Je to nejstarší zachovaný obelisk v celém Egyptě. Dalším známým obeliskem je obelisk z Abgigu. Tento obelisk dnes stojí ve městě Fajjúmu.

Sochy, které znázorňují samotného faraona, nám dokazují, že výtvarné umění mělo tehdy v celé zemi vysokou úroveň.

Odkazy

Reference

Související články

• 12. dynastie
• Amenemhet I.
• Amenemhet II.
• Povídka o Sinuhetovi

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Senusret I. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Amenemhet I.

Egyptský král 1920–1875 př. n. l.

Nástupce: Amenemhet II.

Faraoni střední říše (1976–1794/1793 př. n . l.)
Amenemhet I. • Senusret I. • Amenemhet II. • Senusret II. • Senusret III. • Amenemhet III. • Amenemhet IV. • Sebeknofru