Kuovâmáánu 7.


Kuovâmáánu 7. peivi lii gregoriaanlâš kalender mield ive 38. peivi. Ive loopân láá 327 peivid (kárgámive 328 peivid).
Nommâpeeivih
- anarâš kalender: Rikhard
- syemmilâš kalender: Riku, Rikhard
Tábáhtusah
Šoddâmeh
- 1885 – Sinclair Lewis, ive 1930 Nobel-kirjálâšvuotâpalhâšume finnim ovtâstumstaatâlâš kirječällee (j. 1951)[1]
- 1891 – Erik Bryggman, syemmilâš arkkiteht (j. 1955)[2]
- 1940 – Toshihide Maskawa, ive 2008 Nobel-fyysiikpalhâšume finnim jaapaanlâš teoreetlâš fysikkár (j. 2021)[3]
- 1979 – Tawakkul Karman, ive 2011 Nobel-ráávhupalhâšume finnim jemenlâš toimâtteijee, politikkár já olmoošvuoigâdvuotâpiälušteijee
- 1990 – Anna Abreu, portugallâš-syemmilâš musikkár
Jämimeh
- 812 – Li Ning, Tang-dynastia prinssâ (š. 793)[4][5]
- 1045 – Go-Suzaku, Jaapaan kiäisár iivij 1036–1045 (š. 1009)[6][7][8][9]
- 1072 – Diarmait mac Maíl na mBó, Leinster kunâgâs (šoddâmihe ij tiäđust)
- 2007 – Alan MacDiarmid, ive 2000 Nobel-kemiapalhâšume finnim uđđâseelandlâš-ovtâstumstaatâlâš kemist (š. 1927)[10]
Fáádást eres soojijn
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Kuovâmáánu 7..
Käldeeh
- ↑ Sinclair Lewis nobelprize.org. Čujottum 24.10.2024. (eŋgâlâskielân)
- ↑ Erik Bryggman Arkkitehtuurmuseo. Čujottum 21.6.2022. (suomâkielân)
- ↑ Toshihide Maskawa nobelprize.org. Čujottum 20.6.2022. (eŋgâlâskielân)
- ↑ Old Book of Tang, vol. 175. web.archive.org. 21.6.2008. Čujottum 11.7.2022. (kiinakielân)
- ↑ New Book of Tang, vol. 82. web.archive.org. 26.12.2007. Čujottum 11.7.2022. (kiinakielân)
- ↑ Brown, Delmer M. & Ishida, Ichirō: Gukanshō: The Future and the Past, s. 310–311. Berkeley: University of California Press, 1979.
- ↑ Varley, H. Paul: Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns, s. 197–198. New York: Columbia University Press, 1980.
- ↑ Titsingh, Isaac: Annales des empereurs du Japon, s. 160–162. Pariisi: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland, 1834.
- ↑ Nussbaum, Louis-Frédéric: Japan Encyclopedia, s. 262. Harvard University Press, 2005. Tyeje nettiversio (čujottum 3.1.2025). (eŋgâlâskielân)
- ↑ Alan MacDiarmid nobelprize.org. Čujottum 27.10.2022. (eŋgâlâskielân)