Lukovany

Lukovany
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Znak obce LukovanyVlajka obce Lukovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRosice
Obec s rozšířenou působnostíRosice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel653 (2023)[1]
Rozloha9,07 km²[2]
Katastrální územíLukovany
Nadmořská výška415 m n. m.
PSČ664 84
Počet domů249 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLukovany 70
664 84 Zastávka u Brna
podatelna@lukovany.cz
StarostaMiroslav Hájek
Oficiální web: www.lukovany.cz
Lukovany
Lukovany
Další údaje
Kód obce583324
Kód části obce89044
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukovany jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, v Křižanovské vrchovině. Žije zde 653[1] obyvatel. Obec je členem sdružení Mikroregion Kahan, které připomíná více než dvousetletou historii těžby černého uhlí v regionu.

Sousedními obcemi jsou Čučice, Zakřany, Vysoké Popovice, Ketkovice a Oslavany z okresu Brno-venkov a Rapotice a Sudice z okresu Třebíč (Kraj Vysočina).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269. Týká bratrů Arnošta a Zdeslava z Lochwan, kteří jsou zapsáni jako svědci na dvou kupních listinách jako její vlastníci. Pravděpodobně si dali postavit zdejší kostel, protože dochovaná empora bývala tribunou pro šlechtice, stavebně přímo spojenou s panským sídlem. Tvrz, písemně připomínaná až v 16. století, mohla tedy vzniknout již pro zmíněné bratry.[4] Další vývoj názvu obce byl zhruba následující: v 17. století nesla obec jméno Hlochkovany,[5] v jiných dokumentech je uveden název Lochkovann,[6] a až v 18. století se objevuje tvar Hluchovany.[7]

Duchovní správa v obci se připomíná ještě v 17. století. Po zániku fary patřily Lukovany do rosické farnosti, od roku 1768 farnosti Vysoké Popovice.[8]

První škola byla zřízena v roce 1808. Od roku 1850 do 70. let 19. století byly Lukovany součástí Vysokých Popovic.[9]

Obyvatelstvo

Na začátku 17. století měla obec 24 domů, po třicetileté válce z nich byly obydlených pouze 15. V roce 1790 měla obec 39 domů a 235 obyvatel.[10]

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 545 560 608 678 723 791 806 875 897 841 701 527 524 557 627
Počet domů 64 71 72 87 97 113 157 207 210 208 201 217 221 228 249

Vývoj počtu obyvatel

Charakteristika

Každý rok se zde konají Svatováclavské hody s tradičním ručním stavěním máje a krojovaným průvodem, myslivecký ples, průvod masek a ostatková zábava, pro děti branný závod a cyklistický závod, pro dospělé turnaj v nohejbalu.

Mimo místní podnikatele je v okolí obce stále významné zemědělství.

Znak

Autor návrhu lukovanského znaku a praporu využil starého pečetního znamení v podobě dvouocasého lva v pečetním poli, opis majuskulou PE… DEDINI. LVKOWANI. (otisk typáře pořízený v roce 1749). Černá barva lva byla odvozena z barvy erbovního znamení zkřížených ostrví pánů z Lipé. Knížecí čepice je atributem sv. Václava, zelená barva symbolizuje v obecné rovině zemědělský charakter obce.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Lukovany.
  • kostel sv. Václava je jednolodní emporová stavba s půlkruhovou apsidou, postavená v románském slohu ve 13. století. Do kostela se vchází věží s cibulovitou bání. Vrchní patro věže je ozdobeno na všech stranách sdruženými románskými okénky.[4] Oltář zdobí dřevěné zlacené sochy sv. Benedikta a sv. Maura a obraz patrona kostela sv. Václava. Za ním je socha P. Marie s Ježíškem. Všechny tři sochy jsou ze zrušeného oslavanského kláštera.[4]
  • Základy zaniklé tvrze bývají hypoteticky kladeny na místu domu čp. 16[13] nebo hospodářského dvora, který více vyhovuje přímou návazností na kostel.[4]
  • Kulturní dům s hospodou, postavený potravním spolkem Svornost ve 2. polovině 19. století. Na stěně domu je umístěna pamětní deska baronky Hirschové, která se svým manželem vlastnila v téže době rosické panství a poskytla darem pozemek pro stavbu domu. Pamětní deska byla instalována v roce barončina úmrtí (1899), v padesátých letech 20. století však byla odstraněna a znovu odhalena až v září 2006.

V obci se nachází travnaté fotbalové hřiště.

Galerie

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. a b c d Vladimír Dufka – Václav Richter, Filiální kostel sv. Václava v Lukovanech, Časopis Společnosti přátel starožitností českých 44, 1936, s. 145-150
  5. Moravský zemský archiv, matrika narození č. 1726, Fara Rosice, rok 1664, 1673
  6. Moravský zemský archiv, Lánské rejstříky L 143, Rosice, dědina Lochkovann str. 44
  7. Moravský zemský archiv, Matrika svateb číslo 1727, fara Rosice, obec Babice, str. 452
  8. KRATOCHVIL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 364 s. ISBN 978-80-86347-65-3. S. 191. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  10. KRATOCHVIL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 364 s. ISBN 978-80-86347-65-3. S. 189. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  12. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  13. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-046-2. S. 365–366. 

Související články

Externí odkazy