Zhoř (okres Brno-venkov)
| Zhoř | |
|---|---|
 Pohled na Zhoř | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Tišnov |
| Obec s rozšířenou působností | Tišnov (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′53″ s. š., 16°28′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 69 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,09 km²[2] |
| Katastrální území | Zhoř u Rohozce |
| Nadmořská výška | 495 m n. m. |
| PSČ | 679 23 |
| Počet domů | 23 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zhoř 24 679 23 Lomnice obec@zhor-bv.cz |
| Starosta | Petr Klepárník |
| Oficiální web: www | |
  Zhoř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582735 |
| Kód části obce | 192911 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zhoř (německy Zhorz) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se na okraji Boskovické brázdy a přírodního parku Lysicko, přibližně 8 kilometrů severovýchodně od Tišnova, v katastrálním území Zhoř u Rohozce. Žije zde 69[1] obyvatel.
Název
Název vesnice je totožný se starým obecným jménem zhoř (ženského rodu) – „vypálená půda“ (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal (v místní mluvě je mužského rodu).[4]
Historie
Území obce spadá do oblasti kolonizované od 13. století v návaznosti na založení tišnovského kláštera, jejímž přirozeným centrem je městys Lomnice.
První písemná zmínka o obci Zhoř pochází z roku 1348. Byla zemědělskou osadou o malém množství domů a několika desítkách obyvatel. V roce 1880 to bylo 114 obyvatel. Po celou dobu si Zhoř uchovala ráz zemědělské krajiny.
Nejsou zde žádné významné historické památky a ani velké stavby pro průmysl či zemědělství. Do druhé poloviny 20. století bylo všechno obyvatelstvo katolické. Proto zde byla v roce 1872 postavena kaplička zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. U kaple byl v roce 1892 postaven kamenný kříž a v roce 1900 malá kaplička pod lípou u silnice k Rašovu, zasvěcená Panně Marii Lurdské. Další tři kříže byly postaveny u cest od Zhoře směrem k Rašovu, Brťovu a na rozcestí polních cest.
Od roku 1850 do druhého desetiletí 20. století byla Zhoř součástí Rašova.[5] Od roku 1896 patřila Zhoř do nově vzniklého okresu Tišnov, od roku 1961 pod okres Blansko. Od roku 2007 patří pod okres Brno-venkov.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 113 | 114 | 109 | 110 | 113 | 104 | 106 | 103 | 96 | 87 | 73 | 55 | 59 | 63 | 74 |
| Počet domů | 18 | 18 | 18 | 19 | 20 | 20 | 20 | 21 | 19 | 18 | 18 | 20 | 20 | 21 | 23 |
Vývoj počtu obyvatel
Pamětihodnosti
- Kaple svatého Cyrila a Metoděje
Příroda
Krajina okolí Zhoře si zachovává především zemědělský ráz. Vyskytují se zde rostliny typické pro dané klimatické podmínky. Na travnatých plochách traviny z čeledi lipnicovitých, na podmáčených plochách pak často z čeledi pryskyřníkovitých. Původní lesní porost smíšeného lesa, především dubů a buků, byl činností člověka výrazně pozměněn. Převážná většina lesa je tvořena smrkem ztepilým a borovicí lesní. Jen na podmáčených plochách se drží typické druhy vrb a olší. Vitalita dřevin je dobrá vlivem lesního hospodářství a obnovováním lesa. Na území se vyskytují charakteristické druhy živočichů bez výrazně chráněných druhů.
Zemědělská plocha byla dříve mechanicky obdělávaná pro pěstování obilovin a okopanin, dnes je téměř celá zatravněná, což má vhodný protierozní důsledek. Slouží k produkci sena a spásání dobytkem. Vodní plocha je zde velmi malá, ale výraznou část krajiny tvoří podmáčené louky a mokřady. Ty slouží pro úkryt živočichů, bohatý výskyt fauny a flory.
Biogeografické členění
Území obce spadá do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynská podprovincie, Sýkořského biogeografického regionu.
Geomorfologické členění
Intravilán obce se nachází na samém okraji Žernovnické hrásti v rámci geomorfologického celku Boskovické brázdy v České vysočině. Západní a severní část katastru obce spadá do Sýkořské hornatiny v Hornosvratecké vrchovině.[8]
Pedologické poměry
Převažujícím půdním typem je kambizem typická a její kyselé varianty, které přechází do půd hnědých až obdělávaných kultizemí. V údolích blízko vodních toků, se pak nachází půdy mírně oglejené. Tyto půdy jsou hluboké až středně hluboké. Na výsušných lokalitách, mělkých půdách, pak rankery a litozemě.[9]
Hydrologické poměry
Oblast spadá pod hlavní povodí řeky Moravy, do dílčí části řeky Svratky. Odvodňována je potokem Lubě, který v katastru Zhoře pramení. Malá část území je také odvodňována potokem Křížovským. Je zde Zhořský mokřad se zachovalými mokřadními bioty. Schopnost krajiny zadržet vodu je velmi malá.
Klimatické podmínky
Oblast spadá do klimatické oblasti MT 7 (Quitt 1971). Klima mírně teplé oblasti.
Nejbližší klimatická stanice Tišnov-Hájek.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 792, 793.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ J. Demek: Geomorfologické členění, mapy.nature.cz
- ↑ Česká geologická služba: Lokalizační aplikace, [2014]
- ↑ Údaje z meteorologické stanice Tišnov Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine., [2014]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zhoř na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zhoř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zhoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
