Ořechov (okres Brno-venkov)
Ořechov | |
---|---|
Kostel Všech svatých | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Šlapanice |
Obec s rozšířenou působností | Šlapanice (správní obvod) |
Okres | Brno-venkov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′40″ s. š., 16°31′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 861 (2023)[1] |
Rozloha | 19,68 km²[2] |
Katastrální území | Ořechov |
Nadmořská výška | 302 m n. m. |
PSČ | 664 44 |
Počet domů | 787 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Zahradní 216/1 664 44 Ořechov u Brna obec@orechovubrna.cz |
Starosta | Tomáš Dudík |
Oficiální web: www | |
Ořechov | |
Další údaje | |
Kód obce | 583561 |
Kód části obce | 112615 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ořechov (německy Groß Urhau) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 11 km jihozápadně od Brna, na okraji Bobravské vrchoviny. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel, obec v roce 2016 čítala 32 ulic.
Jedná se o vinařskou obec ve Znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Za Žlebama, Na Skalkách, Křiby, Záhumenice).
Název
Nehledě na tvar Obucheri z falza ze 13. století hlásícího se k roku 1048 má nejstarší doložený zápis z roku 1237 podobu Ořechové a označoval místo porostlé ořeším. Od 14. století mají české doklady podobu Ořechov, která mohla vzniknout vlivem německého tvaru. Německé jméno (v nejstarších tvarech Ursichau, Ursechau) se vyvinulo z českého. V polovině 19. století se začal přidávat přívlastek Groß (česky Velký) podle jména sousedních Ořechoviček, jejichž německé jméno bylo Klein Urhau.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234. První pečeť pochází z roku 1740 s nápisem „Peczet obeczni Welkeho Worzechoviho“.[5] Historie farnosti Všech svatých v Ořechově se datuje od roku 1317, kdy byl v Ořechově postaven první farní kostel v gotickém stylu.
Na konci druhé světové války proběhla v dubnu 1945 v okolí vesnice bitva u Ořechova mezi německými jednotkami a vojsky ze Sovětského svazu.[6] Bylo to v rámci bratislavsko-brněnské operace sovětských vojsk 2. ukrajinského frontu vedených maršálem Rodionem Malinovským. Bitva probíhala od 18. dubna do 24. dubna 1945 a skončila vítězstvím rudoarmějců a ústupem Němců směrem k Brnu. Při bitvě byla obec silně poškozena. Ze 640 obytných domů bylo 176 zničeno, kvůli tomu se z Ořechova vystěhovalo 823 obyvatel do prázdných domů po vysídlených Němcích a po Židech napříč Československem.[7]
Snahy o sloučení tří blízkých obcí se datují do období protektorátu, po válce vedly ke sloučení snahy o poválečnou obnovu sídel.[8] Dnešní obec Ořechov vznikla 12. září 1946 sloučením tří, do té doby samostatných obcí: východně položeného Ořechova (dříve též Velkého Ořechova, německy Groß Urhau), severně položených Ořechoviček a jihozápadně položených Tikovic. Části Ořechova byly posléze značeny římskými číslicemi: Ořechov I byl původní Ořechov, Ořechov II byly Ořechovičky a Ořechov III byly Tikovice.
V roce 1946 byla schválena stavba nové školy, v roce 1947 byl položen její základní kámen.[7] Někteří občané využili na obnovu svých sídel vládní příspěvky, započala také stavba silnice k Mělčanům.[9]
Po komunistickém převratu v roce 1948 změnily prokomunistické akční výbory uspořádání ořechovského místního národního výboru (MNV). V pozici předsedy MNV nahradil lidovce Jaromíra Smejkala pozdější ředitel školy Bořivoj Sec. Nová škola byla otevřena dne 31. října 1949.[7]
V Ořechově III bylo 20. června 1950 založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), v Ořechově I a II pak společné JZD vzniklo dne 8. srpna 1950. Většina ze zakládajících členů obou družstev nevlastnila téměř žádnou půdu, a tak byla družstevní zemědělská výroba v Ořechově menšinová. Obě JZD se v roce 1951 sloučila v jedno.[8] K roku 1954 měl soukromý sektor 6 407 slepic a v JZD bylo 204 slepic. Tyto disproporce a tlak na socializaci vesnic z vlády vedly k tomu, že v roce 1957 přijely do Ořechova milice, které všechny zemědělce donutily ke vstupu do JZD.[7] Kvůli potřebám nově rozrostlého JZD byla vypracována hospodářsko-technická úprava půdy, která se kvůli maximalizaci orné půdy vyznačovala spojováním menších polí ve velké hony.[7] Kvůli této úpravě z okolí obce zmizela zvěř a obec měla problémy s půdní erozí a záplavami. Tyto problémy se snaží obec od roku 2006 minimalizovat. Byly vytvořeny biokoridory, mokřady a obnoveny některé polní stezky.[10][11]
Ke sloučení všech tří katastrálních území Ořechova, Ořechoviček a Tikovic došlo v roce 1971.[12] Místní část Ořechovičky byla zrušena již v 50. letech 20. století, na konci roku 1982 došlo ke zrušení i místní části Tikovice.[13] Zástavba všech tří bývalých obcí je již dlouhou dobu zcela srostlá.
Vybavenost a popis obce
Dopravní spojení do obce je zajištěno pěti cestami, z nichž jedna vede do Brna (Střelic), dále potom Modřic, Silůvek, Syrovic a Mělčan. Autobusovou přepravu zajišťuje linkami 501 a 510 IDS JMK na celkem sedmi zastávkách. Vzdělání zde zajišťuje mateřská, základní a základní umělecká škola, jsou zde celkem tři tělocvičny, šest hospod, zhruba 9 obchodů s potravinami, veterinář, lékárna, dva kostely a dva hřbitovy. Ořechov protíná Brněnská cyklotrasa a cyklotrasa č. 403. Severní hranici katastrálního území obce lemuje modrá turistická značka vedoucí údolím Bobravy.
Původní Ořechov se rozkládá na východě současné obce a zahrnuje ulice Kout, Kyselkova, Páralova, Pavlíkova, Příční, Sokolská, Syrovická, Ulička, a části ulic Brněnská, Ježkov, Komenského, Svadilov, Výstavní a Zahradní. V ulicích Ježkov a Svadilov je jeho zástavba srostlá se zástavbou sousedních Ořechoviček a v ulici Komenského se zástavbou sousedních Tikovic. Část hranice s Ořechovičkami prochází částí Brněnské ulice. Již zrušený katastr této části měl rozlohu 7,8973 km².
Na území původního Ořechova se nachází areál Army parku (bývalá raketová základna), areál zemědělského družstva, hřbitov, obecní úřad, pošta, 4 zastávky autobusu a orlovna. Ořechov protíná silnice II/152. Dále je zde situována mimo jiné pizzerie, cukrárna, kadeřnictví, několik obchodů s potravinami, fotbalový stadion, základní, mateřská a umělecká škola, knihovna a malé obecní muzeum. Na křižovatce ulic Sokolská, Kyselkova a Pavlíkova se nachází kostel Všech svatých.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 932 | 2 081 | 2 317 | 2 365 | 2 657 | 2 672 | 2 704 | 2 208 | 2 350 | 2 444 | 2 474 | 2 353 | 2 353 | 2 440 |
Pamětihodnosti
Ořechov
- kostel Všech svatých
- kaple sv. Peregrin
- boží muka
- pohřebiště Rudé armády
Ořechovičky
- kaple sv. Cyrila a Metoděje
- kříž
- památník T. G. Masaryka
Tikovice
Galerie
-
Boží muka
-
Hřbitov Rudé armády
-
Kaple sv. Peregrina
-
Obecní úřad
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 189, 190.
- ↑ Symboly obce [online]. Orechovubrna.cz [cit. 2013-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Orechovubrna.cz [cit. 2013-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e POLEDŇA, Jiří; DOSTÁL, Miroslav; SCHILDBERGER, Vlastimil. Ořechovská kronika: Vydáno k 50. výročí sloučení obcí Ořechova, Ořechoviček a Tikovic. 1. vyd. [s.l.]: Ořechov, 1996.
- ↑ a b ALEXOVÁ, Pavlína. Inventář archivního fondu MNV Ořechov 1945 – 1990 (1991) [online]. Brno, 2011 [cit. 2023-05-10]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/qnkfk/bakalarska_diplomova_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav Pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce Jiřina Štouračová.
- ↑ Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, N-121 (Fond: Místní národní výbor Ořechov), inv. č. 499
- ↑ Revitalizace krajiny a hospodaření s vodou v Ořechově. www.adapterraawards.cz [online]. [cit. 2023-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Ořechov slovem i obrazem. 1. vyd. [Brno]: F.R.Z. agency, 2021, ISBN 9788088131595.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu. S. 147. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
Související články
- Římskokatolická farnost u kostela Všech svatých, Ořechov
- Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiří, Ořechov
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ořechov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ořechov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Ořechov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky